22 July
22 July
22 July
Réžia:
Paul GreengrassScenár:
Paul GreengrassKamera:
Pål Ulvik RoksethHudba:
Sune MartinHrajú:
Jonas Strand Gravli, Thorbjørn Harr, Anders Danielsen Lie, Seda Witt, Lars Arentz-Hansen, Jon Øigarden, Anneke von der Lippe, Øystein Martinsen (viac)VOD (1)
Obsahy(3)
Po zničujících teroristických útocích v Norsku se jeden z přeživších, truchlící rodiny a národ semknou za spravedlnost a uzdravení. Podle skutečného příběhu. (Netflix)
Recenzie (192)
Nejdřív jsem si říkal, že to na mě nepůsobí tak silně jako konkurenční film, ale na konci mi vyhrkly samovolně slzy. Ten kluk do toho výkonu dál všechno. Za mě v jeho případě na Oscara. A můj milovaný režisér tu zvládl na jedna minus ()
Před nedávnem jsem viděl Utøya 22. juli, který je také o tom útoku no ostrově. Každý film je natočen jinak, ten co jsem viděl první, sleduje průběh útoku na ostrově, tento film začíná výrobou bomby, přes útok, co se dělo po útoku, Breivika, politiku, soud. Snaží se zabrat a zobrazit to co se dělo v celé společnosti.Bohužel v některých momentech, to režisér nedotáhl jak měl a prostě ta zdrcující tečka (kdy jen sedím u titulků vstřebávám a čumím jak puk) nebyla.. Ale hlavně sledujeme kluka Viljara, který byl postřelen, snaží se dát do kupy a postavit se tomu všemu, jenže to není tak jednoduché... Paul Greengrass patří mezi frajery režiséry, co film, to pecka. Doufal jsem, že i tenhle mě dorazí... Nestalo se, i tak stojí za shlédnutí. 7,5/10 ()
Masakr na ostrově mohl být delší včetně skutečných potíží policie. Většina filmu je o přeživším chlapci. Solidní filmařina. ()
Úvodní část v podobě útoku představuje společně se závěrem nejsilnější momenty celýho bijáku, protože v nich Greengrass naplno využívá svuj talent realisticky, ale zároveň nekompromisně a napínavě odvyprávět skutečný události. Prostřední část, která se místama trochu vleče (stopáž by se klidně dala zkrátit aspoň o 20 minut) je "jenom dobrá" a v ní jsem od Greengrasse určitě čekal víc. Celou dobu se však daří z neokoukanejch hereckejch tváří vyždímat, co se dá - hlavně představitel Breivika působí občas až nepříjemně realisticky jako šílenej psychopat. Myslim, že se taky povedlo bez nějaký přehnaný agitky ukázat, kam fanatickej extremismus (je uplně jedno kterej) může vést. Jakkoliv se leckdo může s určitejma myšlenkama Breivika ztotožnit (přehnaná míra multikulturalismu), musí každej normální člověk uznat, že je tohle naprosto nepřijatelná (a ve výsledku absolutně nefunkční) způsob, jak na tyhle problémy upozornit, natož je eliminovat. Čtvrtá slabá hvězda za casting, atmosféru a filmařský řemeslo. ()
Smutný film, podle skutečného příběhu. ()
Greengrass má tradičně dobrou tu fázi filmu, kdy inscenuje samotnou událost. Těch prvních čtyřicet minut je opravdu působivých, pak ale nevím, co se stalo, ale došel tomu dech. Zatraceně dlouhá stopáž tomu opravdu neprospívá, kéž by si to Greengrass uvědomil, stejně jako v Letu 93. Tam navíc se nezaměřoval na jednu konkrétní osobu, ale řádně to rozložil. Bohužel i to tomu dodávalo punc dramatičnosti. A je to škoda. 60% ()
Čítala som skvelú knihu od Asne Seierstad, ktorá poslúžila ako predloha pre tento film. Autorka v nej rozobrala osobu Andersa Breivika skrz naskrz od detstva až po súdne procesy. 22 July je komplexný film, ktorý je pre bežného diváka prijateľnejší ako Utøya, ale aj tak tomu chýba niečo naviac. Je mi jasné, že do filmu sa nezmestí úplne všetko, ale chýbala mi prvá tretina knihy, ktorá sa venovala Breivikovej mladosti. Tak isto som mala trochu obavy, keď som sa dozvedela, že film bude v angličtine. Nebolo to zlé, ale nórčina by určite lepšie zapasovala a celý snímok by bol autentickejší. ()
