Zastavárník

Sugestivní psycho-drama, které nemilosrdně manipuluje s divákovou psychikou. Flashbackové záblesky dosti zvýrazňují už tak tísnivou atmosféru, v níž se sice objeví sem tam nějaká díra, ale na celkový dojem z filmu to nemá nijak zásadní vliv (alespoň u mě ne). Herectví Roda Steigera je naprosto bezchybné. Holocaust jak má být! 80% (07.11.2011)

Jeden z Lumetových nejlepších filmů, který je považován za první, kde byl použitý tzv. podprahový střih (subliminal cutting) „posttraumatických flashbacků“ použitím sofistikovaných a inovativních editačních technik vyvinutých Sidney Lumetem a editorem Ralphem Rosenblumem, které zdůrazňují rozsah stále více traumatizovaného stavu mysli Sol Nazermana v podání fantastického Roda Steigera. Jestli je Tony Scott považován za praotce videoklipařského pojetí filmu, Lumet s Rosenblumem si zaslouží zmínku jako prapůvodci klipařského střihu. Vedle NIGHT AND FOG a SCHINDLER'S LIST jeden z nejdůležitějších filmů o holocaustu. (04.04.2021)

Neznámý a přitom velmi zásadní snímek. Strýčkovo závěrečné prozření je více než výmluvné. Není kam utéct. Je to v lidech, kteří jsou stále zde. Praktiky jsou sice jiné, ovšem podstata zůstává stejná. Forma nadvlády člověka nad člověkem může mít spoustu podob. Obraný cynismus a odevzdanost vůči všemu, co se kolem něj děje, je pouze dočasná a slabá obrana, končící bezmocným strachem. On se nezalekne. Čeho také? Takové zlo, které zažil, nemůže hned tak něco překonat. Chová se ke světu tak, jak si zaslouží. Své hodnoty záměrně směřuje jen na obchodní praktiky svého národa, a to na ty nejsobečtější. Je však v něm také veliké dobro, které ovšem musí sám nalézt. Otázkou zůstává, jestli se svět skutečně změnil. Ne svět, ale lidé. Při odpovědi na tuto otázku, zbývá občas jen bolestné sebe očištění. Velmi věrohodná sonda do Harlemu šedesátých let s klasickou hereckou přirozeností doby a chvílemi až nepříjemně reálnými vzpomínkami, jenž z mysli jen tak nezmizí. Výtečná režie a Rod Steiger rozehrávají perfektně plynoucí psychologickou hru s klasickou otázkou. Být či nebýt? (02.08.2014)

Kdysi jsem viděl film, který byl natočený dva, tři roky poté, co skončila II.SV. Hráli v ní jen ti lidé, co zažili koncentrační tábor. bylo to nechtěně úsměvné. Tlačilina pilu, přehrávali, ve snaze ukázat trauma v koncentračním táboře a já si tehdy uvědomil, jak je obtížné, ba nemožné vyložit druhému co prožívali. Povětšinou se to odehrává uvnitř, ale divák potřebuje vidět u druhých emoce, činy, prožitky, aby pcohopil oč mu vlastně jde. A jim, těm hercům nehercům se to nedařilo. Nedařilo se jim přiblížit co vlastně prožívali. Pro mě zvláštní zážitek. (15.09.2010)

"Pan Nazerman, kráčející mrtvola." Sidney Lumet, Boris Kaufman, Quincy Jones a Rod Steiger v prelomovej snímke o duševných obetiach holokaustu, ktoré sa s hrozivou skutočnosťou nikdy nedokázali vyrovnať. Komorná dráma o mužovi, Židovi, poznačenom udalosťami II. svetovej vojny, ktorý žije svoj nový "pokojný život" s rodinou v New Yorku. O mužovi citovo chladnom, ktorý prišiel o všetko a už si nedokáže nájsť cestu k novému vzťahu, ani dôvod k životu, a jediným jeho cieľom sú peniaze. Otvorená, šokujúca kritika reality súčasných veľkomiest, v ktorom Lumet prirovnáva násilie v uliciach ku krutosti nemeckých koncentračných táborov nevyberavým spôsobom, a vynikajúci Rod Steiger v roli starého muža, ktorý zvádza vnútorný boj a stráni sa bližšieho kontaktu s okolím, pričom stráca sám seba. Do toho hudba legendárneho Quincy Jonesa, a na svete je ďalší klenot Sidneyho kinematografie. 100% (15.01.2014)