Fabrika

Najskôr si treba uvedomiť, na čo idete do kina. Najlepšie je samozrejme poznať aj predchádzajúce Bykovove snímky, vďaka ktorým pochopíte, že tu ide najmä o žáner, čo ale nevylučuje ani nejaký ten mesidž. Fabrika je akčný, vyjednávací triler, pracuje s presne dávkovanými zvratmi, ponúka drsnú chlapskú akciu, ale pritom myslí aj na motivácie postáv a solídne symbolicky prepája prvú s poslednou scénou. Takže pokiaľ pôjdete do klubového kina s očakávaním nejakej pomalej drámy s dlhými meditatívnymi zábermi v ruskej réžii, tak to si radšej doma pustite znova Stalkera. Fabrika je proste film o drsných chlapoch pre drsných chlapov, taká kovbojka v modernom háve, ale funkčne zakomponovaná do reálií súčasného Ruska. (27.08.2019)

Země kde zítra znamená včera. Místo, kde parametr zoufalství provází motiv i čin. Fabrika, kde by nepomohla ani točna podnikového psychologa Kláska.. Rezignující pohled směrem k spravedlnosti a přestřelka v ohyzdné potemnělé továrně působily dobře, nicméně nevyzpytatelná zápletka a interakce mezi až příliš filozofujícími postavami už jen stěží držely krok s myšlenkou a řemeslnou kvalitou. Konec zvláštní. Takový ten ve stylu, že je světlo na konci tunelu, ale vy jej nemůžete vidět, protože jdete opačným směrem.. (28.01.2020)

"CEMENT HAS MORE VALUE THAN HUMAN LIFE OVER HERE." ------------- 5 ľudí v kine pre 250 ľudí je neskutočne úžasné, čoby, je to neopísateľne úžasné (pretože máš pocit, akoby to premietali len a len pre teba, no a taktiež preto, lebo sa ti za chrbtom žiadny bastard nevykecáva a nahlas nekomentuje to, čo sa deje na plátne, vedľa teba chalan nestokuje na mobile, čím ti osvecuje celú periférnu plochu, lebo sa nudí, a v celom kine nie je žiadny ruch zo zasraných popcornov a iného jedla, lebo proste nedá sa asi vydržať dvojhodinka bez žrádla, všakže?). No ale naspäť k veci. Je to tak neskutočné ako film samotný. Drsný a dravý hudobný podmaz na štýl Jóhannssona či Guðnadóttir pumpuje adrenalín do žíl a nedovolí ti ani na moment zastať a nadýchnuť sa, drží ťa v sedačke totálne uchopeného a spomedzi všetkých Bykových filmov v tomto hrá najväčšiu rolu. Keď už hovoríme o režisérovi, Fabrika je od jeho predchádzajúcich diel úplne iná, zo sociálnej drámy sa stal thriller par excellence. Yuri si ani tentokrát nedáva servítku pred ústa, kritizuje systém a Rusko aj naďalej. Hereckému ansámblu jednoznačne dominuje Yuriho dlhoročný kolaborant Denis Švedov, no ani ostatné v rámci možnosti príbehu nie sú na zahodenie. Už neviem, čo viac by som povedal. Pre fanúšikov novodobej ruskej kinematografie sú filmy Yuriho Bykova a Andreja Zvjaginceva absolútna povinnosť a Zavod nie je výnimkou. Keby sa dalo, idem znovu. (20.10.2019) Vedel som, že opakované zhliadnutie v pohodlí domova bude film stáť hviezdu, už vtedy to bolo pomerne na hrane, a tak sa nakoniec aj stalo. To všetko vyššie uvedené však ale platí aj naďalej. (4.9.2019) (20.10.2019) (14.5.2023) (04.09.2019)

Film Jurije Bykova mi mocně zlepšil náladu potom, co se mi na ní ošklivě vyřádil Andrej Tarkovskij. Tady se rozhodně příliš nefilosofovalo (jen trochu), místo toho jsem dostal vcelku zajímavý a slušně natočený příběh, který by se mohl odehrát i tady ve Slezsku, kdyby tu měli lidé podobnou náturu. No, ale na místě pana Bakaly bych po shlédnutí filmu asi i tak znervózněl:-) Každopádně jsem se ani chvíli nenudil, a přes pochmurnou atmosféru jsem měl ze snímku dobrý pocit. (04.01.2021)

To, co začíná jako obyčejný všední den ve fabrice vrcholí naprosto skvěle vygradovanou psychologickou hrou na kočku a na myš, která nemůže mít vítěze. Aneb nesnažte se nasrat partu dělníků z fabriky, která vám patří, nebo to může skončit hodně špatně. Naprosto odpudivý industriální prostor šedivé fabriky, obyčejní hrdinové, kteří přežívají ze dne na den ve své šedivé nuzné existenci bez jakéhokoliv východiska a naděje na změnu, jeden zajištěný podnikatel, který sere na svoje zaměstnance a rozhodl se zavřít fabriku, a partička jeho goril, která se jde s těma dělňasama poměřit v boji na život a na smrt. Do toho si přidejte skvěle propracovanou psychologii postav, uvěřitelné jednání, naprosto nepředvídatelný děj, kdy to všechno může skončit jakkoliv, a konec, kdy ze všech variant je vzhledem k charakteru hlavního únosce zvolena asi ta nejuvěřitelnější. Za mě naprosto strhující podívaná, která mě nenechala vydechnout, a která mě neskutečně bavila. Ještě nějakou dobu po skončení filmu jsem nevěřícně zíral na plátno, sledoval titulky a nebyl schopen ničeho. Jen jsem zpracovával právě viděné. A že to stálo za to! [27. Art Film Fest Košice] (20.06.2019)