Na kolejích čeká vrah

(2x) Nejdřív jsem četl knihu Eduarda Fikera Série C-L a až pak viděl film, který dýchal stejnou atmosférou, jakou jsem si představoval při čtení. Některé vedlejší pasáže byly z časových důvodů pro filmovou verzi sice vyhozeny, nicméně hlavní myšlenka a zásadní momenty a figurky neztratili nic z knižní předlohy. Navzdory tomu, že má Fikerův román podtitul detektivní fantasie, tak celé dílo (ať už knižní nebo filmové) s populárno-vědeckým charakterem se nese ve velice důvěryhodné rovině s kvalitní ukázkou praktického využití kriminalistiky při objasňování případu a odhalování pachatelů. Jedním z rozměrů příběhu je takřka dokumentární linie příběhu s celou řadu využitých kriminalistických metod a prostředků (od podrobných ručních kreseb plánů, otisků, stopy po vozidlech, přes rekonstrukci, špionážní akci, až po moderní filmový materiál) a poctivé důkladné práce vyšetřovatelů, při které je zapotřebí navíc i smysl pro logickou dedukci. Přidaná hodnota filmové adaptace spočíva pak v hvězdném hereckém obsazením a působivém vizuálu připomínajícím svou temnou atmosférou na černobílém obrazu žánr film-noir. Jako atraktivní odlehčení pro diváky pak působí přítomný typický jemný humor, který nepostrádá čs.tvorba častokrát i ve velice vážných filmech, tady zejména v dialozích mezi Sovákem a Hanzlíkem. Za mě nejlepší filmová role Jiřího Sováka... Pic kozu do vazu! 95% (10.07.2017)

Vcelku banální zápletka je tady překvapivě slušně rozvedena a "zašmodrchána". Sovák sice není možná tak dobrý Kalaš jako Hrušínský, ale s případem se potýká dobře, i díky Hanzlíkovi (ten mi trochu připadal jako Radar z MASH, taky všechno udělal ještě dříve, než mu Kalaš řekl :) ). Vyústění příběhu sice asi překvapí jen opravdové naivky, ale zase tak průhledné to od počátku není. Snímek staví (kromě hereckých výkonů) na postupném budování atmosféry a pomalém odhalování pravdy kousek po kousku, ale místy se objevuje i náznak humoru (viz Tosimem uvedená citace). (05.08.2003)

Sovák není Hrušínský, takže jeho Kalaš musí být úplně jiný, tedy i film je úplně jiný. Zatímco Kalaš / Hrušínský působí jako poměrně temná figura s arogantním chováním a buldočí zarputolostí, Kalaš / Sovák filmem prochází s aurou hodného strýčka. Přizpůsobeno tomu bylo tempo (které ač není nijak závratné se mi zdálo subjektivně rychlejší) i celkové vyznění filmu, kde se depresivní atmosféra nasáklá reálnou krví změnila na běžnou krimi o vyloupeném vlaku. Film sám o sobě ale tak běžný není díky vysoké kvalitě všech svých částí. Jen už jaksi působí poněkud méně originálně. __ Jo a Hanzlík zas jednou jede po Kolářové. (27.01.2010)

Série CL Eduarda Fikera je pro mě i ve zjednodušeném filmovém zpracování špičkou české detektivky, kterou drží především námět a Brzobohatého plasticky prožívající postava. Citlivá role Fišerovy expresivní hudby a zvuků, Šmídův dramatický vklad, živost Hanzlíkova a Kalašova kameramanská škola: -"Nechte toho umění, já chci vidět !" - "Nebylo vždycky světlo, pane majore." (01.02.2014)

Černobílý kabátek spolu se sugestivní kamerou dodávají příběhu zvláštní dobové kouzlo i ležérní styl - a ruku v ruce s nadstandardní zápletkou vyvolávají odpovídající atmosféru. Nicméně ... jen tak na okraj: Jiří Sovák je O.K., o tom žádná, ovšem zárovn musím konstatovat, že Rudolfu Hrušínskému postava majora Kalaše sluší o poznání víc ("Strach" - 1963, "Vrah skrývá tvář" - 1966, "Po stopách krve" - 1969 a "Diagnóza smrti" - 1979). (30.11.2018)