Réžia:
Sidney LumetScenár:
Paul DehnKamera:
Geoffrey UnsworthHudba:
Richard Rodney BennettHrajú:
Albert Finney, Lauren Bacall, Martin Balsam, Ingrid Bergman, Jacqueline Bisset, Jean-Pierre Cassel, Sean Connery, John Gielgud, Wendy Hiller (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Orient expres, luxusný vlak, ktorý prechádza naprieč Európou, sa jednej zimnej noci roku 1930 stáva dejiskom prípadu, do ktorého vyriešenia musí Hercule Poirot, ktorý sa náhodou ocitol medzi cestujúcimi, zapojiť všetok svoj dôvtip. Času má dosť, keďže cestujúcim, uväzneným snehovou kalamitou v závejoch, neostáva nič iné, len trpezlivo čakať na vyslobodenie. Kto z nich mohol mať záujem zavraždiť amerického milionára a prečo? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (354)
Příjemná vzpomínka na knížky Agathy Christie, které jsem v dětství náruživě hltal. A pomalým tempem brilantně natočená. Film z doby, ve které se ještě nešetřilo na bohaté výpravě, pečlivé kameře, ani na délce stopáže. Příběh je také pozoruhodný a rozuzlení originální, protože vrahem je tentokrát... ale nechte se překvapit. A znalci knižní předlohy si jistě aspoň vychutnají rozkošný retro vizuál. Z hvězdného hereckého ansámblu se mi svým výkonem nejvíc líbili Perkins, Bacall, Connery a Redgrave. Jedinou vážnější výtku mám ke ztvárnění postavy Hercula Poirota. Jednak jsem si ho takhle nikdy nepředstavoval (výtka subjektivní), druhak ho Finney příliš přehrává, zbytečně moc šaškuje a fyzicky se pitvoří a netvoří, jako kdyby chvílemi hrál spíš nějakou Poirotovu retardovanou karikaturu (výtka myslím objektivní). Ale v momentech, kdy zvyšuje hlas, zpřísňuje výraz a pohled jeho modrých očí nabývá na síle, bleskla mi pro něj hlavou role přímo na tělo: Ano, tenhle herec by býval svého času mohl být naprosto dokonalý a přesvědčivý Adolf Hitler! ()
Výborné herecké obsadenie a réžia od skúseného S. Lumeta, to snáď nemôže dopadnúť zle. Ale...Najväčší problém vidím v pomalom rozjazde a istej nezáživnosti v prvej polovici filmu. To obrovské množstvo známych mien diváka navnadí, ale v skutočnosti veľký priestor nedostávajú. Každý si tu odkrúti svojich 5 minút slávy a predá žezlo ďalšiemu. Príbeh a dialógy fajn, ale nestačí to. Film z dnešného pohľadu dosť zostarol, navyše ten zahmlený vizuál filmu akosi nepristane. Fakt neviem, či je to len kvalitou kópie alebo vysielania na čt. Možno to bol režisérov zámer. Tak či tak, veľmi ma to nenadchlo. 60%. ()
Velmi rozvleklá konverzačka, kterou ctí báječný původní dabing s celým kupé mistrů dabérů, v čele s Martinem Růžkem. Herecky v originálu nic moc, Poireťák vypadá jak plastik, Connery vypadá hůř než o čtyřicet let později, sluší to jen Jacqueline Bisset. A opět si vyslechneme, že HP přeci není žádný Francouz, proboha, on je Belgičan. Nejsem HP fanoušek. ()
Miluju Agathu Christie od doby, kdy jsem vyrostla z dětských střevíčků, odložila „Děti z Bullerbynu“ a objevila pro sebe kouzlo jejích detektivek. Snažím se nepropást žádné filmové zpracování a tahle verze Vraždy v Orient expresu patří mezi moje nejoblíbenější. Ale nic naplat, Poirot v podání Davida Sucheta je mnohem víc magnifique,n`est-ce pas? ()
Jak plynul čas, moje chutě v oblasti zábavy a umění se měnily. Pár věcí ale zůstávalo konstantních. Patří mezi ně i nechuť ke klasickým detektivkám, kde po rafinovaném zločinci pátrá geniální soukromý detektiv a čtenář/divák je svědkem souboje dvou brilantních intelektů, který je obvykle zakončen scénou, v níž trpívám nejvíc. Ano, mám na mysli to nesčíselněkrát profláknuté klišé, kdy se v jedné místnosti shromáždí všichni podezřelí, velký detektiv rozebere jejich výpovědi, odhalí drobné rozpory, alibi rozmetá na kousíčky a neomylně prstem ukáže na pachatele, který svěsí hlavu, pod tíhou argumentů se přizná a poslušně se nechá odvést na policii. Ne, Agatho, takhle to v životě nechodí a před tvými pohádkami dávám přednost jiným. Na snímku mě lákalo herecké obsazení, jméno režiséra i slušné ohlasy včetně oscarového ocenění. Jenže ouha, přišla studená sprcha. Poirot je nevhodně obsazený, herci ve vedlejších úlohách se dělí na ty, co hrají matně, a na zbytek, který je vyloženě špatný. Kdybych neviděl Vraždu v Orient expresu, nikdy bych nevěřil, že Ingrid Bergman může být tak prkenná. Přijatelný je snad jedině Anthony Perkins. Rozuzlení případu představuje i v rámci umělého světa klasických detektivek nestravitelný bizár, který sklouzává k hranicím nechtěné parodie. Lumetova režie mohla zaujmout americké akademiky snad jedině díky geniální reklamní strategii producenta. Orient expres kdysi představoval symbol éry belle époque a opulentního luxusu, kdyby dokázal Lumet prodat, když nic jiného, aspoň krásnou přírodu Balkánu a vytvořil atmosféru, jejíž středobodem bude vlak coby symbol romantických výprav za hranice všedních dní a cest zámožných dobrodruhů za exotikou, byl bych štědřejší. Hvězdičku bych také přidal, kdybych byl fanouškem žánru. Takhle je mi líto, zůstanu velmi skoupý. Celkový dojem: 25 %. ()
Galéria (123)
Fotka © Paramount Pictures / Joe Pearce
Zaujímavosti (28)
- Hudebník v restauraci v Istanbulu má na hlavě fez, který byl však v té době za vládce Kemala Ataturka zakázán. (Hopkins)
- Ve filmu je zmíněno, že bodnutí bylo dvanáct, stejně jako je dvanáct i pasažérů (bez Poirota a oběti). Jenže když pak vidíme flashback samotné vraždy, bodnutí bylo jen jedenáct, jelikož hrabě (Michael York) a hraběnka (Jacqueline Bisset) Andrényi bodli společně. (jlumos)
- Luxusní potraviny byl odcizeny během natáčení, takže se štáb musel projít po ulicích Paříže a koupit všechny potraviny znovu. (Teres)
Reklama