Florenc 13,30

Je mi moc líto, že zrovna tomuto úsměvnému snímku musím dát tak nízké ohodnocení. Celá plejáda elitních předních československých herců nevytrhla slabounký námět. Děj je přespříliš triviální, bez šťávy. Ani by mě nevadila agitka, spíš to, že celý děj je na jedno brdo. Možná právě to si autoři uvědomili, a tak najednou autobus začne létat, dělat lopingy... Což se sem vůbec nehodilo. (No a ani pan Filipovský, který zahrál skvěle se ve filmu nedostal do našeho Žatce :-D) (13.07.2011)

Větším zázrakem než létající autobus mi připadá to, že Effa se svým exteriérem mohl hrát úspěšného svůdce žen. Zato Bek se neprojevil jako zkušený alfa samec, je přeci jasný, že když mám u sebe partnerku, tak se začnu chovat jak největší homosexuál, koukám zásadně po mužích a zastavím tak maximálně dědovi s roštím a né atraktivní ženě. A coby řidič pojedu nějakou alternativní trasou a né tou normální, která je lemována dívkami, se kterými jsem v minulosti flirtoval. (04.09.2015)

Klasická česká satira, která se mi jako malému klukovi ohromně líbila, zvlášť když se Pepíček Bek vznesl svým ertéočkem nad krajinu. Označení komedie je skutečně nepřesné a nedivím se, že po takřka šedesáti letech je pro mnohé diváky jen nudnou podívanou; pro nás, kteří jsme tehdy žili, to však byl skutečně pichlavý pohled do charakterů malého českého človíčka; Josef Mach si skutečně vybral všechny možné typy - od nesmělého mládence (Karel Effa), přes cynika (Jiří Sovák) a pštrosa (Lubomír Lipský), až po povedeného zlodějíčka (Jaroslav Mareš). Dnes by se nic takového nenatočilo, satira na špatné lidské povahové vlastnosti je bohužel minulostí - a je to něco, co současné české kinematografii chybí. Sešla se tu řada stárnoucích hvězd (Pištěk, Fiala, Vojta, Rovenská, Princ) s těmi tehdy současnými (Lipský, Zázvorková, Bek, krásná Sylva Daníčková, Effa i Medřická), a tak dávám zodpovědné čtyři hvězdičky. (04.07.2015)

"Slečna Barbora byla stvořena, aby vnášela neklid do společnosti." Ano, to je jedna z vtipných úvodních replik, v nichž se humorem ani poetikou nešetřilo. Zbytek filmu se už bohužel nese v nablblém duchu kolektivizačního optimismu, budovatelských výlevů a do očí bijícího (takzvaně umně maskovaného) psychologického podsouvání. Jako agitka otřesné, jako komedie podprůměrné. Počáteční nápaditost se velmi záhy vytrácí do nenávratna a ve chvíli, kdy dochází i špatné nápady, přijde na řadu notně ulepená komunistická fantasy-utopie s létajícím a mluvícím autobusem (kam se hrabe pes Falko z Nekonečnýho příběhu). Přece jen jsem si ale něco odnesl... Kdybych teď jako náhodou spadnul z Marsu a viděl film bez předchozích souvislostí, věděl bych ihned po Florenci 13:30, že na znárodňování není nic špatného a že blahu jednotlivce nejvíce prospěje, pokud se podřídí většině. Že když všichni táhnou za jeden provaz/autobus, pak se dílo podaří a nejlépe je svěřit se moudrým mužům u volantu. A teď promiňte, jdu vyzvracet všechnu tu červenou limonádu... (09.02.2011)

K tomuto dílku mám nedefinovatelný odpor, nebo spíše definovatelný mně ne právě příjemným způsobem herectví Josefa Beka. Jeho žoviálnost a bodrost a mírná jazyková vada mne vždycky přiváděly k šílenství a ovlivnily silně názor na každý film, kde hrál. A protože tahy hlavní, nedostanu se výš. Byť v dalších rolích a roličkách celá plejáda hvězd a hvězdiček. Zajímavá je ta Florenc, některá zábradlí jsou snad doteď původní. (04.06.2008)