Nebeské dni

"Nebesa (a obilná pole) vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou." (Ž 19, 2) "V tomto světě jste cizinci bez domovského práva." (1P 2, 11). Zejména o tom dvojím ke mně mluvily Nebeské dny: o tom, že svět je krásný a o tom, že v něm nejsme doma. V příběhu skoro banálním (jehož prostota je však záměrná, neboť Malick chce - a umí - točit filmy rozjímavé nebo ještě spíše kontemplativní) střídá iluzi spočinutí skutečnost ztráty. Ona chvilková hra na ráj byla zaplacena mravním kompromisem a neobešla se bez následků. Režisér však své hrdiny nesoudí: tohle není "kino morálního neklidu", ale meditace o samotě a blízkosti, o domově a putování. Přičemž roli určitě ne vedlejší tu hraje až bolestně krásná, prostá krajina, jež nutí žasnout. (01.06.2011)

Áno, film je plný úchvatných obrázkov prírody, no Malick sa zrejme nechal trošku uniesť a pozabudol, že natáča hraný film a nie dokument alebo prírodopisný film. Na to, aby hraný film zaujal diváka nestačia len podmanivé zábery exteriérov, film musí mať aj nejaký dej a kvalitná filmová dráma by mala mať taký dej, ktorý dokáže diváka strhnúť a zanechať v ňom nejaký emocionálny zážitok. Tu však s výnimkou asi posledných 20 minút sa absolútne nič nedeje a počas celého filmu som ani nemal kedy si k postavám vybudovať akýkoľvek vzťah. Malick ako keby celé dianie sledoval len z úzadia a nechal všetkému voľný priebeh a tak je film poskladaný z množstva úplne zbytočných scén, ktoré by pri iných filmoch skončili v koši strihača a keď vás celým filmom sprevádza detinský komentár malej Lindy, tak sa vôbec nečudujem tomu, že tento film vôbec neuspel u divákov. A filmovým umením by som to tiež určite nenazval. (05.01.2009)

Jsem velmi rád, filmy, jenž jsem si totiž naplánoval na listopad jsou tak vydařené, že i zde musím sáhnout po absolutním ohodnocení - výběr se mi skutečně vydařil a to musím vzít v potaz, že jsem díky jedné neblahé události teprve v polovině svého seznamu, jsem zvědavý, zda-li přijde něco ještě lepšího. :-) Teď ale k samotnému snímku, nebudu nosit sovy do Athén a znovu vychvalovat kameru a vlastně celou vizuální stránku, už jsem si zvykl, že je tato stránku u Malickových filmů skutečně velmi povedená, a ani Days of Heaven nejsou výjimkou, nebudu ani vychvalovat tóny božského Ennia Morriconeho, to by také bylo zbytečné. Já se chci letmo zmínit o charakterech, které jsou dle mého napsané opravdu výborně, realismus z nich přímo kape. Ani zlé, ani hodné - což je dělení, které neuznám - ale hnaní tužbami a svědomím, což nás dle mého přesně vystihuje. Jde vidět, že byl scénář psán filozofem - což také dokazuje zapojení náboženského podtextu a motivu nádherné přírody, sociální potíže začátku 20. století, a určitě by se toho našlo více. 85% (24.11.2012)

Audiovizuální žně. S přírodou souzněný Malick kráčí ve stopách legendy klasického Hollywoodu Johna Forda a klade důraz na obrazovou kompozici plnou velkolepých záběrů krajiny (Almendrosova kamera při noční scéně vypalování kobylek připomíná to nejlepší z Johna Deakinse). Samotný příběh milostného trojúhelníku s jakýmsi feelingem zemědělského Bonnieho a Clydea sice není nikterak originální, ale ta forma, kterou mimochodem rámuje tradičně skvělý Morricone, z toho dokáže udělat poutavou historku o nevyzpytatelnosti lidského osudu a těžkostech boje o živobytí. Spustí na nás své magické čáry už s úchvatnými úvodními titulky (dobové fotografie za doprovodu Akvária ze Saint-Saënsova Karnevalu zvířat) a je lehké jí podlehnout.. (29.05.2019)

Jaký to nebetyčný rozdíl oproti nabubřelému Stromu života! Nebeské dny jsou skromnější,myšlenkově prostší a mnohem méně ambiciózní.Stejně ale ony věčné otázky o smyslu existence a běhu světa podává o mnoho lépe a pokorněji.Malick znovu nikam nespěchá,nechává film plynout a kameru kochat se nádhernými obrazy neposkvrněné přírody a do toho vypráví příběh jedné ženy lapené mezi dvěma muži.Ne,tento film se nedá zachytit slovy.Ten souzvuk obrazů a hudby musíte vidět na vlastní oči,abyste pochopili onu prchavou krásu.Stačí jen konstatovat,že Nebeské dny jsou úžasným,neopakovatelným zážitkem.A dva dny po zhlédnutí ve mně ještě pořád doznívají. 95 % (16.08.2011)