Utoya ma na začiatku chytila svojou akčnosťou a neskôr sa prevtelila do príbehu jednej rodiny, ktorá ako mnohé rodiny preživších, utrpela hlavne psychicky. Je to trošičku dlhšie, ako by bolo vhodné a ku koncu sa to príliš naťahuje. Musím povedať, že film ako celok je akurát, ale určite by som si ho nepozrela znovu. 3,6* ()
Greengrass tyhle filmový rekonstrukce umí. Od nezáživný Bloody Sunday se hodně posunul. ()
Líbilo se mi to mnohem víc než tak honorovaná Utoya:22 July. Zbytečně přepálená stopáž. První půlhodina akce je mnohem lepší než následné zdlouhavé nastavování zrcadla. Proti dříve vzpomínanému "pseudodokumentu-z-pohledu-první-osoby" je to ale skousnutelné. Greengrass natočil už mnohem lepší filmy, ale já nejsem fanoušek ani United 93, nad kterým se tady všichni rozplývají. ()
50% - komentář 20ti slovy: První půlhodinka nervy drásající, pak bohužel přepálené další 2 hodiny soudního procesu a život jednoho z přeživších. Původně jsem chtěl vidět "Utøya, 22. července". +++ SPOILER 20ti slovy: Kluk přežije masakr na ostrově, těžce se uzdravuje, bojuje s psychikou a svědčí proti Breivikovi, který je odsouzen na ubohých 21 let. ()
Když jsem se kdysi díval na Krvavou neděli, zapůsobilo to na mě daleko více. Za prvé jsem oproti Norsku o tom moc nevěděl (maximálně každý zná píseň), za druhé to bylo takové více syrové. Netvrdím, že to po tom útoku nebylo syrové, ale celé to působilo strašně sterilně. Dále tomu asi moc neprospěla ta angličtina, chtělo to nechat norsky. Celé to bylo takové nedotažené, mohlo to být a nemusela to být zas taková práce, daleko lepší. ()
Inteligentní člověk na tento film nemusí chodit do kina, protože s principu, sleduje události kolem sebe a o tomhle ví všechno z médií.Od filmů nic jiného nedostanete, než pár slz a snahu dělat s tohoto filmů, další holokaust.Ostatní musí běžet do kina, aby si nepřipadali trapně, že mají brečet a neví proč, protože je nic, co se děje kolem nich nezajímá a to by je prozradilo... ()
Dobře zpracovaný film o této tragické událosri. Škoda jen vleklé dějové linky s postřeleným chlapcem, která to o asi hodinu protáhla a docela dobré tempo se tím ztrácelo. ()
Takže se tady dokonce mažou i komentáře, no moooooc pěkný. :-) Ať žije cenzura. ()
Utoyov sa preletí a Greengras rieši to čo bolo po tom a mňa tie kecy nudili. Takže Pope to vyhral na celej čiare. ()
Je to dost dlouhý, ale pro mě lepší než Utoya. Tady jsem viděla kdo, proč, předtím a potom. ()
2h 23min by se mohly zdát moc, ALE ne u Netflix thrilleru z Norska podle skutečné události. Atmosféra zimních Špicberků mi připomněla náš výlet do Norska. Pátou hvězdu nedávám protože to po 2. a 3. Třetinu filmu je spíš sonda do tragédií pocuchané duše. A já bych spíš to drama a napětí. I tak ale jednoznačně obrovské doporučení. Pro ty co si chtějí připomenout hrůzy které se děly 22. July na ostrově Utoya. ()
Na začátku máme útok, který není nějak extra šokující a zbytek jen nuda, nechápu tak přepálenou stopáž, málem jsem u toho usnul. ()
Surové... syrové... spíše než kruté popisující krutou pravdu o stavu Breivika ()
Reklama