Rambo: Posledná krv

Rambo (5.) - sám doma a Mexikáni. Do kina jsem nešel s přehnaným očekáváním, ale ani jsem příliš vážně nebral prvotní kritiky, které jsem četl různě na netu. Že bude děj snadno čitelný, jsem čekal, ale nevadilo mi to, neboť průhledný byl doposud každý díl. Dlouhé vlasy a čelenku jsem u Johna oželel a zvlášť se mi po tom nestýskalo, byť nepopírám, že delší účes by k této postavě pasoval o něco víc. Nejvíc zamrzela snad jen absence jizvy na tváři od Jušina z druhého dílu. Následující část komentáře může obsahovat SPOILERy Úvod snímku v bouři v lese měl atmosféru a připomněl naháněčku vietnamského veterána v prvním příběhu. Prostředí ranče mě zaujalo, protože konečně člověk poznal domov hlavního hrdiny, kam se od začátku de facto vracel, resp. chtěl vrátit. Nové postavy v Rambově okolí potěšily a příběh kolem nich rozhodně nebyl špatný, byť se dost odlišuje od všech dosavadních dílů. Takto by se v podstatě dala shrnout celá Poslední krev. Je jiná, ale o nic horší, než například čtvrtý díl. Rozhodně nesouhlasím s tvrzením, že se ve filmu nic neděje a vše přijde v posledních 20-30 minutách. Nějaká občasná akce tu od začátku byla a rozhodně za to stála. Nikdy nenudila. Myšlenky a slova Johna Ramba mají hloubku a krásně vystihují charakter starého veterána, jenž má v sobě démony z minulosti a z krutostí, kterých byl svědkem a do jejichž soukolí sám patří. Snad i díky nové rodině a práškům je dokáže jakž takž potlačovat a poznáváme tak i nejhovornějšího Johna za celou dobu. Na jeho tváři je i častěji úsměv. Kdo by si však myslel, že Rambo zapomněl na výcvik plk. Trautmana, je na omylu. Během vteřiny se stařík dokáže proměnit ve vraždící stroj, což v poslední části snímku předvede ve vší syrovosti. Nechybí pasti, které odkazují na jedničku, luk, typický nůž, ale i střelné zbraně a jiné náčiní vhodné k hubení (ne)vítaných hostů. O holých rukou ani nemluvě. Finále je vskutku brutální řežbou a pomsta poslednímu Mexikáncovi předčí snad všechny krvelačnosti ze série. Překračuje i scénu s klíční kostí, která se rovněž zařazuje mezi to nejdrsnější, co Stallone během své kariéry předvedl. V rámci příběhu mne překvapil pouze jeden zvrat, jenž zase pro změnu rozhodně patří k tomu nejjímavějšímu ze všech dílů. Po hudební stránce není tento snímek špatný, ale na můj vkus je modifikace ústřední rambovské melodie příliš vzdálena krásně znělému tématu, které ve všech pokračováních ikonicky zaznívalo. Za každý tón z něj jsem však byl nesmírně vděčný. Krásnou tečkou za celým počinem byly závěrečné titulky s flashbacky z předešlých filmů. Musím uznat, že je-li tento Rambo opravdu posledním (byť Sly naznačuje, že tomu tak nemusí být), byl bych za to rád. Už čtyřka končila skvěle, rozhodně tamní poslední scéna měla větší sílu, než loučení v tomto pokračování, ale navzdory tomu se jedná o více než důstojné loučení (?) s postavou... P. S. po zhlédnutí Ramba 5 přidávám hvězdičku i Rambu 4. (20.09.2019)

Bojlerový poplach! Děda Rambo má třiasedmdesát, rozumbradičtí kokůtci!!! Poslat jej v tomhle věku do džungle, zkornatí a zcepení u první liány. A tak už na to jebe, hraje bingo na ranči, občas si skákne na koni do Kauflandu, láduje se Geriavitem a práškama proti PTS, úsečnými a krutohustě sofistikovanými životními moudry mentoruje adoptovanou přičmoudlou barbínu a jen místo luštění sudoku si sem tam vykope nějaký ten tunel, aby si udržel tu jasnozřivou cerebrální pasivitu, nabytou léty akademického gumování a erudovanou anihilací rozličných ťamanů. Prostě klídek a pohoda jako tesání Budhova pupku do střech thajských chrámů nebo chytání kober pro farmaceukokotické účely u hranic s projuntovanou Barmou. Ty ale jako obvykle vydrží to jen do té doby, než začne mít náš bojový geront drobné neshody s hispánským Jendou Sněhem a jeho bratrem Dežem, kteří se svévolně rozhodli zasvětit záškodníkovu schovanku do tajů zneužívání psychotropních látek a vyškolit ji, jak si pořádně zapíchat, načež si střihli s penzistou cigánskou férovku v malebných zákoutích naprosto bezpečných mexických slumů. No a dráždit nejtraumatizovanějšího a nejsmrtonosnějšího důchodce světa není až tak moc dobrý nápad. Tudíž následuje trocha štolování, trocha svařování, trocha bagrování, trocha ostření kůlů, trocha broušení čepelí a trocha tunění luků, načež spravedlivě rozlícený fosil vysadí všechny tišící tabletky, popadne poslední dech, svůj třiceticentimetrový žabikuch a začne vyrábět cigánskou sekanou … A je z toho nadmíru důstojné, solidně natočené a kůl jaxviňa rozloučení s legendou a vinné potěšení, korunované jedním z nejdynamičtějších a nejbrutálnějších masových vyhlazování gangbangerů nasraným osamělým pomstychtivcem za posledních 124 let. Takže heterosexuální fanoušci s úsměvem ukáží prostředník těm pár zdejším artovým tlučhubovským teplometům, co si mysleli, že jdou na Rambo Fontánu, dle kterých standardní koncept všech dílů „Rambo relaxuje a chce mír – Někdo Ramba nasere – Rambo je anihiluje“ náhle postrádá erudici Cuntových postulátů, nádech antické tragédie, profundální psychologickou interpretaci charakterů, logiku, výpravu, děj, rákosníky a blábláblá, a co by nejradši nahnali sedmdesátiletého dědka lítat po pralese a gerontoguerrilovat, načež si naprosto beze strachu skáknou do kina vyhonit. (24.09.2019)

