Pinocchio

Film který zahrnuje morální ponaučení a ukazuje na to, jak umí být láká velká. Ponocchio je tam vyobrazen jako velký sobec, který ze začátku myslí jen na sebe a na to jak by si užil. Díky tomu však mnohokrát lidi kolem sebe sklame a nadělá si spoustu problémů, do kterých se zamotá. Tento film krásně poukazuje na to, že každý má možnost mít druhou šanci a možná i víc. Malé děti si na tom uvědomí, jak je škaredé zlobit a neposlouchslat rodiče (dokonce i moje 4 sestřička okamžitě pochopila, co Pinocchio udělal špatně a proč mu narostl nos). Pro nás dospělé to může být připomínka toho, že nikdo není bez chyby a všichni potřebujem druhou šanci. Zvlášť dobře je pak sehrána role Pinnochia a i přestože ho hraje dospělý člověk, je stělesněním a živým obrazem toho co nám měl Pinnochio předat. ( Já osobně jsme věk toho herce jako malá ani nevnímala, bylo pro mě důležitější to co mi měl předat). Takže vřele doporučuji se na tento film podívat! (01.02.2017)

Já viděl velmi originální dílo, kde si herci vyloženě užívají hraní v tomto filmu. Dětské role hrají dospělí a tím pro mne dávají do filmu to, co by děti nepřinesli. Velmi nákladná a ohromující výprava, vzlykání a slibování, ale o tom to přeci je. O Pinocchiovi (velmi energický Roberto Benigni), nenapravitelném nezvedovi, který svojí slabou vůlí a pestrou nabídkou všech lákadel stále porušuje své dané sliby. Má ale velkou kliku, že ochranná ruka nad ním dlící, v podobě víly Modrovlásky (elegantní Nicoletta Braschi), je velmi trpělivá a dává mu stále novou a novou šanci. A Pinocchio se na to stále a stále spoléhá a nebojácně si užívá další a další dobrodružství. A až starost o jeho stvořitele Gepetta (Carlo Giuffre) se stává vysvobozením ze začarovaného kruhu. Z dalších rolí: Kahánek (Kim Rossi Stuart), ďábelský našeptávač, cvrček (Peppe Barra), marný moralistický hlas, a vypočítavci Kocour (Max Cavallari) a Lišák (Bruno Arena). Je to hopkající, je to moralistické, ale je to především velmi originální. Jsem rád, že se Benigni nebojí. (05.09.2011)

Nepoznám bohužiaľ Collodiho dielo, ale mám o ňom predstavu, že je to jedna z najkúzelnejších, najtemnejších a najsmutnejších detských kníh, aké kedy vznikli. V tomto filme sa teda atmosféra skrývala veľmi umne všade, len nie pred kamerou a tam kde by mala byť a to v akomkoľvek zmysle, a ja stále rozmýšľam, či sa to tak strašne nepodarilo, alebo to bolo tak strašné zamýšľané dopredu. Benigni je blázon, aj na Taliana, to je nepochybné, ale v tom pozitívnom slova zmysle. Jeho frenetické pohyby a reč pripomínajú skôr sfetovaného magora ako drevenú bábku, keďže však veľmi dobre viem, ako sa okolie zväčša pozerá na excentrika, čo potom ešte excentický maniak takýchto rozmerov, ak mu to urobilo radosť a splnil si práve TÝMTO svoj sen, som ochotný to akceptovať. A dojímavú, krásnu a okúzľujúcu verziu Pinocchia si pozriem možno inokedy . . (14.11.2006)

Neskutečná ptákovina. Dnes už je technika dostatečně daleko, aby Pinocchio v hraném filmu mohl být dřevěný. Pokud by ho ovšem měl hrát živý herec, tak kluk kolem šesti let věku. A pokud by to z nějakých neznámých příčin měl být někdo dospělý, tak hlavně ne Roberto Benigni. Ten je tak neuvěřitelně otravný, že jsem ho měl plné zuby po pár minutách. Jednu hvězdičku dávám čistě za technickou stránku filmu: slušnou výpravu a kostýmy, výbornou kameru a hudbu... (26.12.2006)

Roberto Benigni si dlhodobo chcel splniť sen v podobe sfilmovania Pinokia a po Oscarovi za Život je krásny mu na to konečne dali peniaze. A to nemali robiť. tento film je zlo. Je to esencia wtf. Dospelý starý chlap v detských šatôčkach hyperaktívne hopsá ulicami, po lúkach, skrátka všade, stretáva čudné osoby (cvrčka, obra, vílu...), stvára huncútstva, rastie mu nos pri každom klamstve, nechá sa každým naivne oklamať, ale v podstate má dobré srdce. Akiste to Robert nakrútil presne tak, ako chcel. O to je to smutnejšie. Doteraz mi z tohto filmu behá mráz po chrbte a to som ho videl pred 11. rokmi. (05.01.2006)