Réžia:
Sidney LumetScenár:
Paul DehnKamera:
Geoffrey UnsworthHudba:
Richard Rodney BennettHrajú:
Albert Finney, Lauren Bacall, Martin Balsam, Ingrid Bergman, Jacqueline Bisset, Jean-Pierre Cassel, Sean Connery, John Gielgud, Wendy Hiller (viac)Obsahy(2)
Orient expres, luxusný vlak, ktorý prechádza naprieč Európou, sa jednej zimnej noci roku 1930 stáva dejiskom prípadu, do ktorého vyriešenia musí Hercule Poirot, ktorý sa náhodou ocitol medzi cestujúcimi, zapojiť všetok svoj dôvtip. Času má dosť, keďže cestujúcim, uväzneným snehovou kalamitou v závejoch, neostáva nič iné, len trpezlivo čakať na vyslobodenie. Kto z nich mohol mať záujem zavraždiť amerického milionára a prečo? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (353)
Ve vlaku, který byl kvůli sněhové lavině zastaven v půli cesty, byl zavražděn nenáviděný finančník Rachett. Vypátrat pachatele tak musí s pomocí svých šedých buněk mozkových vynikající detektiv Hercule Poirot ( Albert Finney )... Naprostá klasika..... Scénář - Agatha Christie, Anthony Shaffer a Paul Dehn. bHudba - Richard Rodney Bennett ()
S. Lumet opäť raz dokázal, že aj na malom priestore je možné hrať veľké divadlo. Pravda, v tomto prípade to mal kvapku zjednodušené, pretože scenár od A. Christie sklame iba málokedy. Atmosféra a celkové mystérium ohľadom záhadnej vraždy a jej vyšetrovania ostalo však na ňom, a to zvládol na jednotku. Síce som si musel istý čas zvykať na "nového" Poirota (D. Suchet alias Hercule Poirot je predsa len moja srdcovka), ale časom som si predsa len zvykol. Veľká spokojnosť, Orient expres odporúčam každému. 85/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. ()
Po chvilce váhání dávám nejvyšší počet hvězdiček, protože Sidney Lumet opět dokázal, že umí. Vražda v Orient expresu je klasickou detektivkou, kde se postupně odhaluje motiv, provedení vraždy a identita vraha. Snímek má mysteriózní atmosféru, skvělé herce již podle jmen a i přes svoji delší stopáž dokáže diváka stále bavit a udržet v pozornosti. Pouze rozjezd filmu je takový slabší. Konečné sezení v jídelním voze pak ovšem nemá chybu. ()
Jako někdo, kdo se necelého půl roku před zhlédnutím filmu seznámil se stejnojmennou knižní předlohou z pera královny detektivek, Agathy Christie, jsem si před zhlédnutím dovolil vznést na film dva požadavky, jejichž splnění de facto podmiňovalo, zda na mne vedle zmíněné knižní předlohy pozitivně zapůsobí i Lumetova adaptace: 1) Musel jsem během sledování zapomenout, že znám vrahovu identitu, mým vůdčím chtěním zkrátka bylo, aby mně dění na obrazovce zakázalo myslet na to, že jsem již jednou byl svědkem rozplétání tohoto případu, že se tento přede mnou již jednou zdárně rozřešil; to je myslím logické, prostě jsem si nechtěl zoufat nad ztraceným časem. 2) Technický detail: tím, že film má něco málo přes dvě hodiny a kniha cirka 200 stránek, mně prostou početní úlohou bylo jasné, že filmaři museli škrtat. A kde jinde škrtat, než ve výsleších a ohledávání stop (většinově rozvedených do patnácti až dvaceti stran textu)? Takto osekaná detektivní práce skrze nedostatek indicií skýtala nebezpečí, že Poirot bude chytřejší než Poirot, jinými slovy bál jsem se, že si řeknu: tady se toho odhalilo tak málo, že ani šedé buňky mozkové nemohou pomoci, dopadení pachatele by byla hrozná haluz. ___ A jak to dopadlo? To napovídá mé hodnocení (4*), jež se však nakonec může z odstupu jevit benevolentním, ovšem z úplně jiného důvodu, než o kterých jsem uvažoval před projekci, totiž že mně Albert Finney do role Hercula Poirota ale vůbec nepasuje. Ten závěr je z jeho strany jeden velký přešlap, Poirotovu mistrnou dedukci (závěrečná půlhodinka) ztvárňuje poněkud maniakálně, čímž ze sympatického mužíčka (ano, nemálo arogantního) s knírem dělá cosi podobného zlostnému skřetovi (něco na způsob Grinche) psychicky mučicímu své oběti, hi hi hi (i takhle nějak se to projevuje). 75 % ()
Přestože nejsem kdovíjaký fanda Agathy Christie, tento snímek jsem si vychuntal, i přes jeho možná až příliš za vlasy přitažený závěr. Myslím, že lépe, už se s kriminálními příběhy Hercula Poirota snad ani vypořádat nelze. Krom skvělé detetkivky můžeme sledovat i vynikající filmařské řemeslo. Lumetova režie je opravdu nadstandardní. Scény výslechů, často prostříhané různými flashbacky se "dívají samy". Vždyť už jen první minuty, znázorňující případ únosu malé Daisy, si nezadají s atmosférou těch nejlepších hororů. "Šlechtická" amtosféra Orient expresu je také úplná. Lesk filmu dodávají i herci. Takový Anthony Perkins si zde zrekapituloval Normana Batese. Albert Finney zde herecky triumfuje a krade si film pro sebe. ()
Galéria (123)
Fotka © Paramount Pictures / Joe Pearce
Zaujímavosti (28)
- Všetky zábery na idúci vlak sa nakrúcali vo Veľkej Británii, nie na filmovom Balkáne (classic)
- Hudebník v restauraci v Istanbulu má na hlavě fez, který byl však v té době za vládce Kemala Ataturka zakázán. (Hopkins)
- Ve filmu je zmíněno, že bodnutí bylo dvanáct, stejně jako je dvanáct i pasažérů (bez Poirota a oběti). Jenže když pak vidíme flashback samotné vraždy, bodnutí bylo jen jedenáct, jelikož hrabě (Michael York) a hraběnka (Jacqueline Bisset) Andrényi bodli společně. (jlumos)
Reklama