Réžia:
Michael EnglerScenár:
Julian FellowesKamera:
Ben SmithardHudba:
John LunnHrajú:
Michelle Dockery, Maggie Smith, Elizabeth McGovern, Laura Carmichael, Joanne Froggatt, Hugh Bonneville, Sophie McShera, Allen Leech, Jim Carter (viac)Obsahy(1)
Panství Downton, to je dokonalá kronika života příslušníků britské aristokracie a jejich zaměstnanců v prvních desetiletích dvacátého století. Tlak, který vyvolává moderní doba, přímo kontrastuje s prostředím, jež je založeno na respektu k tradicím a zažitým rituálům. Majitelé panství, Crawleyovi, ale tuší, že pokud nepůjdou s dobou a nepodstoupí dobrovolnou modernizaci, nemají naději na přežití. Tím spíš, že ty, kteří se jim starají o celodenní servis, postihly emancipační tendence a představa, že budou svým pánům sloužit až za hrob, už dávno vyšla z módy. V této atmosféře bublajícího neklidu dorazila na panství zpráva, že ho poctí návštěvou anglický král. Pro všechny je to životní zážitek, na který se ti „nahoře“ i ti „dole“ musí víc než stoprocentně připravit. Jenže osud je prevít, který dokáže zaskočit i ty nejpřipravenější. Královo služebnictvo chce převzít kompetence toho místního, jelikož ho považuje za neschopné, a domácí se rozhodnou rafinovaně bránit. Plánovaný příjezd krále také na panství přiláká nejrůznější nezvané návštěvníky, kteří mohou mít ty nejhorší úmysly. A do toho všeho se navíc připlete láska. (Cinemart)
(viac)Videá (2)
Recenzie (128)
Jako člověk, který seriál nikdy neviděl, jsem si jeho filmový závěr nečekaně užil. Panství Downton je co se kostýmů, kamery a hudby týče skvělá práce, ale především funguje i jako sbírka malých i velkých příběhů dvacítky hrdinů, z nichž každý dostane prostor zazářit. Někdy je to veselé, jindy tragické a pak zase dojemné. Ale skvěle to drží pohromadě a moc příjemně se na to kouká. ()
Seriál miluji! Film byl pouze takovým příjemným pomrknutím a připomínkou dlouhých zimních večerů, které jsem trávil se seriálem. Příběhově o ničem, i když se snažili zakomponovat pár zajímavých momentů. Spíše jsem to bral jako možnost strávit další dvě hodinky s mými oblíbenými hrdiny. Neurazí, ale ani nenadchne. Přesto jsem rád za cokoliv, co z tohoto seriálu vyjde. ()
Téměř nepolíbený seriálem (viděl jsem několikrát pár minut, když se na to u nás koukal zbytek rodiny) jsem si tento film pokusil užít jako samostatnou historickou exkurzi do dávných časů meziválečné Británie. A užil jsem si to opravdu skvěle. Prostředí a postavy mě bavily, asi se zpětně podívám i na seriál ()
Na to, jak televizní Downton postupem řad degradoval ze senzačního dramatu k vyvařený omajdě, mi filmovej doslov překvapivě sed. Asi i proto, že nenáročnost komediálního fightu mezi služebnictvem cinká na ty správný zvonky, a že rozhovor mezi Mary a Violet je ten konec, jakej jsem si tajně přál. Čajovej slučák z Fénixova řádu navíc nelze nemilovat. ()
Takový bonbonek na závěr pro skalní fanoušky Panství. Skutečně velké drama od toho čekat nejde, jelikož všechny zásadní věci a spory se uzavřely už v seriálu samotném, zde jde jen o takové nostalgické a značně narůžovělé dobře končící rozloučení se starými známými, přičemž tam, kde tvůrci měli dojem, že snad nebyla ta která postava dostatečně odměněna už dříve, dochází svého štěstí zde. A možná přijdou i král s královnou. Nemám v zásadě nic proti, ale ty dvě hodiny jsou spíš výměnou komplimentů a bonmotů (kde stále vévodí lady Violet) vyměňovaných kulometnou rychlostí (takže jsem občas jen tak tak stíhal dialogy/titulky) než skutečným příběhem. Spravedlivé by byly tři britské královské korunky, ale protože je vzácné vidět dnes něco neoplzlého a nevulgárního, co se vydává za takzvanou dospělost, tu čtvrtou do královského pokladu dohodím. ()
Galéria (76)
Zaujímavosti (2)
- Při přehlídce yorkshirského pluku za účasti krále Jiřího V. hraje skladba Julia Fučíka „Florentinský pochod (Op. 214)“ z roku 1907. Její autor, český skladatel vojenských pochodů c. a k. armády, byl strýc nacisty popraveného komunistického novináře Julia Fučíka, autora Reportáže psané na oprátce. Rodinné vztahy jejího autora tak odkazují i na části děje filmu, kde krom rozporů mezi monarchisty a republikány v rámci rodiny Crawleyů zazní i přesvědčení o komunistickém smýšlení jedné služebné. Spíš než o záměr tvůrců jde patrně o náhodu, ovšem zajímavou. (Korsak)
Reklama