Réžia:
Terrence MalickScenár:
Terrence MalickKamera:
John TollHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Sean Penn, Adrien Brody, James Caviezel, Ben Chaplin, George Clooney, John Cusack, Woody Harrelson, Elias Koteas, Jared Leto, Dash Mihok, Tim Blake Nelson (viac)VOD (5)
Obsahy(2)
Skvělí herci v hlavních rolích – George Clooney, Sean Penn, Nick Nolte a Woody Harrelson – se pouští do nebezpečné akce ve filmu, který přináší drásavě realistický pohled na válečný i morální chaos v Tichomoří během 2. světové války. Film byl v roce 1998 nominován na sedm cen Akademie, včetně ceny za nejlepší film a nejlepší režii (Terrence Malick). Tenká červená linie je filmové mistrovské dílo, které nemá srovnání. Gene Siskel ho označil za “brilantní... hrůzu nahánějící... nejlepší současný válečný film!” (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (766)
Málokteré válečné drama si dá takovou práci s vykreslením jednotlivých charakterů. Příznivci "rychlých" válečných filmů budou patrně zklamáni. Tenká červená linie je psychologické drama, s kvalitními hereckými výkony (a hvězdným obsazením), bez výraznějších akčních scén (samozřejmě, že zde jsou, ale nejsou tolik podstatné, jak ve válečných filmech bývá zvykem) a s myšlenkou... ()
Brát Tenkou červenou linii jako konkurenci Zachraňte vojína Ryana by byla chyba. Oba velkofilmy mají své kouzlo, avšak jsou pojati rozdílně. Zatímco Spielbergův velkofilm jde na to tvrdě hollywoodsky, tedy velkolepě; Terrence Malick se naopak snažil připravit syrovou a v rámci možností realistickou vizi událostí ostrova Guadalcanal a spíš než diváka ohromit velkolepou akcí a patriotistickými proslovy, nechat ho nahlédnout do duší amerických vojáků, kteří museli čelit strachu z válečného konfliktu a jeho následků či rovnou smrti. Malick měl před natáčením tohoto snímku takřka 20ti letou režijní pauzu a prý se v Evropě věnoval přípravám snímku. K ruce dostal velmi bohaté herecké obsazení (a to ještě několik slavných jako B.B.Thorton, Martin Sheen či Mickey Rourke vystříhal) s jejichž pomocí natočil extra dlouhý film, v němž se mu skutečně povedlo skoro až dokumentárním způsobem zachytit tento konflikt. Tento film se vám nepodřídí, to vy musíte k němu dospět, abyste ho plně ocenili...80% ()
There's only a thin red line between the sane and the mad… Nikam nespěchající švédská trojka, kde si to nejdřív něžně rozdávají panenská příroda Tichomoří a hloubavý existencialismus, načež se do toho vloží majetnická nymfomanka zvaná válka („The whole fucking thing´s about property..“). Malick filozoficky o válce, válečně o filozofii a vše co vidíte, máte možnost i cítit vnitřně a to, přiznejme si, dokáže málokterý film daného žánru. Donutí vás přemýšlet, vstřebávat, probouzet empatii a já třeba přemítal o tom, kdo v širokém spektru charakterů je mi nejvíce podobný a vyšel mi z toho seržant Welsh Seana Penna, neboť i on se cítil osamělý pouze mezi lidmi.. Pan režisér umí, o tom není pochyb, jen by nemusel tou rozvleklostí nutit některé diváky skočit na odjištěný granát místo Harrelsona.. ()
Slušné herecké obsadenie - Penn, Brody, Caviezel, Clooney, Cusack, Harrelson, Koteas, Leto, Travolta, Jane, dobra výprava, kostými, kamera, akcie a fajn hudba od Hansa Zimmera. Jediná vec čo mi vadí je len to, že to potrebuje sakra prestrihať, pretože každý druhý záber sa tu čumí do blba. Nevadí mi, že Malick do vojnového filmu primiešal kus psychológie, ale prečo do boha s toho spravil kilometrovú dialnicu nudných záberov, kde sa každý druhý záber vraciame do džungle a kukáme na stromy, vtáky, chcípajúcich vojakov, ktorých ani nepoznáte a jednu manželku, kde ich vzťah vám je u prdele keď padajú bomby. Malick to mal dobre vymyslené, ale miestami je to dosť nudné a zdĺhavé. Ale stále je to nadpriemerný vojnový film zo slušnými akčnými scénami, ale na Spielbergovho Ryana sa to nechytá a vylodenie v Normandii strčí do kapsy celý Malickov film. 70% - 3* ()
Malickova péče o vizuální stránku filmu nezná hranic, jeho práce s kamerou je fantastická! Není náhodou, že pro zvýraznění absurdnosti a krutosti války zvolil ty nejkrásnější scenerie v panenské, neposkvrněné a "léčivým" Sluncem ozářené krajině. Vojáci se smrtí ve tváři, výbuchy před obličeji a s mrtvými v řadách přátel se plíží životem provoněnou loukou s jediným cílem: zabít. Filozoficky laděné průpovídky sice neřadím k tomu nejlepšímu, nicméně svou funkci zvýraznění myšlenkového rozměru plní skvěle. Tenká červená linie není jen epická bitva a exkurze do utrpení vojáků, snaží se diváka také vybídnout k zamyšlení o podstatě války, lidské krutosti, tvrdohlavosti a hlouposti. PS: Stopáž i tempo filmu se mi zdají adekvátní. 9/10 ()
Galéria (86)
Fotka © 1998 20th Century Fox
Zaujímavosti (40)
- Film se převážně natáčel v deštném pralese Daintree a na pláži Bramston v Queenslandu v Austrálii. (Terva)
- Použitá výzbroj a technika ve filmu čítá: na americké straně pušky M1 Karabina a M1 Garand, samopal M1A1 Thompson, pistole Colt M1911, brokovnice Winchester M1897 Trench gun, pěchotní kulomet BAR, pěchotní granát M2, plamenomet M2, zdvojený protiletadlový kanon Oerlikon ráže 20 mm, protiletadlový kanon Bofors ráže 40 mm, Jeep Willys, Dodge WC 54 a 56, nákladní automobily GMC CCKW 353 a US 6 Studebaker, cvičné letadlo North American Texan/Harvard, bombardér SBD-3 Dauntless, stíhací letouny Bell P-39 Airacobra a Grumman F4F Wildcat, transportní letoun Douglas C-47 a houfnice M2A1. Na japonské straně se objevují pušky Arisaka vz. 38, lehký kulomet Typ 96 a těžký kulomet Typ 92, protiletadlový kulomet Hotchkis ráže 13,2 mm a pěchotní granát vzor 97. (bejkovec)
- Režisér Terrence Malick natáčel 100 dní v Austrálii, 24 dní na Šalamounových ostrovech a tři dny ve Spojených státech. (becki_tu)
Reklama