Není radno nasrat Johna Ramba. I když už je z něj dědula s krátkými vlasy a kovbojským kloboukem co toho namluví za jeden film víc než za všechny předchozí díly dohromady a bere prášky na uklidnění svých válečných běsů, tak tu zabijáckou mašinu která je v něm nelze úplně vypnout a o tom se už brzo přesvědčí ti Mexický zasranci co si dovolí mu unést jediného člověka na kterém mu ještě v tomhle životě záleží a pak to poserou ještě víc a je nad slunce jasný, že za tohle nemůžou čekat nic jinýho než hodně drsnou odplatu. Tak předně co se mě týče dostal jsem přesně co jsem čekal. Nekompromisní erkový oldschool bez rasové a politické korektnosti přesně jak to mám rád a to je v dnešních kinosálech sakra nedostatkový zboží. Stupidní recenze rádoby filmových kritiků mě nerozhodili a těm některým komentářům tady jako, že se tam furt kecá, je to nuda, není to Rambo, akce je až na konci a bla bla bla, se musím smát. Nevím co jako kdo čekal? Že to bude akční jízda od začátku až do konce kde bude Sly s čelenkou a dlouhými vlasy celý film pobíhat sem a tam? Vzpamatujte se! Sly už má přes 70 a tak je jasný, že film je tomu přizpůsobený a přesto to má neskutečný drajv a já se nenudil ani minutu. Co je fakt super, že se hodně vrací ke kořenům celé série a zároveň pěkně přenáší postavu Ramba do současnosti. Nemluvě o tom, že při pár scénách měl i já vyhlášený cynik slzy na krajíčku. Jak může někdo kurwa napsat, že ten film nemá srdce a emoce?! To fakt nechápu. Dílčí výtky mám, ale zametám je pod koberec. Tohle je filmová jízda roku. Aspoň teda pro mě. Bravo Slyi a mockrát díky!95% (26.09.2019)

Osmdesát minut šedé stařecké melancholie bez špetky akce a patnáct minut zrychlené vykrádačky Sám doma. To je ve zkratce poslední Rambo. A něco takového někdo chtěl? Po kvalitní, akcí nabité a hlavně kulervoucí čtyřce, u níž celá série měla důstojně skončit, přišla prakticky neopodstatnitelná ukolébavka, stavící na banálním scénáři a uměle vykonstruovaných emocích k jednorozměrné vedlejší postavě, která je najednou vsazena do zažité série, a diváci z toho mají být naměkko. Zapomenutí hodné pokračování s ošklivými CGI efekty a snímek nehodný jakéhokoliv angažování postavy Johna Ramba. (13.01.2021)

Divácky nenáročné snímky, které cílí zejména na milovníky sladkého popkornu, logicky nemohou hororového experta jakkoliv oslovit, avšak každý máme nějaké to své guilty pleasure. Loučení s ikonickým zabijákem bohužel vyústilo v pouhé guilty, jelikož ostříhaný John Rambo zde připomíná kultovního hrdinu asi jen svým jménem. Vzhled patří k důležitému rysu postavy a každá výraznější změna může mít fatální dopady na vyznění celého filmu. Byla by například Samara Morgan děsivá i bez svých dlouhých vlasů spuštěných do tváře? Pochopitelně nikoliv. Koneckonců již biblický Samson nám ukazuje, že vlasy jsou ukazatelem životní síly, a tak není divu, že charismatického Johna Ramba nahradil jakýsi nevitální dědula, který na nás po celých sto minut tupě zírá prostřednictvím neměnného výrazu á la Kristen Stewart. Tvůrci si evidentně nebyli jisti, zda za těchto okolností vůbec dokážeme hlavní postavu správně identifikovat, a tak nám v průběhu snímku pro jistotu ukážou i její občanský průkaz. Rambo: Last Blood nabízí klišoidní zápletku, dle očekávání předvídatelnou snad již už od úvodních titulků, kdy zároveň upevňuje stereotypní představy o Mexičanech, kteří jsou zde téměř do jednoho vyobrazeni jako bohapustí násilníci. Většinu času jsem se nudil a nic na tom nezměnilo ani bezzubé finále, které bylo točeno vyloženě na efekt. Nemám tedy jinou možnost, než snímek ohodnotit odpadem. (19.09.2019)