Obsahy(1)
Přilepit se k betonu. Vysvištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu. (Aerofilms)
(viac)Videá (2)
Recenzie (102)
Byla to jedna velká jízda. A to doslova. Zkopírovali pár amerických obrázků skejtu, doma v dílně vyrobili desky a kolečka, postavili rampy a překážky, napsali pár prosebných dopisů do velkých západních firem. A ono to fungovalo. Kolem skateboardu se v 70. a 80. letech vytvořila úzká komunita srdcařů, pro něž skate představoval svobodu, kamarády a cíle se posouvat dál. Šimon Šafránek dovedně kombinuje silné záběry z těchto let se současným vzpomínáním tehdejěších aktérů nejen na samotný sport, ale na tehdejší dobu v Československu, vztahy uvnitř komunity nebo proč někteří i přes možnosti nechtěli ze země odejít. Je obdivuhodné, jak dokonale Šafránek proniká do této subkultury a přenáší její atmosféru na plátno. Samozřejmě k tomu obrovsky napomáhá skvělý výběr hudby, uslyšíme The Clash i Mekyho Žbirku. Film, jehož příprava začala kampaní na Hithitu je pro mě zatím nejpříjemnějším filmovým překvapením letošního roku. ()
Jako někdo skateboardem nepolíben, jen jsem přes jedno léto užíval waveboard, jsem od dokumentu neměl absolutně žádné očekávání. Díky skvělé práci s hudbou, střihem i užitím překvapivě velkého množství archivních záběrů jsem ale byl po skončení filmu v mírném úžasu. Nejen na české poměry skvělý dokument který by měl vidět opravdu každý. ()
Hodně jsem se na to těšil, takový téma má obrovskej potenciál. Přišlo mi ale, že se celej tvůrčí proces tak trochu schoval za to, co bylo řečeno delegací před premiérou: "Tuhle partu je hrozně těžký ukočírovat, jsou fakt crazy.". Takže to vypadá, jako kdyby se úplně rezignovalo na jakejkoliv pokus o koherentnější scénář, spíš tu jsou takový dost solitérní příběhy (formou "mluvících hlav") o tom, jaký to tehdy bylo fakt mejdlo. Hodně se o tý párty žvaní, ale ten feeling z toho nedostaneš. Srovnání s Tohle není Kalifornie se prostě nejde ubránit. King Skate se to bohužel nesnaží dělat jinak, ale úplně stejně. S tim, že je slabší snad ve všem. Nemá ucelenější příběh, nemá žádnej vývoj (vzpomínky na konci jsou úplně stejný jako na začátku, takže akorát víc nudí), nezabrousí víc do komunity nebo jejich osobních vztahů (mohl to vyprávět kdejakej strejc), nemá zrovna moc pestrý archivní záběry a i zasazení do tý doby je jen hodně letmý. Jediný plus tak asi může být, že je to prostě naše, no =). Bylo to jen #docelaDobrý #aleNicVíc #mffkv (65%) ()
Popová forma plná zrýchlených dobových záberov s postprodukčne pridanými rámikmi filmových okienok (ktorá pôsobí trochu ako idealizované instagramové nostalgické videjká s filtrom), určite nie je mojou šálkou kávy. Filmík si to však vynahradzuje bohatým množstvom obsiahnutých informácií a dobrou náladou. 3,5* ()
Stárnoucí boomers vzpomínají na to, jaké to bylo být mladý. Zkoumání kontextu se omezuje na prosté konstatování, že se těžko sháněl materiál. Silné osobní příběhy chybí. Prostě jen pár pánů vypráví, jak si na desky nabili kolečka z bruslí a blbli a bylo to fajn. Existují dokumenty, které dokážou diváka vtáhnout, i když mu téma moc neříká, ale tenhle to není. Skateboarding je mi docela ukradený a tohle byla prostě nuda. ()
Galéria (12)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (5)
- Před českou premiérou proběhla premiéra na Karlovarském IFF 2. července 2018. (Varan)
- Do filmu se podařilo zajistit výpovědi osmi vyznavačů skateboardingu, což byla zásluha Kateřiny Černé ze společnosti Negativ. (ČSFD)
- Petr Forman se svým bratrem Matějem byli asi prvními vlastníky skateboardů v bývalé ČSSR. Dovezli si je v roce 1976 z USA, když byli za svým otcem při příležitosti předávání Oscarů za film Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). (raininface)
Reklama