Kapitola 20: Najdúch (S03E04)

4/10 – Čtvrtá epizoda 3. řady Mandaloriana je to nejhlubší dno, na jaké si seriál dosud kdy sáhnul. Jen trapné natahování a odkládání epizody, kdy bude potřeba přece jenom zařadit nějaký ten děj. Krátká 30 minutová délka volající do nebe „Ó odpusťte mi, lidičky, mou opovážlivou zbytečnost, vždyť já trvám jen necelou půl hodinku!“ neospravedlňuje zhola nic. Spíš bych řekl, že stopáž slouží jako jasný maják nevysvětlitelného tvůrčího bloku, kterým při psaní 3. série trpěl scénárista a při natáčení této epizody i celý filmařský štáb. Je tolik směrů, kterými by se příběh s Mandou mohl vydat a oni si vyberou jen trapně se odkazovat k minulým zážitkům, vršit vatu na vatu a nevýslovně vytrvale se v rámci zápletky plácat v jedné vyschlé kaluži sraček. Jsem opravdu nevýslovně zklamaný. Minulé řady jsem si fakticky užil a zcela nepobírám, co se stalo. Celý tento půl hodinový díl nepřináší absolutně nic zajímavého / nového, kromě snad dvacetisekundového dialogu na závěr a nevkusného vykrádání Hry o Trůny (tři dráčata). Zkrátka nekoukám se na Mandaloriana, abych si vychutnal, jakou mají nejnebezpečnější nájemní vrahové a bojovníci v celém posraném vesmíru společně velkou šťastnou rodinu (i dráčátka do party přiberou, bodejť by ne – „Jen si přijďte! U nás v jeskyňce je místa dost! A ani na práci toho mít moc nebudete. Leda snad střílet lasery do rybníka – fakin rybolov po mandaloriánsku!“). 30 minut absolutně o ničem. Rovněž Grogovy kreace už se jen opakují, jsou vyčpělé, postrádají vtip (vtip, to je takové to, jak se na konci dělá haha – hele, někdo to musel Weathersovi konečně objasnit) a akorát ještě více zdržují celý NEEXISTUJÍCÍ příběh. Další časovou exurzi, Nový epochální výlet pana Grogu, tentokráte do 19 BBY, raději ani nekomentuju. Do teď jsem si uchovával nepatrný střípeček naděje (já vím, jak pošetilé – neřád Dobby!), že ta poslední eskapáda s jakýmsi vědcem k něčemu povede, inu, už jsem ji raději pustil k vodě. Na další díl se netěším a vůbec bych se nedivil, kdyby se nám Jon Favreau rozhodl pro změnu ukázat něco smysluplnějšího – třeba jak si Mandaloriani vytírají prdel. Co myslíte, dělají to s helmou, nebo bez helmy? Záleží, jak moc je pachuvzdorná! Vidíte? Toto byl vtip. Ale chápu, určitě jste se nezasmáli, zapomněl jsem do toho totiž zakomponovat elementární větu „Grogu udělá obličej“. Ale okamžíček – Weathersi, dávej přece pozor! – hned předvedu. Víte, jaká mají pravidla mandaloriánské sparingy? Grogu udělá obličej. Přesně tak! Verdikt: „Strašně levné a špatné.“ (22.03.2023)

Na rozdíl od předchozí epizody naopak pravej opak Andora. Má to svý momenty, ale zároveň ty mustry už člověk někde několikrát viděl. A tři akční scény na ani ne třicet minut, to je možná už moc, za mě by mohli ubrat, stačily by mi třeba jen dvě. Když tři, ať to má padesát minut a zbytek si povídaj. Starwarsovatější než Star Wars. Ale hlavně logika řetězení akčních scén jako motoru děje je tu taková naivní, legrační a až fakt pitomá. Domnívám se, že výrazně pitomnější než v Obi-Wanovi, u kterýho se míra vnímaných nesmyslností hrozně přeháněla, ale spíš šlo o nedořečenosti, výpustě atd. Tahle epizoda obsahuje řadu fakt úplných hovadin a oslích můstků, že i moje obvyklá benevolence ke Star Wars dostává zabrat. Po Andorovi se laťka zvýšila a snad neni zas takovej problém psát zápletky, který se při nejmenšim zamyšlení logicky sami od sebe nezhroutí. Třetí řada je teda zatím dost nevyvážená a divně rozháraná. Kde je sebejistota, cílevědomost, elegance a síla třeba těch dvou epizod z Boby Fetta? Asi si rozhodnutim takhle dva seriály "propojit" trochu rozbili momentum a proto třetí řada působí tak podivně? Trochu mi tahle epizoda stylem připomněla takový ty zkratkovitější a akcí přeplácaný díly Klonových válek, u kterých jsem si přál, aby byly delší a míň se střílelo a víc dýchalo. No a teď koukám, že scénář psal Dave Filoni. Možná má na svědomí jen tu část s flashbackem... Ale to byla nakonec taky jenom další natahovaná akční scéna bez výraznějšího dramatu. Každopádně má Dave prsty jak ve vrcholných momentech Star Wars, tak i těch slabších, což je aktuální případ. Hlavně ať takhle ledabyle neni napsaná Ahsoka, z toho bych měl větší ujímání. Váhám mezi 2 a 3 hvězdama, ale benevolence nakonec asi vítězí, furt mě to baví a hezky se na to kouká, byť se u toho občas škrábu nejistě na hlavě a rozhazuju rukama. (22.03.2023)

Ještě nikdy se mi nestalo, že bych po dosledování jakékoliv epizody Mandaloriana byl jakkoliv zklamaný. Bohužel po této epizodě se to tak trochu stalo. Tato epizoda mě vrátila do seriálu Obi-Wan Kenobi, kde se tvůrci chtěli zavděčit všem, ale nakonec se nezavděčili nikom a vznikl z toho takový nemastný -  neslaný paskvil. Bylo tady toho na mě až moc, Groguův flashback byl sice zajímavý, ale jako k čemu? Všichni už z minulých dílů víme co se stalo. Moc jsem to nepochopil proč to tam bylo. 2. polovina této série snad už bude lepší. (31.08.2023)

Ochotnické divadlo, které v některých momentech vypadá hůře než staré filmové D&D. Fakt jako. Na ten StageCraft se vys*rte! Tohle není cesta pro budoucnost vizuálně působivých projektů. To je akorát cesta pro bolest očí! Kusy flashbacků pak nabízejí jakousi zajímavost a lehký posun v linii Groga taky konečně potěší (ačkoliv provedení je ke zblití). Ale zbytek je jenom obyčejný filler, který vlastně není ani moc zábavný a baví až svou závěrečnou bizarností. Fuj! (23.03.2023)

Pro celkový příběh asi ne úplně podstatná epizoda, ale jde o něco, co mi připomnělo, proč má tak rád Star Wars. Vynikající atmosféra, působivá akce, zajímavý flashback a vykoupení pro představitele Ahmeda Besta, který ztvárnil Jar Jar Binkse. Možná bych mohl být hnidopich a snaž se najít nějaké chyby (a ony se vyskytly), ale proč bych to dělal, kdy jsem si po zhlédnutí dvacáté kapitoly cítil jako ve chvíli, kdy jsem viděl první film Hvězdné války? (25.03.2023)