The Portrait
Réžia:
Jiří SlavíčekScenár:
František Vlček st.Kamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrajú:
Otomar Krejča st., Luba Skořepová, Vladimír Šmeral, Ladislav Kulhánek, Karel Dostal, Rudolf Deyl ml., Felix le Breux, Růžena Šlemrová, Ludmila Píchová (viac)Obsahy(1)
Portrét zlého člověka může osudově ovlivňovat i osudy lidí, kteří se trvale ocitnou v jeho blízkosti. Přesvědčí se o tom i nebohý malíř, sebezáhubně fascinován podobiznou zločinného kupce a lichváře. Mysteriózně laděný příběh, dnes již silně vyšumělý, se vyznačuje stupňující se hororovou atmosférou a svým výtvarným pojetím odkazuje k expresionismu v nasvětlování prostoru i herecké práci. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (81)
Výborný Vladimír Šmeral v roli ambiciózního malíře si pro sebe ukradl celý film. U starého vetešníka objevil zastrčenou podobiznu chamtivého lichváře a od prvního okamžiku byl fascinován výrazem očí, aniž by tušil, že si kupuje ztělesněné zlo. Postupný rozpad osobnosti, charakteru a duševního zdraví je bezútěšný, ponurý, opravdový. Poslední záběry jsou všeříkající a obávám se, že prázdný rám se najde i v současnosti... ()
Jak namalovat ďábla? Vladimír Šmeral hraje zkoušeného malíře skvěle. Nedivím se, že mu v té době klečela u nohou spousta žen. Tento soft horor není vůbec vyšumělý, vážený oficiální texte distributora ! Je o neblahém vlivu peněz na charakter člověka, o falešné podstatě slávy, o pokrytectví, cti a o ceně, kterou platíme za světská pozlátka. Velmi aktuální věc, velmi dobrý film. "Varuj se toho, co se líbí této společnosti. To by byl tvůj konec." ()
Knižní předlohu jsem nečetl ale s filmem jsem na výsost spokojenej. Tohle psychologický drama s hororovou atmosférou krásně zachycuje rozpad osobnosti v honbě za bohatstvím a slávou a propad až na samé dno šílenství. Na rok 1947 pecka. Tady se čechoslováci nemají za co stydět. Pro mě je Podobizna dalším objeveným klenotem. 5⭐tady není co řešit. ()
Temný fantasy horor, který nepostrádá vynikající herecké výkony, Vladimíra Šmerala, Otomara Krejči, Luby Skořepové nebo Karla Dostala. Skvělý příběh podle knižní předlohy Nikolaje Gogola (povídku si musím hned přečíst), kterému perfektně dokresluje temnou a hrůzu nahánějící atmosféru hudba skladatele Dalibora C. Vačkáře. Výborný film, vidět to jako malej, tak bych se hodně bál. I teď film působí skvěle hororově. ()
Další z povedených děl mezidobí 1946-48, tentokrát ne tak známé a o to více překvapující jak zvolenou látkou, tak velmi působivým zpracováním, které vytváří takovou atmsoférou, o níž se českému filmu zatím snad ani nesnilo. Z filmu opravdu místy nepříjemně mrazí a navíc zde hrají herci, kteří dávají zapomenout na předválečné ochotničení, i Růžena Šlemrová v typické roli se zde nenechá zastínit. Vladimír Šmeral však všem nebetyčně dominuje, jeho přeměna z poměrně nezajímavého typu kpřes charismatického vypočítavce po trosku zmítanou šílenství je vrcholným heteckým výkonem, v určitých místech ne nepodobným jeho Bobligovi v Kladinu na čarodějnice. Luba SKořepová je pro ženskou hrdinku velmi zajímavý typ. Každopádně, až na tento film narazíte, nenechte si ho ujít. ()
Reklama