Nebeské dni

Malick nikdy nikam nespěchal. V Nebeských dnes se ale kromě náletu kobylek nestalo v podstatě VŮBEC NIC a koukat hodinu a půl na toporné pohledy Richarda Gerea mě skutečně neuspokojuje... Měl-li to být impresionistický pokus o implikaci nudy, podařilo se na výbornou.. 4/10 (45. MFF KV) (04.07.2010)

Z jednoduchého a mnohokrát viděného milostného trojúhelníku se Terrenci Malickovi povedlo dokonalou kamerou, hudbou i scénářem udělat nádhernou filmovou báseň, na kterou je radost se dívat. Tento film funguje tak, jak má, není jen převedením scénáře na plátno (taková díla by si kolikrát člověk spíš raději přečetl, než by se na ně koukal), obraz nemá jen popisnou funkci, ale sám vytváří děj. Nebeské dny jsou tak především jedinečným audiovizuálním zážitkem. Vkrádá se otázka - jak vidno, hezké romantické filmy existují, tak proč naše televize krmí diváky stále jen slátaninami podle Rosamunde Pilcher či Danielle Steel? (05.12.2011)

Četl jsem, že tento film je jeden z vizuálně nejúchvatnějších filmů všech dob, takže jsem od toho čekal prakticky cokoliv. Byl jsem překvapen tím, jak mě Terrence Malick dokázal ze vteřiny na vteřinu přemístit z houpacího křesla na obilné pole, které je velikostně obrovské a kam se podívám, vidím samé lány. Lány, lány, lány...nic víc než samé obilí, no a o kousek dál žací stroje a kopu pracovníků. Do těchto nenápadných pracovníků zasahuje tento příběh. Nijak emotivně neburcuje, prostě se objeví, zařídí zkázu a zase si v poklidu odkráčí, vzájmu družstva, které se ze všeho dostane a dál zemědělčí, tak jak to má být. Kamera pracuje naprosto fantasticky, okolí je nádherné...a to kupodivu nesledujeme jen obilné pole....celkově každý záběr na sobě zanechá stopu umělce. Proto jsem asi pochopil proč je právě tento film brán jako jeden z vizuálně nejúchvatnějších vůbec. --- Nevím čí jsem - Tos nevěděl nikdy. (09.08.2007)

Hodně pohledů na obilná pole, výborná hudba Ennia Morriconeho (už vím, kde se tvůrci Harryho Pottera inspirovali) a příběh, kde jsem zpočátku moc nechápala, o co jde, a později, zda vůbec někam směřuje. Jednotlivé scénky za sebe bohužel moc nezapadají, hudební podkres se při přechodu do každé další (trvající často třeba jen 30 vteřin) brutálně změní a já si nemůžu pomoct, ale nějak na mě víc působí pět pořádných scén než padesát útržků. A taky je z mého pohledu fajn, když se před kamerou něco děje, a tím "něco" myslím větší scénáristickou invenci než půlhodinové záběry na mlácení obilí. Ano, kamera je v případě Nebeských dnů hezká. Vždy to ale bohužel nestačí. [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.] (04.07.2010)

Príroda a jej úžasné vyobrazenie kamerou, no akoby chýbajúci príbeh, ktorý by tomu dodal nejaké emócie. Ak sa niekto vzdá svojho dievčaťa, len aby jej zabezpečil lepší materiálny život, tak je to z tohto hľadiska pre mňa mierne divné a nesprávne, lebo v živote o to nejde. Morricone v hudbe, či Gere ako herec sú výrazné doplnky tohto filmu, no chýba mu poriadna režisérska ruka a ak sa teda na vyše 20 rokov po tomto filme Malick odmlčal a potom prišiel s dielami, ktoré sa mi ozaj páčili, tak asi urobil dobre. Na druhej strane ma mrzí, že nevidieť jeho vývoj a že toho nenatočil viac, lebo zlé filmy to od neho nie sú. Ak sa tu hovorí o prázdnom filme, je to z časti pravda, lebo jeho biblickosť je tu na mňa dosť umelá. Neužil som si ho, skôr ma uspával. (06.07.2013)