Mazacia hlava

Mazací hlava je...jak to říct... je to lynchovina na el-tou... Na ploše devadesáti minut dokázal režisér tak neskutečným způsobem zamíchat filmovými konvencemi a divákovou hlavou, že hodně lidí tento snímek (a následně Lynche jako takového) nevydýchá hodně hodně dlouho. Potemnělý sál, na plátně jakýsi Henry Spencer toužící po buclaté zpěvačce, jež neodolatelně zpívá In Heaven Everything Is Fine, bizarní milostný vztah... Symboly, které mají anebo taky nemusejí mít smysl, jenž divákovi je důsledně skryt a k jehož odhalení autor nenechává ani minimum klíčů... Tohle všechno tvoří páteř a nosnou konstrukci surreálného světa dekadentní industriální společnosti, kde hlavní lidskou vlastností je frustrace a kolem vládne jakési postmoderní temno. Není nutné pochopit tento film (nebo se o to nějak přehnaně snažit) . Stačí na sebe nechat působit atmosféru tohoto podivného světa, který je nereálný, ale cosi živého v něm přesto je. Navíc ta fantastitcká zvuková kulisa... Viděl jsem Mazací hlavu dvakrát a pořád mě ten snímek svým způsobem fascinuje, byť to není úplná špička. 3 a 1/2 * (16.12.2006)

Atmosféru to má. Hlavní hrdina s ikonickým účesem čumí jak puk, tak dokonale, jak to jen jde. Příšerka je správně hnusná. A to je tak všechno. Je úplně jedno o co tam jde a jestli na to koukáte naráz, nebo po libovolných úsecích. Dění je totiž totální random a i když mě to chvílemi bavilo, tak jsem ve zbytku málem usnul. (26.11.2018)

Celovečerní debut jednoho z nejosobitějších světových režisérů naznačuje, jakým směrem se bude mistrova tvorba ubírat a že nás hodlá "Lynchovat" naprosto jedinečným a podivným způsobem. Mazací hlava je bizarní, originální a strašně divná. Než se poprvé na scéně objeví "Alien Baby" uběhne zhruba tak půl hodina stopáže. Do té doby se vlastně nic moc neděje a nejeden divák by se tak již trochu mohl začít ošívat. Mně ten malý tvoreček přišel roztomilý a když byl nemocný, bylo mi ho hrozně líto. A pokud v něm také vidíte legendárního Vetřelce, máte pravdu. Právě v tomto podivném tvorovi se H. R. Giger inspiroval, když vytvářel své velkolepé, bizarní a děsivé dílo. (03.12.2016)

Filmy Davida Lyncha sú zväčša vyslovene pocitové záležitosti. Snaha o nejaké pochopenie, len kazí umelecký zážitok, ktorý tento americký režisér so svojimi dielami divákovi predkladá. "Mazacia hlava" je výborným príkladom pre toto moje tvrdenie. Surealistický, lyrický, značne depresívny snímok. Kde ide o príbeh akéhosi Henryho Spencera, ktorý sa doma stará o akýsi potrat, ktorý splodil s akousi ženskou, ktorá ho opustila. Keď to človek takto povie, znie to hlúpo. Keď to zoberie do rúk David Lynch, spraví z toho filmové umenie. **** (21.02.2008)

Lynchova prvotina a hned pěkná kupa hnusu. Hnisem, slizem, krví, nádory a podobným humusem se tady teda rozdohně nešetřilo. Lynch se nejspíš řídil heslem - "Dokut se u toho divákům nebude chtít zaglvat, tak to nebude mít ten správný šmak!" - a dává nám to jasně pocítit. Zásadně bych to zakázal budoucím matkám a vám všem ostatním doporučuju rovnou přeskočit k Lynchovu úžásnému "Slonímu muži". (06.04.2007)