Nebeské dni

Nebeské dny jsou druhým celovečerním filmem režiséra a scenáristy Terrence Malicka. Vznikli v roce 1978, přičemž další film Malick natočil až o 20 let později v podobě Tenké červené linie. V době svého uvedení se možná tak nadšených ohlasů snímek nedočkal, v současnosti je ovšem pokládán za jeden z nejlepších filmů své doby. A je ukázkou toho, co dělá Terrence Malicka tak skvělým tvůrcem.   Terrenci Malickovi se neříká filmový básník jen tak. Jeho poetický cit, práce s vizuální estetikou a snaha o filozofické hloubky. Už dávno před Novým světem nebo Stromem života Malick měl tyto specifické trademarky, v rámci Nebeských dnů je ovšem do jisté míry držel pod pokličkou a přesto se v Nebeských dnech dá ten Malick 21. století snadno objevit.   Nebeské dny si právem zaslouží místo na seznamu nejlépe vypadajících filmů všech dob. Néstor Almendros na pozici kameramana odvedl neskutečnou práci a vytvořil jednoduše pastvu pro oči. V případě Nebeských dnů je do velké míry tím pravým vypravěčem právě kompozice mnoha záběrů než samotný scénář.   Což ovšem neznamená, že by musela vizuální stránka zachraňovat samotný děj. Malickův úchvatný scénář je příběhem tragického romantického trojúhelníku, postav, které nutně nejsou sympatizovaný a především ukázky toho, že jsou hlavní postavy v podstatě jen obyčejnými lidmi na planetě s několika miliardami obyvatel. A jsou tak v podstatě nicotní a postradatelní.   Malick měl i štěstí na skvěle vybraný casting. Mladý Richard Gere, Brooke Adams, debutující Linda Manz a Sam Shepard jsou ve svých rolích fenomenální a to především Gere ve velmi nevděčné úloze.   Celý film navíc doprovází vynikající soundtrack mistra Ennia Morriconeho. Božský soundtrack tohoto fenomenálního hudebního skladatele ještě více dopomáhá k atmosféře oné krásné přírody a dělá s emocemi opravdu hodně. I v tomhle ohledu šlo o Malickovu skvělou volbu.   Nebeské dny jsou po vzoru ostatních Malickových filmů specifickou podívanou, která není pro každého. Malickova hrátky s vizuálním pojetím, poetikou, filozofickými myšlenkami a symbolikou každého nechytí za srdce, přesto se ovšem Malickovi jeho poctivá práce musí nechat. V případě Nebeských dnů jde navíc o tak silný zážitek už díky samotnému vizuálnímu zpracování a i díky těm vyprávěcím přesahům, že se tomuhle mistrovskému dílu vlastně něco vyčítá opravdu hrozně těžko..... (16.06.2021)

Príroda a jej úžasné vyobrazenie kamerou, no akoby chýbajúci príbeh, ktorý by tomu dodal nejaké emócie. Ak sa niekto vzdá svojho dievčaťa, len aby jej zabezpečil lepší materiálny život, tak je to z tohto hľadiska pre mňa mierne divné a nesprávne, lebo v živote o to nejde. Morricone v hudbe, či Gere ako herec sú výrazné doplnky tohto filmu, no chýba mu poriadna režisérska ruka a ak sa teda na vyše 20 rokov po tomto filme Malick odmlčal a potom prišiel s dielami, ktoré sa mi ozaj páčili, tak asi urobil dobre. Na druhej strane ma mrzí, že nevidieť jeho vývoj a že toho nenatočil viac, lebo zlé filmy to od neho nie sú. Ak sa tu hovorí o prázdnom filme, je to z časti pravda, lebo jeho biblickosť je tu na mňa dosť umelá. Neužil som si ho, skôr ma uspával. (06.07.2013)

Jsem velmi rád, filmy, jenž jsem si totiž naplánoval na listopad jsou tak vydařené, že i zde musím sáhnout po absolutním ohodnocení - výběr se mi skutečně vydařil a to musím vzít v potaz, že jsem díky jedné neblahé události teprve v polovině svého seznamu, jsem zvědavý, zda-li přijde něco ještě lepšího. :-) Teď ale k samotnému snímku, nebudu nosit sovy do Athén a znovu vychvalovat kameru a vlastně celou vizuální stránku, už jsem si zvykl, že je tato stránku u Malickových filmů skutečně velmi povedená, a ani Days of Heaven nejsou výjimkou, nebudu ani vychvalovat tóny božského Ennia Morriconeho, to by také bylo zbytečné. Já se chci letmo zmínit o charakterech, které jsou dle mého napsané opravdu výborně, realismus z nich přímo kape. Ani zlé, ani hodné - což je dělení, které neuznám - ale hnaní tužbami a svědomím, což nás dle mého přesně vystihuje. Jde vidět, že byl scénář psán filozofem - což také dokazuje zapojení náboženského podtextu a motivu nádherné přírody, sociální potíže začátku 20. století, a určitě by se toho našlo více. 85% (24.11.2012)

Čirá obrazová magie a jeden z nejkrásnějších filmů 70.let. Tehdy ještě Malick netrpěl obsesivní touhou předříkávat myšlenkové pochody herců filosofickými monology, takže vypráví jenom kamerou, obrazem a výsledek je vskutku magický. A také jsem si zde poprvé uvědomil, jak moc mě baví herectví neherce Sama Sheparda. (11.06.2012)

Po nedávném nadšení z Malickova filmu Badlands jsem měl asi trochu jiná očekávání. Ano, ta kamera je skutečně překrásná, soundtrack a obsazení taky nemá chybu... ale ten příběh je tak strašně nudný, že jsem se do toho musel dost nutit, a předem očekávaný závěr ve mně ani nevyvolal žádné emoce. Vidět to v kině a jiném rozpoložení, možná by se mi to víc trefilo do chuti, ale tentokrát to bohužel nevyšlo. (25.05.2019)