Hlava 22

George Clooney a spol natočili po čertech povedený seriál. Perfektně zrežírovaný a zahraný, vtipný a smutný zároveň a také trošku absurdní. Čím víc se hlavní hrdina v podání báječného Christophera snaží dostat z válečné mašinérie, tím víc ho drží kolem krku a ve finále (skoro) až za koule. Některé scény a situace (Major, Major, Major- povýšení na kapitána- rozhovor s italskou dívkou při předávání prstenu) naprosto dokonalé, což s lze s mírnou nadsázkou říct i o všech šesti dílech. (29.05.2019)

Velmi nenápadný seriál, který české HBO skoro nepropagovalo a snad to alespoň ve světě nezapadlo podobně jako u nás. Několikátou adaptaci Hellerovy Hlavy 22 si tentokrát vzalo na paškál Hulu (Anonymous content stále umí) a jelikož jsem 50 let staré adaptace neviděl, bylo to pro mě slušné osvícení. Satira, s geniálními vtípky (v předloze je toho prý ještě více, možná to těch 8 dílů mít mohlo), vynikající Clooney s Lauriem (mimo jiné), zároveň ale místy strašně hořká pilulka na spolknutí a vlastně i jedna velká hrůza, která se na mě ve dvou posledních dílech jenom hrnula. Díky těmto (zapadlým) skvostům se vyplatí stále zkoušet něco nového. (09.10.2019)

Knižní předlohu jsem bohužel nečetla, ale po zhlédnutí této zdařilé adaptace jsem přesvědčená o tom, že by se mi líbila. Od prvního dílu jsem cítila jistou podobnost s veleúspěšným seriálem M*A*S*H, který mi nikdy k srdci moc nepřirostl. Ovšem Hlava 22 si mě s každou další epizodou získávala čím dál víc, až jsem se na konci přistihla, že bych se vůbec nezlobila, kdybych osudy kapitána Yossariana v podání vynikajícího Christophera Abbotta, všemožně se snažícího vyhnout bombardování, mohla sledovat dál. Většinu času jsem se skvěle bavila, zároveň mi však v hlavě pořád hlodala myšlenka, co hrozného se zase stane. Lepší seriálové dílko vyprávějící o absurditě a tragice války jsem zatím neviděla. (90%) (16.02.2021)

Smiech, zúfalstvo, napätie, opovrhnutie, nádej, zmätenie... Seriálová Hlava XXII ponúka (rovnako ako tá knižná) pestrú škálu pocitov a emócií, ktoré diváka pribijú k obrazovke. V štekote protilietadlových kanónov ukrýva silné príbehy rôznorodých figúrok. Každá z ústredných postáv má svoj špecifický pohľad na krvavú vojenskú mašinériu (napríklad hedonistický Major de Coverley, zaľúbený Nately, šťastný McWatt, dôvtipný Milo, prešibaný Orr alebo nahý Yossarian). Táto mnohofarebná spleť pocitov a postáv vo finále vytvára ohromujúcu mozaiku surovej protivojnovej satiry. Hustý seriál a výborné spracovanie knižnej klasiky! (16.03.2020)

Mno, mně tedy přijde, že tón a způsob podání ze strany tvůrců se těžce míjí s duchem a obsahem zdrojového materiálu. Rozhodnutí hrát na city mi přijde velmi chybné, respektive kontraproduktivní. Navíc mi všichni ti young white boys splývají do jednoho panáka a nikde žádná charisma, co by vyčnívalo. Kdybych Yossariana neznala z Girls, tak bych ho mezi ostatními asi nerozeznala, a určitě si na něj po pár hodinách už nevzpomenu. Největší šanci něco předvést by měl asi Lewis Pullman, ale jako na potvoru jeho role představuje spíš cameo než cokoliv jiného. Zároveň chápu, že se tam nemá nic moc dít, tedy že to nemá být nacpané akcí, nicméně velká část seriálu na mě působila, jako bych sledovala b-rolls druhého štábu, který má zachycovat balast na pozadí, zatímco áčkový tým tu substanci točí někde jinde a já ji nikdy neuvidím. (22.06.2019)