Psia duša 2

První díl jsem viděla, a těšila jsem se na druhý díl, velmi pěkné, dojemné, některé momenty ve filmu mě rozplakaly, sama mám pejska a proto jsem se dokázala velmi vcítit do pocitů všech pejsků, i lidí kolem nich, a řeč samotných pejsků, velmi přesně vystihují, jak i v reálném světě, ne jen ve filmu, milují své majitelé, a udělali by pro ně všechno na světě, a málokdy u lidí se s tímto můžeme setkat. (14.06.2019)

Reinkarnace - nejlepší přítel psa. Pejskové umírají jeden za druhým, ale duše zůstává stejná. U jedničky jsem řval jako kráva, co vám budu povídat, a příslušné emoční vyždímání jsem čekal i od pokračování. A ono...už v takové míře nepřišlo. Ale nepochybuji o tom, že citlivý divák nařve potok až moře slané vody. Věc se má tak, že sice opětovně sledujeme známého pejska Baileyho na farmě s jeho páníčkem Ethanem, jenže jeho psí život už se nachýlil ke konci a míří do psího nebe. A pak je z něj fenečkaaa, hodná a přítulná, vhodná do každé rodiny, takže skončí u Ethanovy vnučky, ztvárněné (v dospělosti) Kathryn Prescott. A ta už není tak skvělou herečkou jako Dennis Quaid, který se v dalším dějství vyskytuje jen okrajově a solidně scénu od scény stárne. Střídání na režijní sesli se vyloženě nijak negativně neprojevuje. Gail Mancuso má ve svém režijním rejstříku samou seriálovou tvorbu a na jejím způsobu režírování to není kupodivu nijak znát. Lasse Hallström si ponechal už jen produkční dohled. Zachován ale zůstal scenáristický tandem W. Bruce Cameron a Cathryn Michon, kteří připravili pěkné momenty ze sféry umírání, a režisérka je patřičně dokázala silně či méně silně přetavit ač k mé smůle už ,jsem kapesník nechal na jiných tělesných partiích. Osvěžením byla účast Marg Helgenberger coby Ethanova manželka a našlo se i místo pro záporné kreace, které obstaraly vycházející hvězda Betty Gilpin, která nemá ráda pejsky a není ani příkladnou matkou, a krasavice Daniela Barbosa. Nejsem si jistý, zda je film přímo určen pejskařům, přece jen explicitní umírání psích mazlíčků jim neprospěje. Ale je možné, že se filmu zříkat nebudou, neb má v sobě fluidum kvalitně natočeného "duplikátu" jedničky, načež jsem rád, že si to udrželo patřičnou úroveň a nestalo se z toho psí posrání 2. 8/10 (18.10.2019)

Druhé Psí poslání v podstatě kopíruje svého předchůdce - hlavní psí hrdina se akorát převtěluje do jiných ras a doprovází na cestě životem jinou postavu. Nicméně i v tomto případě jsem se nechal unést na krásně odvyprávěném příběhu, který je sice skrz naskrz americký, plný klišé, ale přesto milý, dojemný a od srdce. Nebudu popírat, že je můj úsudek ovlivněný přítomností psů, u kterých se člověk prostě dojme víc, pokud se jim přihodí něco špatného - koncentrace cibule v kinosále byla místy opět neúsnosná. Rovněž se mi líbilo, jak tvůrci zobrazili postupně se rozvíjející vztah mezi CJ a Trentem a jakým způsobem ztvárnili přechod mezi jednotlivými psími životy. (09.06.2019)

Od jednotky divák nečakal možno veľa a preto sa mu ušlo skvelého zážitku s emóciami, posolstvom, zábavou. Od dvojky ale už človek čaká, že to bude kvalitou nadväzovať. Lenže kým jednotka bola originálna, dvojka je skôr jeho kópiou minimálne námetom. Psík sa opäť opakovane prevteľuje a zomiera. Vtipu nejak ubudlo. Dojímavosti takisto. Ani to emočno už tak nedostane. Prvá časť bola taká rodinnejšia, toto je skôr pre deti, najmä keď pes každých 5 minút opakuje "Som tu, aby som ťa chránil", čo samozrejme každý dospelý vie, že tam nie je pre parádu. Ale psíčkari budú zaiste znova spokojní aj s týmto fakt priemerným filmom. (08.05.2019)