The Portrait
Réžia:
Jiří SlavíčekScenár:
František Vlček st.Kamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrajú:
Otomar Krejča st., Luba Skořepová, Vladimír Šmeral, Ladislav Kulhánek, Karel Dostal, Rudolf Deyl ml., Felix le Breux, Růžena Šlemrová, Ludmila Píchová (viac)Obsahy(1)
Portrét zlého člověka může osudově ovlivňovat i osudy lidí, kteří se trvale ocitnou v jeho blízkosti. Přesvědčí se o tom i nebohý malíř, sebezáhubně fascinován podobiznou zločinného kupce a lichváře. Mysteriózně laděný příběh, dnes již silně vyšumělý, se vyznačuje stupňující se hororovou atmosférou a svým výtvarným pojetím odkazuje k expresionismu v nasvětlování prostoru i herecké práci. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (81)
Po shlédnutí tohoto filmu no musím říct že jsem byl nejdříve mile překvapen, následně uchvácen a poté šokujicím zbůsobem zaskočen! Inu i dobré filmy se točily a to v době do které by to nikdo neřekl, tedy kdy už byli jednou nohou u moci komunisti a česká kinematografie byla jde facto v jejich rukou. Vůbec nejde o žádný budovatelský film či politickou agitku ale na tu dobu ještě o filmový pojem takřka neznámý a to horor-fantasy! Vynikajicí! Proč jednou tento film na ČT nezopakují po všech těch tisíckrát reprízovaných a známých filmech! Vždyť ho televizní divák už pomalu ani nezná a myslím si že by i dnes měl co nabídnout.To byl ale debut! The Best of J. Mach and J. Slavíček nikdy potom se jim už nic podobného nepodařilo natočit! I když Slavíček měl ještě třeba Kluky na řece ale to byl zas úplně jiný žánr. ()
Už je to dávno, čo som videl starší český film. A tento je nielen málokedy reprízovaný, ale aj výnimočný v rámci celej českej kinematografie. Nie je veľa filmov, v ktorých sa podarilo vytvoriť temnú atmosféru a verne zobraziť postupný rozklad maliarovej mysle a postupujúce šialenstvo. Vladimír Šmeral už v mladosti dokazoval, akým kvalitným hercom bol. Na druhej strane som mal niekedy pocit, že sa dívam na nemý film a u množstva moralizmov som nevedel, či sú dielom samotného Gogoľa alebo až autora scenára. ()
Vraj dnes už silne vyšumelý príbeh. No povedzte, môže toto napísať súdny človek? Dotyčný by si zaslúžil mokrým, páchnucim vechťom po papuli, aby sa naučil čo je to vyšumelé. Ako môže byť nejaká predstava o diablovi a jeho moci nad človekom vyšumelá? Diabol má v literárnych a filmových dielach mnohé podoby, no tá Gogolova patrí jednoznačne k tým najlepším. Sláva a peniaze. To sú dve veci, po ktorých človek už od nepamäti túži, a to aj napriek tomu, že to neprizná... Preto odmietnuť takú moc chce naozaj silný charakter. A o to tu išlo, to pokušenie diabla bolo naozaj dokonalé. Nepríjemné už od začiatku, s postupne stupňujúcou mrazivou atmosférou a s výbornými hercami. Bez nadsádzky možno povedať, že ide o jeden z najlepších československých filmov. Videné v rámci Horror Challenge Tour. ()
Po drahné době jsem se pustil znovu do jedné z mých dětských nočních můr. Romantický příběh o malířích, zlu a Ďáblovi od Gogola mi přišel i dnes působivý. Z hlediska hororového ladění je samozřejmě nejlepší první čtvrtina filmu a pak závěr. Černobílá šerosvitná kamera zachycuje strašidelné obrazy, kde světlo odhaluje to, co by mělo raději zůstat ve tmě. Snímek současně ukazuje dobu, kdy se proti zkostnatělému akademickému umění postavilo umění moderní. Reakcí na romantismus byl nový umělecký směr - impresionismus následovaný symbolismem a dekadencí. To ještě Gogol nezažil, ale tendence malovat nově za jeho života jistě byly, současně je třeba připomenout, že mnozí spisovatelé byli a jsou vizionáři odkrývající tajemství budoucnosti, která může být hodně vzdálená. Přerod Romana (V. Šmeral) byl uvěřitelný, Martina (L. Skořepová) byla půvabná. Scéna z aukce symbolicky ukázala, že zlo je nezničitelné, a proto je nutné s ním bojovat. Film do jisté míry připomíná horory 50. a 60. let. Škoda, že nástup komunistů k moci natáčení podobných snímků na dlouhou dobu znemožnil... aktualizováno - únor 2021 ()
Mne už bohužiaľ z dnešného diváckeho pohľadu táto dosť vyhrotená kritika zapredanosti umelca komerčným cieľom pripadala trochu naivná. Myslím, že tvorba umenia a zákazky sa dajú síce nie bez menších problémov, ale asi menej dramaticky zkombinovať a nemusí pri tom dochádzať nutne k deformácii charakteru. Celý film sledujeme tento prerod, inými slovami je dej predvídateľný. Jiří Slavíček však vytvára neskutočne ponurú atmosféru, ktorá môže konkurovať najlepším dielam filmu noir a štúdia Hammer. Podobizna by z maliarovho uhla pohľadu určite patrila medzi tie osobné, pravdivé diela, nepodliehajúce masovému vkusu. Takýto typ filmu môže vyvolať diskusiu ohľadom toho, či je zákazková, umelecky menej hodnotná tvorba v princípe zlá, ak ju väčšina ľudí vyžaduje. Film hovorí, že jednoznačne, ale neberie do úvahy sociologické stanovisko. ()
Reklama