Baby Driver

Snad poprvé jsem se na nějaký Wrightův film opravdu těšil, jenže z téhle jízdy nepřecházejí oči, ale bolí hlava. Nerozumím světu, ve kterém se příběh odehrává a přijde mi odtržený od všech možných realit a dokonce i žánrů. Vedlejší charaktery mění svou podstatu během vteřiny, nálady se nepříjemně třískají a na konci zůstane tolik rozpaků, že průměr zachraňují jen sympatie k některým členům vypečené herecké sestavy. Nejvíc otrávený jsem ale z tolik propagované "muzikálové" stránky filmu. To, že je ve filmu nepřeberné množství songů, které zkrátka jen hrají na pozadí scény a Baby si je často brouká, zkrátka není muzikál. To, že do rytmu občas trefně padne výstřel nebo náraz, je pak fajn nápad, ale omrzí se při druhé scéně. Veškerá hravost tak zůstává až překvapivě křečovitá. 50% (24.08.2017)

Natočit akční film, v němž se skoro všechno děje do rytmu hudby, kterou podle aktuální nálady nebo příležitosti poslouchá hlavní hrdina, považuji přes občasnou klopýtavost a nestálou míru nadhledu za skvělý nápad, jak oživit muzikálový žánr (a zároveň jej takto podvratně podsunout divákům, kteří muzikály jinak ignorují a nejlepším letošním filmem pro ně doposud byl osmý díl Rychle a zběsile). Můžeme Wrightovi vyčítat, že jeho film není stylisticky nijak výrazně ozvláštňující (stejně stříhal akci už v U konce světa), že nezvládá práci s ženskými postavami a na rozdíl od svého velkého filmařského vzoru Quentina Tarantina zůstává i po čtyřicítce nedospělým nerdem se slabostí pro samoúčelnou fetišizaci filmových odkazů (silnice ubíhající jako v Lost Highway, stejně poničené sluneční brýle, jako měl Warren Beatty v Bonnie a Clydeovi), který pořád dokola vypráví ten samý příběh o hrdinech, kteří musí dospět, ale zároveň se můžou nadále bavit v zásadě stejným způsobem, obývat své únikové světy a být při tom hrozně cool. Nebo si prostě můžeme užít originální letní blockbuster s božím soundtrackem a několika neuvěřitelně našlapanými akčními scénami. Jelikož sám zatím alespoň ve vztahu k popkultuře dospět neplánuji, volím druhou možnost. Více jsem se o filmu rozepsal na svém blogu. 85% Zajímavé komentáře: Douglas, JFL, Cervenak (13.08.2017)

Pro mě až moc předvídatelné a ploché. Exteriér hlavního filmového hrdiny se oproti standardům razantně proměnil. ALE je to vlastně celé "jen na oko" a nebudu hodnotit vysoko jen pro to, že hlavnímu hrdinovy je 15 let, umí řídit, neustále poslouchá hudbu, neustále má negelovaný vlasy a slyší i trávu růst. Opravdu kvalitní hrdina pro naše adolescenty ke kterému mohou vzlížet. Tfuj! ZA mě 50% (14.10.2017)

Ačkoliv to částečně odporuje mému filmovému přesvědčení, že by si každý filmař měl moci dělat, co chce, si začínám říkat, že by každý filmař měl povinně dodržovat hodinu a půl stopáže, pokud nemá vitální obsah pro všechny ty minuty navíc, god dang it. Opravdu to vypadá jako krátký film násilně roztažený na dvě hodiny, nikoliv jako samostatný příběh, který potřeboval být přesně takto vyprávěn. Wright je tak hluboce ztracen ve svých formalistických detailních vyhrávkách, že se úplně zapomíná dívat na celý film z dálky. (04.10.2017)

Nadupané představení, které zobrazuje jedinečnost a osobitost hlavních postav. Promyšlený a fikaný film, který aspiruje na krále všech filmů v propojenosti hudby a dění ve filmu. Tak provázaný film s hudbou jsem už dlouho neviděl a troufám si říct, že ani takový neexistuje. Bylo velmi příjemné na to koukat. Leč konec byl už přitažený za vlasy, myslím s odpuštěním Babymu od Kevina, ale to je drobnůstka, kterou rád odpustím. :D (30.11.2017)