Rozsudok

Amerických filmov zo prostredia súdu som videl toľko, že niekedy mám dojem, že súdiť sa je jedna z najobľúbenejších činností Američanov. Aj filmov, v ktorých osamelý a handicapovaný (vek, alkohol atď.) právnik stojí proti poisťovacej, tabakovej, chemickej, či zbrojárskej korporácii a bez es v rukáve sa zúfalo snaží presvedčiť porotu o svojej pravde. Preto nechápem sklamanie niektorých užívateľov, ktorým chýbalo veľké, nečakané prekvapenie. Keby bolo, budú tvrdiť, že ho predvídali už počas úvodných titulkov. Takže tadiaľ cesta nevedie. Tento film je postavený na Paulovi Newmanovi a bola to vynikajúca voľba. Sidney Lumet je v právnickej problematike zorientovaný a v prostredí súdnej siene sa pohybuje s virtuozitou suveréna. Film mi vôbec nepripadal zdĺhavý, aj keď som ho sledoval v neskorých nočných hodinách. Mal som pri ňom pocit, ako dieťa pri sledovaní rozprávky, keď celý čas drží palce kladnému hrdinovi a veľmi si praje, aby to všetko dobre dopadlo. Preto tie štyri hviezdičky. Päť by som dal iba vtedy, ak by tam okrem Paula Newmana bolo ešte niečo iné, čo by som si na dlhú dobu zapamätal a spojil s týmto filmom. Ale také tam nič nebolo. (02.07.2010)

Hrdinstvo sa u hrdinov režiséra Sidneyho Lumeta nerodí z presvedčenia, ako skôr z tvrdohlavosti. Ani Frank Galvin (podobne ako napríklad Serpico) veru nespĺňa klasickú predstavu o bojovníkovi proti bezpráviu a zlovôli mocných. Jeho rozhodnutie viesť súdny spor smerom, akým ho vedie, je vlastne omylom, ktorý nastal niekde medzi alkoholovými oparmi a pocitmi sebaľútosti. Samozvaný stroskotanec, ktorému záleží skôr na vlastnom profile, než na tých, ktorých obhajuje. Čo je veľmi pôsobivé, pretože tým pádom ani inak jednoznačne "zlá" strana celého sporu nie je nositeľom neľudských obludností, ale len zástupcom tých, ktorí pochybili a teraz za to odmietajú prevziať plnú zodpovednosť, pretože narozdiel od Franka Galvina a jeho svedkov sú so svojim statusom navýsosť spokojní... Až mrazí, koľko je v takto rozohratom súboji neodškriepiteľných PRÁVD! ...až do plaču je potom človeku z toho, ako sa to všetko v priebehu záverečných 5 minút zamietlo pod stôl. Snáď sa toho niekto chytí ešte raz a dotiahne to do konca. (26.06.2006)

Asi mi trochu vadí, že film je mnohem zajímavější z pohledu osobního dramatu než z pohledu soudního případu, který se před námi odehrává a který jsem očekával jako toho hlavního tahouna. Paul Newman se ale zasloužil o to, aby se film plně soustředil na něj, protože je v téhle zajímavé a pro něj trochu netradiční roli skvělý. (04.01.2017)

Pomalé tempo tomuto druhu filmu velice svědčí zvlášť když hlavní roli právníka Franka ztělesnil Paul Newman, kterého herecký um a charisma mě doslova a do písmene hypnotizuje tak, že nedokážu spustit oči z obrazovky televizoru při pozdní večerní repríze filmu na ČT2 v cyklu "Velikáni fiilmu". Halvním tématem "Rozsudku" není soudní pře, ale spíše studie charakteru člověka, který se ocitl v hluboké osobní a profesní krizi odkud vidí cestu ven v předem odpískaném případu zanedbané lékařské péče jedné vážené nemocnice... (14.09.2013)

Courtroom drama classic. Lumet si celé dvě hodiny jede to své nevzrušivé tempo, což k příběhu životního ztroskotance, který hodlá jen s pravdou a ctí vyjet proti kurvím principům mimosoudního vyrovnání, náramně sedne. No, nalejme si syrového vejce, možná tam kromě spravedlnosti šlo i o velikost třetiny z odškodnění, ale nebudeme si kazit krásný večer plný idealismu.. Bartkowiak chrlí čisté statické záběry a při přibližování na božského Newmana při závěrečné řeči jsem měl pocit, že zachytil i jeho auru. Taktéž obsazení hodného strejdy Jamese Masona do role „Prince of fucking Darkness“ považuji za znamenitou volbu a vy si o to víc vychutnáte moment, kdy se přestane držet známé právnické poučky: „Nesmíš se ptát, když neznáš odpověď..“ (04.06.2019)