Podobizna

Mne už bohužiaľ z dnešného diváckeho pohľadu táto dosť vyhrotená kritika zapredanosti umelca komerčným cieľom pripadala trochu naivná. Myslím, že tvorba umenia a zákazky sa dajú síce nie bez menších problémov, ale asi menej dramaticky zkombinovať a nemusí pri tom dochádzať nutne k deformácii charakteru. Celý film sledujeme tento prerod, inými slovami je dej predvídateľný. Jiří Slavíček však vytvára neskutočne ponurú atmosféru, ktorá môže konkurovať najlepším dielam filmu noir a štúdia Hammer. Podobizna by z maliarovho uhla pohľadu určite patrila medzi tie osobné, pravdivé diela, nepodliehajúce masovému vkusu. Takýto typ filmu môže vyvolať diskusiu ohľadom toho, či je zákazková, umelecky menej hodnotná tvorba v princípe zlá, ak ju väčšina ľudí vyžaduje. Film hovorí, že jednoznačne, ale neberie do úvahy sociologické stanovisko. (30.09.2014)

Další z povedených děl mezidobí 1946-48, tentokrát ne tak známé a o to více překvapující jak zvolenou látkou, tak velmi působivým zpracováním, které vytváří takovou atmsoférou, o níž se českému filmu zatím snad ani nesnilo. Z filmu opravdu místy nepříjemně mrazí a navíc zde hrají herci, kteří dávají zapomenout na předválečné ochotničení, i Růžena Šlemrová v typické roli se zde nenechá zastínit. Vladimír Šmeral však všem nebetyčně dominuje, jeho přeměna z poměrně nezajímavého typu kpřes charismatického vypočítavce po trosku zmítanou šílenství je vrcholným heteckým výkonem, v určitých místech ne nepodobným jeho Bobligovi v Kladinu na čarodějnice. Luba SKořepová je pro ženskou hrdinku velmi zajímavý typ. Každopádně, až na tento film narazíte, nenechte si ho ujít. (30.07.2009)

,,Je to přeci svatá povinnost kritiků... doceňovat s odstupem času nepovšimnuté umělce." Nejsem sice uměleckým kritikem, ale tenhle výrok z Podobizny mi připadá velice nadčasový a platí i na oblast filmů. Krátké poválečné / předúnorové období 1945 – 1948 považuju již dlouho za neprávem prohlíženou kapitolu československé kinematografie, která tehdy (ještě než došlo k zásadním politickým změnám) dokázala nabídnout divákům velmi pestrou nabídku výborných psychologických dramat i pozoruhodných "žánrovek". A teď nenásilně pokračuju v jejím doceňování. Horor Podobizna jsem už kdysi viděl, ale tenkrát mi připadal spíše jako dobová kuriozitka. Dnes jsem k Podobizně v klidu usedl znovu po pár letech a byl fascinován. Tvůrcům se povedlo vykreslit hutnou temnou atmosféru, naplno využili možnost práce s černobílým vizuálem, také spoustu osobitých postupů a dle kvalitní literární předlohy stvořili působivý kus, který by se rozhodně neztratil ani v zahraničí. Trochu mne zklamal Otomar Krejča, od pozdějšího průkopníka herectví z Národního divadla jsem očekával výraznější výkon, ale tady šlo o jeho první větší příležitost před kamerou, a nebylo na škodu, zmizela-li záhy jeho postava ze scény. Zato obsadit už tehdy excelentního Vladimíra Šmerala do postavy, která prochází výraznými psychologickými proměnami až k samotnému rozkladu osobnosti, se ukázalo jako sázka na jistotu. Víc než fantaskní zápletka o prokletí obrazu se do popředí dostává příběh původně chudého malíře a jeho stále zvyšující se touze po slávě a bohatství... ten dokazuje, že velikost klasiků spočívá v neutíchající nadčasovosti jejich děl. U fantastkního hororu ze 40. let bych to nečekal, ale s přibývajícími minutami mě tady opravdu silně mrazilo. 90% (Horror Challenge Tour) (22.05.2020)

Jak namalovat ďábla? Vladimír Šmeral hraje zkoušeného malíře skvěle. Nedivím se, že mu v té době klečela u nohou spousta žen. Tento soft horor není vůbec vyšumělý, vážený oficiální texte distributora ! Je o neblahém vlivu peněz na charakter člověka, o falešné podstatě slávy, o pokrytectví, cti a o ceně, kterou platíme za světská pozlátka. Velmi aktuální věc, velmi dobrý film. "Varuj se toho, co se líbí této společnosti. To by byl tvůj konec." (08.02.2014)

Film s náznakem hororových prvků, kdy malíř namaluje zdařilou podobiznu starého muže těsně před smrtí, reprezentujícího zlo, které žilo s obrazem dále. Tento obraz dokáže toho, kdo je v jeho blízkosti negativně ovládat. Jako dítě jsem se velmi bál při tom filmu, působil značně depresivně. Pro malé děti rozhodně nedoporučuji. (11.09.2003)