Réžia:
Sidney LumetScenár:
Naomi FonerKamera:
Gerry FisherHudba:
Tony MottolaHrajú:
Christine Lahti, River Phoenix, Judd Hirsch, Jonas Abry, Martha Plimpton, Steven Hill, Lynne Thigpen, Alice Drummond, Elżbieta Czyżewska, Michael Boatman (viac)Obsahy(1)
Arthur a Annie Popeovci v roku 1971 na protest proti vojne vyhodili do vzduchu laboratórium na výbušniny. Od tejto udalosti je im neustále v pätách FBI, preto sa musia zmieriť s častým sťahovaním a zmenami identity. Okrem toho im starosti začína robiť dospievajúci syn Danny (Phoenix), ktorý má už plné zuby nekonečného sťahovania a skrývania sa pred svetom. Nastáva obdobie ťažkých rozhodnutí. (Tomco)
(viac)Recenzie (40)
Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Tolstoj tak sice otevírá Annu Kareninu, ale Lumetův snímek nejslavnější úvodní věta světové beletrie vystihuje o chlup přesněji. Nepamatuji tak mnohavrstevnaté drama, které by bylo obdobně emotivní a přitom prosto velkých gest. Řekne se toho hodně, ale nejsilněji působí nevyřčené. Což funguje díky kompletnímu ansámblu; jakkoli nepopiratelně v čele s výkony ústředního tria Phoenix-Hirsch-Lahtiová. ()
Ďalší zaujímavý film od môjho obľúbeného režiséra. Zobrazuje obdobie, v ktorom rodičov dostihuje ich revolucionársko-anarchistická minulosť a spolu so Zápotockým si uvedomujú, že "po staru se žít nedá". Netuším, či ide o rodinnú drámu alebo generačný konflikt a ani to neriešim. Dobre sa mi naň pozeralo a keby v ňom bolo menej "Ameriky" mohli byť tie štyri hviezdičky zaslúženejšími. ()
Film z té divácky vděčné kategorie rodiče nám v ´dobré víře´ zkurvili život, ale rodina je rodina ( Captain Fantastic, Mosquito Coast). A myslím, že Lumet to trefil s přehledem nejlépe. Taky za pomoci civilních herců a scénáře, kde postavy (rodičů) nejsou vyloženě na pěst ale plus minus chápeme proč dělají co dělají. A závěr je dokonce příjemně emotivní. ()
Deti by nemali trpieť za hriechy svojich rodičov, jasná vec. Ak je tomu tak, potom nejde o nič iné, ako len o číry egoizmus. Chudák chalan (River Phoenix), mal to ťažké, hlavne čo sa týka jeho hodne naivného otca, ktorý evidentne nepochopil, že revolúcia v malom nemá význam, a že tým, že vyhodil tú továreň do luftu nič nezmenil. Proste ten napalm sa bude vyrábať niekde inde a hotovo. Jediné čo dosiahol bolo to, že uvrhol seba aj všetkých svojich blízkych do nešťastia, ktorého následky si všetci ponesú celý život. A prečo to všetko? Pre nejaké zasmušilé politické ideály? Pekná blbosť, hodná človeka čo nemyslí. Našťastie chalana zachránil jeho talent, tomu teda poviem mať šťastie v nešťastí. A River Phoenix svoju postavu zvládol bravúrne, klobúk dole. 75/100 ()
Dost dlho som rozmyslal, ci dat 3 alebo 4 hviezdicky. Na jednej strane je tam dost scen, ktore mi prisli nudne a zaroven ma stvala pasivita hlavneho hrdinu. Na druhej strane tam su dve nadherne sceny, ktore ma dojali, co sa nestava casto. Celkovo ma prilis nebavil pribeh rodicov, ale zato som si vychutnaval romanticky pribeh medzi Phoenixom a nadhernou mladou Marthou Plimpton. Skoda, ze tak silnych scen ako bol rozhovor medzi Christine Lahti a jej otcom nebolo viac. No napriek tomu sa tentoraz priklonim k styrom hviezdickam. Ten film rozhodne stoji za pozornost. 7/10 ()
Galéria (53)
Fotka © Warner Bros. Pictures
Reklama