Nebeské dni

Veľmi zvláštne a ťažko opísateľné. Dej plynie pomaly a ospalo až na koniec, ktorý je akčnejší, ale podaný zase tak špecificky s odstupom, aký som ešte u iného snímku nevidela. Rozprávačkou je malé dievča, ktoré sa vyjadruje dosť jednoducho, avšak z niektorých jej viet je až hmatateľne cítiť dospelosť.Hudba je skvostná! Proste nádherná.Taktiež doba bola vykreslená presvedčivo, spolu s ťažkými ľudskými údelmi. Jediné, čo mi vadilo a prečo nehodnotím plným počtom, boli niektoré scény naťahované až k nevydržaniu, čo filmu uberalo na naliehavosti, pútavosti a otupovalo emócie. V podstate sa ma citovo skoro nedotkol, práve preto neobvyklé podanie, ale ešte dlho som nad ním premýšľala. (17.09.2013)

Days Of Heaven nemajú koniec. Nemajú presne stanovenú hranicu, kde sa príbeh ukončí a kedy má nastať ten katarzný pocit, ktorý vás prinútiť rozhodnúť či ste videli film dobrý, alebo film zlý. Tam kde Badlands fungovalo Days Of Heaven nefungujú. Postavy sú síce prepracovanejšie a ich vzájomné vzťahy obsahujú viacej osudovosti ako v Malickovom predchádzajúcom filme, ale aj tak nedosahujú takého silného momentu, vďaka ktorému by sme ich mohli skutočne uchopiť. Tým nechcem povedať, že pôsobia absurdne, ale ako keby Malick nechcel, aby sme vnímali ich city a ich skutky rovnakou mierou. V celom filme ide hlavne o to čo vidíme a ako tie obrazy lahodia nášmu oku. Kamera je naozaj perfektná a dokáže sledovať nie len kontrasty, ale aj obyčajný život a obyčajné starosti - útok kobyliek a finále sú naozaj nezabudnuteľné. Ale čo sa týka dynamiky, alebo nejakého silného príbehu, film značne stráda. Je to len akási filmová mozaika rôznych obrazov, ktoré majú tvoriť akýsi celok ale namiesto toho tvoria jednu myšlienku. Myšlienka to nie je zlá a rozhodne je podávaná zaujímavým spôsobom, ale akosi vás nechá po skončení chladným. Aspoň mňa nechala. Nie je to zlý film - hlavne preto, lebo väčšina vecí v ňom pôsobí prirodzene, ale nemohol som sa zbaviť počas sledovania pocitu, že to na čo sa pozerám malo v skutočnosti vyzerať inak. (04.02.2011)

Po docela fajn Badlands jsem si zacal myslet, ze aspon rany Malickovo filmy me zaujmou, jenze Badlands byla asi jedina vyjimka. Tohle je zkratka typickej Malick. Sazi se hodne na atmosferu a kameru, ktera je opravdu uzasna a to i presto, ze se vlastne vetsinu casu koukame na pole. Jinak pribeh je znacne jednoduchej a neoriginalni, mame tu milostnej trojuhelnik, ale postavy mluvi jen minimalne a vetsinou proste jen cumi, takze to musi zachranovat jiz zminena kamera a hudba. Ne, ze by to vylozene nudilo, jenze herci nejsou kdovijaky sympataci a nic moc nehrajou i presto, ze tu je mladej Gere, takze jsem to tak nejak dokoukal jen aby se nereklo. (29.11.2011)

Jsem velmi rád, filmy, jenž jsem si totiž naplánoval na listopad jsou tak vydařené, že i zde musím sáhnout po absolutním ohodnocení - výběr se mi skutečně vydařil a to musím vzít v potaz, že jsem díky jedné neblahé události teprve v polovině svého seznamu, jsem zvědavý, zda-li přijde něco ještě lepšího. :-) Teď ale k samotnému snímku, nebudu nosit sovy do Athén a znovu vychvalovat kameru a vlastně celou vizuální stránku, už jsem si zvykl, že je tato stránku u Malickových filmů skutečně velmi povedená, a ani Days of Heaven nejsou výjimkou, nebudu ani vychvalovat tóny božského Ennia Morriconeho, to by také bylo zbytečné. Já se chci letmo zmínit o charakterech, které jsou dle mého napsané opravdu výborně, realismus z nich přímo kape. Ani zlé, ani hodné - což je dělení, které neuznám - ale hnaní tužbami a svědomím, což nás dle mého přesně vystihuje. Jde vidět, že byl scénář psán filozofem - což také dokazuje zapojení náboženského podtextu a motivu nádherné přírody, sociální potíže začátku 20. století, a určitě by se toho našlo více. 85% (24.11.2012)

Příběh Nebeských dní sice není nijak mimořádný, ale to je jediná slabinka tohoto Malickova opusu, která je však plně přehlušena ostatními krásami, jež tento film nabízí. Na prvním místě bych vyzdvihnul mimořádné krásnou práci s kamerou Nestora Almendrose, která mi ať již kompozicí, estetikou či barvami evokovala mistrovská díla impresionistů. Spousta záběrů (např. lidí při práci na poli) působí jako ožvilé pohyblivé obrazy géniů. Kameraman by ale nemohl natočit takovou krásu, bez režisérova poetického pohledu na svět, či jeho osobitého vedení herců. Jejich herectví zde není postaveno na pronášení dialogů, ale spíše na vyjadřování emocí. Díky pocitovému herectví a mistrnému střihu, tj. rychlým sledům propracovaných záběrů ze života na farmě a v okolí, má film punc špičky ledovce, kdy Malick s málem slov vlastně odvypráví mnohem více, než by divák čekal že v 90 minutách lze. A to je podle mě skutečné umění. (22.11.2012)