Nikdy neodvracaj zrak

(8/10). Z první třetiny filmu jsem byl naprosto odpálený.. Ať už kvůli drastickým scénám, a nebo zběsilému tempu, které nám skvěle připraví půdu pro další dvě hodiny stopáže.. Mimochodem ten film mohl být klidně o půl hodiny kratší a zážitek by byl možná ještě lepší.. Přesto má film hrozně moc originálních scén a skvěle napsaný příběh jednoho neobyčejného malíře, který zažil útrapy války a musel snášet Herr Profesora.. Ale on to s klidnou hlavou dokázal potlačit a přetavit to v obrazy. (16.09.2020)

Německá kinematografie zasvítila v mých očích filmem Nikdy neodvracej zrak, což se mi za dobu promítání, které trvalo přes tři hodiny vskutku nestalo. Tom Schiling jako vždy skvělý, nemluvě o Sebastianovi Kochovi, který se své role zhostil též výtečně. Prostředí kol výtvarného umění umocnilo film artem a dodalo mu v době nacistické trýzně glanc noblesnosti. I přes dlouhou stopáž film dokáže diváka zaujmout natolik, že ho nijak nenutí k znuděnému zívnutí. (22.05.2019)

Mnoho nadbytečných, až kýčovitých scén. Líbivě naranžované erotické scény. Slavní herci a skvostná výprava. Hodně zjednodušování. Ale diváci jak je vidět dle hodnocení jsou nadšení. Já se s námahou prokousával třemi hodinami Donnersmarckovy neslané nemastné manýře vlastním nakynutým scénářem. Z biografie nyní sedmaosmdesátiletého Gerharda Richtera, jednoho z nejdráže prodávaných žijících výtvarníků, si ovšem snímek bere jen některá fakta a také přidělil hrdinovi jiné jméno. Navíc při vší úctě k výkonu Toma Schillinga, jenž malíře představuje v dospělosti, se herecky daleko silněji prosazuje Sebastian Koch coby jeho filmový tchán s temnou minulostí, a to přesto, že jeho postava lékaře oddaného nacistické vizi čisté rasy je nositelem až příliš jednostrunného zla. Celkově je to snímek pohledný, precizní a podmanivý. Éra budovatelských hesel sahá k tuctové politické šabloně dělníků a rolnic, naštěstí prosvětlené humorem studentské romance. A hravý sestřih potrhlých tvůrců rádoby modernistů odlehčuje úmorné výklady o bolestném hledání vlastního uměleckého výrazu. (10.07.2019)

Já, která doslova miluji film Životy těch druhých, jsem si pustila Nikdy neodvracej zrak, aniž bych tušila, kdo je režisérem, ani o čem to asi bude. Po půlhodině jsem byla vnitřně přesvědčená, že tohle musel dělal Florian a pak už jsem se nechala unášet na vlnách nádherného filmového zážitku a ani tříhodinová stopáž mě neuondala, neunavila, ba naopak. Hudba Maxe Richtera mě opět okouzlila, (v krátké době podruhé) a herecký koncert všech zúčastněních snad ani není třeba zmiňovat. Nádherná kamera, výprava, scénář, kostýmy, malby, zkrátka jeden strhující, epický klenot. Který ovšem nebude bavit každého, protože sto lidí- sto chutí. Však pro mě byl dnes opravdovým dárkem. A neodpustím si kopnutí do Romy: tady měl být Oscar za nejlepší cizojazyčný, komplexně odedřený, kvalitní, hodnotný film. 100% (03.05.2019)

Istá znalosť nemeckých dejín 20-teho storočia je na prospech diváka, tvorcovia totiž nič nevysvetľujú, a tento prístup je veľmi dobrý. Veľké časové rozpätie príbehu odsýpa slušným tempom, výhrady mám len k scénam z düsseldorfskej školy, ktoré snímok zbytočne naťahujú. Epicky ladený film má však nádhernú výpravu, krásnu hudbu a dobré herecké výkony. V posledných rokoch je nemecký film na vzostupe a určite k tomu prispieva aj historický potenciál spojeného Nemecka. (23.04.2019)