Réžia:
Sidney LumetScenár:
Paul DehnKamera:
Geoffrey UnsworthHudba:
Richard Rodney BennettHrajú:
Albert Finney, Lauren Bacall, Martin Balsam, Ingrid Bergman, Jacqueline Bisset, Jean-Pierre Cassel, Sean Connery, John Gielgud, Wendy Hiller (viac)Obsahy(2)
Orient expres, luxusný vlak, ktorý prechádza naprieč Európou, sa jednej zimnej noci roku 1930 stáva dejiskom prípadu, do ktorého vyriešenia musí Hercule Poirot, ktorý sa náhodou ocitol medzi cestujúcimi, zapojiť všetok svoj dôvtip. Času má dosť, keďže cestujúcim, uväzneným snehovou kalamitou v závejoch, neostáva nič iné, len trpezlivo čakať na vyslobodenie. Kto z nich mohol mať záujem zavraždiť amerického milionára a prečo? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (353)
Rok 1930, dům Armstrongových, Long Island, stát New York. Zde se začíná odvíjet děj, který zcela náhodně řeší po letech detektiv Hercule Poirot během své dlouhé cesty z Istanbulu do Evropy vlakem nazývaným "Orient expres". Svými bravurními dedukcemi a díky vraždě v Orient expresu, kterou vyšetřuje, dochází na kloub i oné staré aféře z domu Armstrongových. ()
V role Hercula Poirota som zatiaľ videl len Davida Sucheta, ktorý je však podľa mňa neporovnateľne lepší ako Albert Finney. Ten sa mi ako Poirot zdal veľmi čudný a po celý čas som si na neho nemohol zvyknúť. Samotné spracovanie Vraždy v Orient exprese bolo dobré, ale predsa len sa mi viac páčilo v TV filme so Suchetom, kde to bolo napínavejšie a dramatickejšie, najmä v závere. ()
Pravděpodobně moje první setkání s nějakou filmovou adaptací detektivky Agathy Christie, jejímž dílem jsem zcela nedotčen. Film mě ale bohužel příliš neoslovil, a to i navzdory hvězdnému obsazení a hezké hudbě. V první řadě mi strašně vadil Albert Finney, který mi v roli Hercule Poirota strašně připomínal Hitlera. Ale vážně, jeho obličej, knír, dikce i gesta... celou dobu jsem měl intenzivní pocit, že je to jakási směšná karikatura Ády, nemohu si pomoci. Samotný děj mě nudil a výsledné rozuzlení je dle mého soudu za hranicí jakékoli uvěřitelnosti, s čímž se jaksi u tohoto žánru nedovedu smířit. Krom toho moc nemusím tento typ filmů, jejichž kamera mi přijde přeexponovaná - ať už je to tvůrčí záměr, snažící se evokovat jakousi retro atmosféru starých zlatých časů, nebo jen dobový trend v pojetí kamery, osobně se mi na to špatně kouká, bolí mě z toho oči a ruší mě to od soustředění na film. U mě osobně nuda a menší zklamání, takže nakonec zůstávám jen u průměrného hodnocení. ()
Výborné herecké obsadenie a réžia od skúseného S. Lumeta, to snáď nemôže dopadnúť zle. Ale...Najväčší problém vidím v pomalom rozjazde a istej nezáživnosti v prvej polovici filmu. To obrovské množstvo známych mien diváka navnadí, ale v skutočnosti veľký priestor nedostávajú. Každý si tu odkrúti svojich 5 minút slávy a predá žezlo ďalšiemu. Príbeh a dialógy fajn, ale nestačí to. Film z dnešného pohľadu dosť zostarol, navyše ten zahmlený vizuál filmu akosi nepristane. Fakt neviem, či je to len kvalitou kópie alebo vysielania na čt. Možno to bol režisérov zámer. Tak či tak, veľmi ma to nenadchlo. 60%. ()
Pri chystaní sa na modernú verziu tohto filmu som sa rozhodol pozrieť túto klasiku, ale nebol som z toho nejak hotový. V prvom rade musím pochváliť Alberta Finneyho, ktorý bol skvelým Poirotom (hoci na Davida Sucheta to nikdy nebude mať). Ingrid Bergman dostala oscara asi len kvôli menu. Ale chýbalo mi tu prevedenie napätia, ktoré nechýba v knihe. Tá detektívna línia bola nejaká suchá, bez emócií, proste stala sa vražda, prišiel fúzatý Frantík a vyriešil to. Bodka, koniec filmu. Chýbala tomu šťava. ()
Galéria (123)
Zaujímavosti (28)
- Laureen Bacall a John Gielgud se po 14 letech setkali při natáčení dalšího příběhu podle Agathy Christie - Schůzka se smrtí (1988). (Kulmon)
- Vznik filmu téměř znemožnilo počáteční zamítnutí Agathy Christie prodat jakákoli další práva na své romány. Netajila se tím, že ji velmi zklamaly filmy společnosti MGM ze 60. let , v nichž roli sl. Marplové ztvárnila Margaret Rutherford. Po dlouhých vyjednáváních se podařilo spisovatelku přesvědčit, k čemuž přispěl svým ujišťováním o dodržení knižní předlohy producent filmu John Brabourne. Jedním z dalších, kteří se za film přimlouvali, byl i strýc prince Philipa lord Louis Mountbatten. (Agatha)
- Lokomotiva, která zachraňuje Orient Express, je model 141R, který se začal vyrábět až od roku 1945, tedy o deset let později, než zachycuje snímek. (Hopkins)
Reklama