Přehlídce velím já!

Přes kvalitní herecké obsazení jde spíše o průměrnou satirickou komedii, která zapadla v propadlišti filmů z konce zlatých šedesátek. Hlášky jsou ale některé hodně povedené a odvážné, které pěkně zesměšňují tehdejší komunistický režim a politickou situaci, že je až s podivem, že snímek neskončil v trezoru, podobně jako Podskalského Bílá paní, které je vcelku podoben, ale humorem se mu rovnat nemůže ani náhodou. Humor, zejména politická satira byla nejtěžším filmovým žánrem, který dokázal poddat snad jen Zdeněk Podskalský. (23.02.2019)

Karel Höger v netradiční roli knírkatého podvodníka byl skvělý, dost si uměl poradit s postavou v nečekaně komediálním žánru a třeba v závěrečných scénách z autobusu a přehlídky na louce vyzníval správně groteskně s drobnou dávkou pronásledované nejistoty. Díky Högerovi mě po většinu času bavilo sledovat i celý film, u většiny ostatních, žel včetně oblíbeného Menšíka, jsem však měl dojem poněkud rutině odváděného herectví v komedii, která zřejmě pro mnohé z nich znamenala jen zaměnitelný přírůstek do filmografie. Zajímavý, byť místy pokulhávající scénář nevytáhli na víc, než lepší průměr své doby, snad ještě sekundující Skopeček svými gagy během „akce“ pozitivně vyčníval. Machova satira inspirována ruskými autory se na loupežnou komedii spíše jen volně ponáší, než aby se stala regulérním příspěvkem subžánru vedle svých soudobých západních konkurentů. Ve finále (a dost povedeném finále :)) mi to ale díky jisté osobitosti nevadilo. I skrze ty vtipné momenty a zdařilé hlášky, v nichž si tvůrci dovolili rýpnout i do režimu („Od 48. roku mám jen samý dogmatický sny. Všechno mně vzali, už i ty sny stojí za hovno.“ / „Jakmile padne socialistický režim, v tu ránu se nám uleví.“), mi jedno zhlédnutí za to stálo, ale výsledek jsem na rok vzniku čekal lepší. [65%] (30.10.2023)

Tuhle komedii jsem prvně viděl až na Filmboxu, v době, kdy dával ještě české filmy. A byl jsem překvapený, že CT ji snad nikdy nedávala a nechápal jsem proč. Je zábavná, jen neznámá. Není to sice komedie k popukání, ale úplně stačí že se nese v úsměvném duchu...Komunální satira, tenhle pojem už dneska není aktuální, protože dneska se krade jinak než dříve, a s nikým už to nehýbe tak, jako v době a ve společnosti, která dokázala vytvořit jakousi hierarchii hodnot, jejichž narušení se pranýřovalo, a lid se podle toho ve svém průměru skutečně řídil. Oporou pro ta slova mi není jen tenhle film, ale řada jiných, v nichž jsou narážky, které dneska jen těžko někdo pochopí, kdo nezná souvislosti. (11.09.2011)

Neřekla bych, že je to taková pitomost, jak by se mohlo zdát z většiny zdejších komentářů. Naopak s přihlédnutím k roku vzniku se vůbec nedivím, že tenhle film 20 let po natočení nikdo neviděl, ovšem proč tomu tak bylo i dalších 20 let, to už jsem nepochopila. Já se totiž královsky bavila spoustou povedených hlášek, které byly na tehdejší dobu dost odvážné. Dnešní mládeži asi přijde absurdní přání jet navštívit "hrobku Karla Marxe", ovšem ta ocelová závora na hranicích se přehlédnout nedala, a o tom, jet s Čedokem třeba do Vídně, si 90% národa mohlo nechat jenom zdát. Výzkumný ústav futurologický mě zkrátka pobavil. (09.09.2012)

Je to opravdu strašná pitomost ale kdyby to byla taková pitomost jako moderní česká tvorba, nebo hlen z Hollywoodu tak bych to do 20. minuty vypnul. Nevypnul. Mě se líbil Lubomír Kostelka výrokem "Dejte mistře miliónek nebo na monstranci". Slávka Budínová s holým zadkem také pěkně vbíhala do vody, špičkování o komunismu bylo celkem zábavné. Vůbec asi první scénář o tom, že člověk si po válce jako národní správce mohl hezky nakrást a pěkně mu to prošlo. Závěr je takový agitační, Menšík už přestane být spermatikem a věnuje se stálému zaměstnání, Skopeček je výléčený kasař, Hoger prosí o návrat do socialistické vlasti, Řanda je zklamaný gangster, co o vše přišel. Viděl jsem rozhodně větší píčoviny. (06.01.2011)