Réžia:
Michael EnglerScenár:
Julian FellowesKamera:
Ben SmithardHudba:
John LunnHrajú:
Michelle Dockery, Maggie Smith, Elizabeth McGovern, Laura Carmichael, Joanne Froggatt, Hugh Bonneville, Sophie McShera, Allen Leech, Jim Carter (viac)Obsahy(1)
Panství Downton, to je dokonalá kronika života příslušníků britské aristokracie a jejich zaměstnanců v prvních desetiletích dvacátého století. Tlak, který vyvolává moderní doba, přímo kontrastuje s prostředím, jež je založeno na respektu k tradicím a zažitým rituálům. Majitelé panství, Crawleyovi, ale tuší, že pokud nepůjdou s dobou a nepodstoupí dobrovolnou modernizaci, nemají naději na přežití. Tím spíš, že ty, kteří se jim starají o celodenní servis, postihly emancipační tendence a představa, že budou svým pánům sloužit až za hrob, už dávno vyšla z módy. V této atmosféře bublajícího neklidu dorazila na panství zpráva, že ho poctí návštěvou anglický král. Pro všechny je to životní zážitek, na který se ti „nahoře“ i ti „dole“ musí víc než stoprocentně připravit. Jenže osud je prevít, který dokáže zaskočit i ty nejpřipravenější. Královo služebnictvo chce převzít kompetence toho místního, jelikož ho považuje za neschopné, a domácí se rozhodnou rafinovaně bránit. Plánovaný příjezd krále také na panství přiláká nejrůznější nezvané návštěvníky, kteří mohou mít ty nejhorší úmysly. A do toho všeho se navíc připlete láska. (Cinemart)
(viac)Videá (2)
Recenzie (128)
Patřičně honosná podívaná do časů dávno minulých, které se už nejspíš nikdy nevrátí. Nezbývá než poděkovat všem zúčastněným tvůrcům za možnost si u jejich filmu nostalgicky zavzpomínat na postavy, jež věrným divákům a milovníkům seriálu Panství Downton před několika lety tolik přirostly k srdci. (75%) ()
Na to, jak televizní Downton postupem řad degradoval ze senzačního dramatu k vyvařený omajdě, mi filmovej doslov překvapivě sed. Asi i proto, že nenáročnost komediálního fightu mezi služebnictvem cinká na ty správný zvonky, a že rozhovor mezi Mary a Violet je ten konec, jakej jsem si tajně přál. Čajovej slučák z Fénixova řádu navíc nelze nemilovat. ()
Dneska jsem se po dlouhých pětadvaceti letech vypravila do našeho kina. Překvapily mne pohodlné sedačky, bufet s popcornem a především krásný film, který mne přinutil opustit své pohodlné obyvákové křeslo a vypravit se do světa iluzí na filmovou premiéru. Jako nadšený fanda šestiřadého seriálu jsem byla zvědavá, jakým způsobem tvůrci celou ságu rodiny Crawleyových uzavřou. Na celém seriálu jsem si cenila nejen příběhů jednotlivých členů rodiny i služebnictva, milého humoru, skvělých hereckých výkonů, parádních kostýmů a nákladné výpravy, ale hlavně toho, že vztahy mezi lidmi byly velmi korektní a přátelské i když i nějaká ta intrika by se našla. Ve stejném duchu byla celá sága dovedena do pozitivního závěru. Tvůrci své fanoušky nezklamali. ()
Urcite je to jen a pouze pro divaky serialu, o tom pochybovat nikdo nemusi. O tom, ze si to muze uzit i nekdo, kdo serial nevidel... Mozna, ale pak to bude jako, kdyz poslouchate cizojazycnou pisen. Pro divaky serialu to bude pohlazeni. Krasne a dustojne rozlouceni s prijemnou zapletkou s dialogy, ktere k tomu neodmyslitelne patri. ()
Od prvních záběrů z filmu Panství Downton čiší, že jde o ryze obchodní lákadlo určené fanouškům stejnojmenného seriálu. Příjezd královské rodiny svede zhruba dvacítku ze seriálu známých protagonistů do jednoho sídla, kde dostává prostor nekonečná řada her a přetvářek. Šlechta se předhání v cynickém ostrovtipu. Na druhou stranu by si dnešní Britové mohli vzít příklad s hodnotami dřívějšího impéria. Bez úmorných vysvětlivek totiž ve snímku vystupují tradiční ctnosti jako respekt, loajalita, zodpovědnost. Jediná záplatka je, že se šlechta nechce smířit s tím, že královský pár si přivede vlastní kuchaře a lokaje.Spíš než samostatný filmový příběh to je seriálová epizoda dvojnásobné délky, jejž se snaží znovu uzavřít. Navíc stejně nadějně, dojemně, pozitivně, smířlivě a cituplně jako televizní vánoční speciál z roku 2015. Takové poslední sbohem fanouškům a hrdinům. Bohužel snímek nepůsobí televizně jen svou výstavbou. Při sledování se neustále dostavuje pocit, že tvůrci pouze rozpohybovali nějaký hodně starý vtip o Angličanech. Člověk se ale cítí na Panství Downton stále dobře, protože bezpečně a pobaveně; problém nastává ve chvíli, kdy se v neúměrném počtu začnou vršit a řešit milostné zápletky. Nakonec jsem měl pocit, že jsem se ocitl na přehlídce bonmotů z výprodeje, a dozvěděl se rádoby jízlivá moudra typu "Machiavelli se podceňuje" a už jen čeká, kdy přijde reklama. Ale v právě vzájemné špičkování na zámku i v podzámčí přidává prosté zápletce kolem návštěvy anglického panovníka Jiřího V. v Downtonu na půvabu. Ovšem zábavněji je tentokrát v nižších patrech společenského žebříčku. Z dvouhodinového vyprávění tak zůstává úhledný barvotiskový obrázek starých dobrých časů. ()
Galéria (76)
Fotka © Focus Features
Zaujímavosti (2)
- Při přehlídce yorkshirského pluku za účasti krále Jiřího V. hraje skladba Julia Fučíka „Florentinský pochod (Op. 214)“ z roku 1907. Její autor, český skladatel vojenských pochodů c. a k. armády, byl strýc nacisty popraveného komunistického novináře Julia Fučíka, autora Reportáže psané na oprátce. Rodinné vztahy jejího autora tak odkazují i na části děje filmu, kde krom rozporů mezi monarchisty a republikány v rámci rodiny Crawleyů zazní i přesvědčení o komunistickém smýšlení jedné služebné. Spíš než o záměr tvůrců jde patrně o náhodu, ovšem zajímavou. (Korsak)
Reklama