Rozsudok

Sice poctivě natočený a stejně kvalitně odehrané klasické soudní drama, které je ale tak nějak předvídatelné a konvenční. Ten "překvapivý" zvrat ve skutečnosti vůbec překvapivý není a divák s ním kalkuluje od začátku. Nehledě na to, že v americkém právním prostředí je naopak ve výhodě žalující strana, která se snaží často úspěšně vytřískat finanční satisfakci za ty nejbizarnější újmy a dokonce tam existuje hitparáda těch nejobskurnějších soudních procesů. Paul Newman patřil v době natáčení k největším hvězdám americké kinematografie a tomu odpovídá i jeho herecký výkon. Dokázal svému alkoholem nasáklému a neambicióznímu právníkovi žijícímu z podstaty vtisknout důvěryhodnost, ale scénář ho stahuje někam k patetickým gestům a nepravděpodobnému jednání. Určitě slušně strávený čas, ale do extáze mě tenhle film v žádném případě nedostal. Celkový dojem: 65 %. (30.09.2010)

Strhující soudní drama, ke kterému jsem se vrátila po sedmi letech a dostalo mě úplně stejně, nemám žádné připomínky.. Paul Newman je jako poničený, popíjející a tak trochu pomuchlaný životem neodolatelný, věřila jsem mu každé slovo, každý pohled, každé gesto.. Příběh právníka, který se postaví proti velké nemocnici, významným lékařům a bohaté právnické firmě, mě vtáhnul a nepustil.. Možná je to i tím, že si moc přeji či spíše chci věřit, že je něco takového možné.. (28.02.2023)

Už začátek vás připraví na to, co příjde. Tento film totiž plyne neuvěřitelně pomalým, ale takovým kouzelným tempem. A možná vás překvapí, že v soudní síni se odehrává asi půlhodina, z těch dvou hodin. Ale pokud to člověk umí, tak proč ne. A pokud k tomu ještě má tak schopného herce, jakým byl Paul Newman, je úspěch téměř jistý. Právě za Paula zaokrouhluju směrem nahoru na pět hvězd. (14.10.2009)

Novohollywoodská nálepka 'Sidney Lumet' znamená střet charismatických antihrdinských sympaťáků s byrokratickými institucemi. Vyprávění je pak zakořeněno v dualismu pramenícím z rozporu mezi svébytně motivovanými jedinci a dogmaty řízenými společnostmi. Neviňátko Sonny a prostory brooklynské banky, Howard Bayle a nestoudnost zpravodajských praktik a nyní alkoholik Frank, zlovolná soudní moc a... alkoholik Frank. Podobně jako Psí odpoledne a Network, i Rozsudek nabízí pohled na výsledek axiologicko-deontického konfliktu obou entit, nicméně tak dělá daleko skromněji než jeho předchůdci. Frankův nejnebezpečnější nepřítel je totiž on sám a jeho jedinou zbraní je možnost vzchopit se.___ Z tohoto důvodu Lumet pracuje se žánrovým schématem soudního dramatu jakožto skeletem, jehož primární funkcí je udržet onu formální skládanku pohromadě. Pozadí v podobě soudní linie dominuje posílená subjektivita a existenciální tetelení ve stylu TAXI DRIVERA či ROZHOVORU; proces vyprávění nevyužívá komunkativnostní hry k dynamizování právnického souboje, neb zatajování informací je vázáno téměř výhradně na postavu Franka; osnova vyprávění se na místo řetězení zvratů a zodpovídání podurčených otázek týkajících se žaloby soustředí na vývojový vzorec Newmanovy postavy a centrem fabulovaných událostí je pouze minulost stále sympatičtějšího alkoholika.___ Vnitřní proměna Franka Galwina a její vnější ozvěny (sklenice whiskey měnící se v hrnek kávy, postupné shazování obleku coby kazajky, stále umírněnější herectví a nahrazení sevřenosti baru otevřenými prostory kanceláře) je k tomu všemu radost pozorovat, neb na rozdíl od cynictějších amerických filmů nabízí pozitivní rozuzlení. (29.08.2018)

Když se řekne Sidney Lumet a soudní prostředí, tak se člověku okamžitě vybaví to nejlepší co lze v daném žánru shlédnout. Paul Newman tentokrát jako zkrachovalý právník, i přes nesouhlas svých klientů, jde jako jediný po spravedlnosti místo po penězích, i když mu všichni okolo hází klacky pod nohy. Další jeho nezapomenutelná herecká kreace, kterou jsem si vychutnával každým okamžikem. Pokud máte rádi soudní dramata, tak jako já, určitě by jste si neměli nechat ujít, protože se jedná o špičkový film a jeho závěrečné scény jsou něco nezapomenutelného. Jeden z nejlepších filmů Sidneyho Lumeta....... (14.02.2008)