Kapitola 16: Záchrana (S02E08)

Holly balls to bylo strašné - taková hromada nedodělaných scén, střihů, CGI místy úplně otřesné ... když nemám prostředky, protože jsou scenáristi a lidi dělající 3D modely s Covidem doma, tak to finále snad týden nebo měsíc odložím. Jestli je tohle všechno co dokáže Mandalorian nabídnout, tak pevně doufám, že třetí serii už nebude. Scéna po titulkách je extrémně vtipná - naklusat do sálu, všechny vystřílet a vítězoslavně dosednout na trůn zcela liduprázdného sálu ... a pak co? Posedí si 5 minut, oddechnou, vezmou mop a začnou s úklidem mrtvol? PS: To s tím neustálým sundáváním helmy už je trapné. (18.12.2020)

Z nějakýho nepochopitelnýho důvodu se Lucasfilm neustále vrací k CGI tvářím starých herců, přestože na to schopnosti studia absolutně nestačí. Je to cringe, ruší to a záběry jsou potom zbytečně useknutý hned pod bradou postav, což vypadá fakt hrozně. Celej díl super, ale ten konec to zabil. Naprosto předvídatelně přijel na bílym koni náš oblíbenej hrdina a všechny zachránil. Tohle nemůže náročnej divák ocenit. Napětí zmizelo během 5 sekund. Dost antiklimatickej konec závěrečnýho dílu druhý série. (19.12.2020)

Jen málokrát se mi stává, že bych zíral bez jediného mrknutí oka s otevřenou pusou dokořán a vlily by se mi náporem emocí do očí slzy. V konkrétním případě Star Wars se mi to stalo jen u Pomsty Sithů, při Order 66 a finálním souboji mezi Anakinem a Obi-Wanem. A Mandalorian to dokázal znovu. Nemůžu říct, že by mě to tak dojalo jako Pomsta Sithů, ale i tak je závěr tohoto seriálu naprosto parádní. (18.12.2020)

SPOILER: nikoliv JEHO příchod, nýbrž odhalování tváře (taky ne JEHO) je tím nejemotivnějším momentem ve světě SW ever. Což je sice malinko nadnesené tvrzení, ovšem celkem si za ním stojím. Je mi trochu líto těch, co u Mandaloriana brblají nad neschopností scenáristů a nulovostí příběhu, protože jednak bojují s mírnou předpojatostí, druhak by museli smést ze stolu víceméně i všechny dosavadní SW filmy pro jejich banálnost (přičemž největším paradoxem budiž fakt, že emocionálně nejslabší je zpětně vcelku velebená Lucasova trilogie I.-III.). Favreau a tým kolem Mandaloriana pracuje s množstvím rekvizit, které už jsou na herním plánu DLOUHO známy a tudíž je strašně jednoduché vinit cokoliv z okoukanosti, předvídatelnosti, nesmyslnosti (nesmyslnost ve světě SW - sice 1977, hahaha, vy lháři do vlastních kapes) či laciného vyvolávání nerdgasmu. Mandalorian není špatně napsaný. Je minimalistický, přímočarý, nekomplikovaný a přístupný všem věkovým skupinám, nicméně je funkční a přistupuje k látce se zájmem i úctou. Dává fandům to, z čeho se posrávaj blahem a je už otázka na každého, nakolik se mu ta cesta (this is the way!) zdá vlezlá. Ve finále má seriál TOLIK možností, jak z tohohle startu v budoucnu vycházet dál - takže ne, vztekat se nebudu, i když jsem ani já nebyl vždy spokojen. Nerdgasm jsem nezažil, ale bavil jsem se skvěle. A co bude dál, na to se upřímně, nepokrytecky těšim. (20.12.2020)

Vysněný závěr dvojsérie! Takhle jsem si to opravdu představoval a mé přání bylo naplněno do posledního puntíku! Nelineární průběh, přesto vše směřovalo tam, kam jsme tušili. Pointa se světelnou šavlí skvělá! Akce, akce a ještě více nadupané akce, prokládané stealth akcí a zajímavou konverzací. Vrcholný souboj Moffa a Manda! Ale to ještě nebylo vše - pauza a nakonec strhující závěr. To jsme chtěli! Wow! Bylo zde vše... A na samotném konci - srdceryvná rezignace na celoživotní filozofii. PS: Nedělám si nejmenší iluze, že třetí sérii dokáží utáhnout bez prcka... (22.07.2021)