Nástupce

o LBJ jsem doteď vědel pouze to,že se stal prezidentem díky smrti JFK,takže bylo celkem fajn si rozšířit obzory a zjistit víc o tomhle celkem kontroverzním politikovi.NA druhou stranu je na All The Way vidět,že jde primárně o televizní film se všemi jeho neduhy.Osobně bych uvítal buď lehce zkrátit,nebo se naopak dostat až k válce ve Vitenam,nebo smrti MLK,což jsou věci které tu jsou odbyté pouze titulkem.Cranston každopádně famózní a už jen díky němu se vyplatí tohle vidět...60% (13.11.2017)

Další z filmů určených pro Američany či zájemce o nedávnou americkou historii. Nicméně jak už to v poslední době bývá, středobod všeho tvořila snaha černochů o rovnoprávnost, následovaná politickými hrátkami v zákulisí a asi nejméně prostoru dostala blížící se válka ve Vietnamu. Témata jsou tedy poměrně přehledná, ale díky zástupu mluvících hlav jsem se v tom občas ztrácel. Absolutorium zaslouží Bryan Cranston za roli prezidenta Johnsona, ale ani on mě nejspíš nedonutí, abych si na film zítra vzpomněl. 50% (19.09.2016)

Zde podle mého nedoceněný film. Pro mne docela nový a neznámý pohled na Johnsonovu kariéru. Celé dvě hodiny mají výtečnou atmosféru, k čemuž značně přispívá naprosto skvělý a Johnsonovi podobný Bryan Cranston. Johnson v jeho podání dokáže být jak sebevědomý chlap na vrcholu, tak hroutící se zoufalec náchylný všechno vzdát - a pořád mu člověk věří. (17.07.2016)

Do politiky za velkou louží se nijak necpu, ale i kdyby to bylo o volbě předsedy JZD a jeho následující konání, tak tohle prostě bylo výborně udělané a hlavně zahrané. Jestli vám nevadí filmové politikaření, tak tohle za zkouknutí stojí. V nemalém týmu producentů mj. sám Cranston i Steven Spielberg. (09.10.2016)

Politický procedurál o prvním roce prezidentování kontroverzního Lyndona B. Johnsona po nástupu do funkce po atentátu v Dallasu, kdy se potýkal se zákulisním kutím piklů uvnitř vlastní strany, intrikařením během hledání podpory napříč politickým spektrem při prosazování jednoho z nejreformnějších amerických zákonů, pracoval na znovuzvolení v řádných volbách, vyhlásil „válku chudobě", probíhala masivní vlna občanských protestů, vyjednával s neskrývaně rasistickým Jihem, skrývaně rasistickými Demokraty i Republikány, Hooverem i hnutími občanských práv kolem Martina Luthera King a do toho pomalu ale jistě mimo pozornost všech eskaloval konflikt ve Vietnamu. Ač z velké části o černobílé otázce, tak nečernobílé ve vykreslení doby i charakterů. Jeden se nemůže zbavit pocitu, že Johnson sloužil mnohými kroky i svým politickým "účel světí prostředky" stylem jako předobraz Franka Underwooda; a to nejen v pasážích, kdy to s americkým úsměvem na rtech „jakože naivně" hraje v jeden moment hned na několik stran. Komu nevadí dialogová komořina, která nemá zapotřebí říkat vše na plnou hubu a která staví na výtečných výkonech velkých herců (Cranston má konečně opět roli „whiteovských/heisenbergovských" proporcí), kteří se obejdou bez velkých gest, tak by byla chyba Nástupce minout. V tomto žánrovém ranku se toho sice v posledních letech urodilo mnoho dobrého, ale takřka výhradně v ranku televizních seriálů a nikoli i takto na filmovém (byť televizním; i když je to HBO) poli. (31.05.2016)