Králiček Jojo

║Rozpočet $14miliónov║Tržby USA $32,262,604║Tržby Celosvetovo $82,536,937▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Satira ako sviňa. Taika Waititi vie prekvapiť a mohol ešte čo to vymáknuť v tomto jeho diele ale aj tak potešil. Decká sú podarené v každom ohľade, úvod je razantný, úderný, Sam Rockwell a Scarlett Johansson sú dominantný vo svojich úlohách. /80%/ (22.02.2020)

Tak podobnú zápletku v rôznych variáciách sme mali v československej kinematografii neúrekom, od Romeo, Julie a tma, až po trebárs Musíme si pomáhat. Takže chápem, že tieto filmy medzinárodné publikum nepozná a tým pádom mu ukrývanie židovského občana v dome civilistu pripadá originálne. Originálny by mal byť aj Hitler ako halucinácia a hlavná postava nemeckého chlapca. Z nejakého dôvodu mi to ale extra inovatívne nepripadalo. Výsledok je ten, že ma Králiček Jojo občas nudil. Ako celok sa mi ale Jojo páčil. 70%. (28.01.2020)

Filmy Taiky Waititiho rozhodně netrpí přemyšleností, což nemyslím ve zlém. Prostě to všechno na člověka háže a co se chytne, to se chytne - a protože to je vtipný a inteligentní tvůrce, tak se vždycky najde dost toho, co se opravdu chytne. Paradoxně právě díky tomu, co se nechytne, působí pak jeho věci tím bezprostředněji a opravdověji - jejich chyby a ne stoprocentní trefy do černého z nich dělají dýchající organismy. Jenže v případě Jojo Rabbita se Waititi pustil na extrémně tenký led, satira tohohle druhu může skončit nejen trapně, ale rovnou neeticky, nezodpovědně a možná i žalovatelně, což si všichni v týmu až moc uvědomují. Je jasné, že nad tímhle scénářem si lámaly hlavu nejspíš desítky lidí pověřených studiem, aby nehrozila žádná nezvládnutelná kontroverze - a to je první krok směřující proti Waititiho silným stránkám. Ten film si na sebe dává moc velký pozor a opakovaně se ujišťuje, aby nemohl být vykládán nevhodně - a na to Waititiho hyperaktivní duch není připravený. Takže tu je sice řada velmi vtipných gagů, bravurní vedení herců (vyzdvihnout se určitě musí perfektní Roman Griffin Davis, ten kluk je obrovský talent) a několik silných okamžiků, ona energie mířící k emocionální katarzi, jakou nabízel Hon na pačlověky, tu ale nedosahuje plné míry. Že poselství je jednoduché, by nevadilo, kdyby bylo emocionálně silné - což bohužel není. Předně proto, že k ničemu jinému film směřovat nemůže ani nesmí. Nedivím se, že pak na někoho bude působit zbytečně - jako že říká něco zcela očividného. A taky mechanicky, epizodicky a tonálně nevyrovnaně - protože takový je, protože každá jedna scéna byla opakovaně ošetřována a pilována, aby se nevymkla, až celek ztratil jasnou linku a vyrovnanost. Výsledek je pro mě pořád dost dobrý i v rámci těchto limitací. Dalo by se to pak ještě posunout na další rovinu a ptát se, proč toto téma vůbec zpracovávat prostřednictvím humoru, když pointa na něm nijak nezávisí a všechny dějové oblouky a smysl jsou zcela vážné. Humor je do tohohle filmu vložený, aniž by k něčemu dalšímu sloužil - dá se asi bavit o nějaké absurditě, ale ta by nakonec byla i v dramatu. Tady jsem ale ochotný přistoupit na vysvětlení, že tu je humor, protože Waititi je komik a chce ho tu mít. Jojo Rabbit je další film v řadě, ke kterému píšu komentář, který vyznívá poměrně negativně i přes vysoké hodnocení - poslední dobou se holt pro mě vyrojilo víc filmů, u kterých se potvrzuje, že aby byl film hodně dobrý, nemusí být dokonalý. Jojo je silný ve svých okamžicích a ztrácí jako celek. Ale i to se dá. 70 % (30.12.2019)

V závěru jsem skutečně měl chuť si s těmi svobodnými dětmi zatančit. Konec zcela podtrhuje veškerou "ulítlost" filmu, který nás zve do poblázněného světa, jen tu není Leslie Nielsen ani Charlie Sheen ale Adolf, žadonící o hajlík. I kdyby to jenom mělo nasrat všechny ty vypatlance, kteří v tuto nejzvrácenější ideologii dnes stále ještě věří a obdivují, ale ono je to fakt dobrý, ty děcka to hrajou fantasticky, dvojice Jojo&Yorki by mohla mít vlastní show, oba herci skutečně vynikající, k tomu úžasná Scarlett a skvělá režie tohoto nelehkého, možná až skoro žánrově neslučitelného, tedy v obstojné formě, tématu. Zde je možné si z něj udělat srandu, zasmát se a zároveň si uvědomit tragičnost onoho pobláznění, jež se stala skutečností, lidé buď blázní...nebo visí...i na tuto stránku války film nezapomíná, miliony lidí mizí, někde daleko, ale stále se blázní, celý svět, jak se v tom má jeden vyznat, natož když je ti deset a chtěj po tobě zabíjet králíčka, ty chceš být hodný, ale musíš být zlý. Škoda, že film nenatočili sami Němci, pozůstatky německé generace, jež byla několik dlouhých let cvičena a zároveň podváděna, vychovávána ve lži, aby nakonec byla ponechána napospas hladovým rusům, jsou jistě silně zakořeněny a kde kdo by mohl vyprávět. I tak je ale atmosféra skvělá, osobně jsem si v tom našel všechno, co jsem potřeboval a případně bych rád vysvětlil svému dítěti, což si myslím, bylo i tak zamýšleno, film s jasným tématem pro několik generací, bavilo mě to. [Kino Citadela] (06.03.2020)

Originální, důvtipná, společensky komplexní a povětšinou docela zábavná až ulítlá válečná satira, která osciluje někde mezi Life is Beautiful a No Mans Land. Nepůjčuje si z ani jednoho téměř nic, přesto působí místy jako zralé víno, které tady s námi už nějakých těch pár let je a při sledování prostě víš co tě čeká. Waititi potvrzuje, že talent na funny scénáře umí uplatnit nejen ve velkorysých blockbusterech od Marvelu, ale stejně tak v nízkorozpočtové válečné komedii. Sice bez silnějšího tempa a skutečně nezapomenutelných scén, pořád ale setsakramentsky pozitivní, s důrazem na tradiční lidské hodnoty. Není potřeba vidět znovu, ale minimálně jednou povinnost. (17.06.2020)