Baby Driver

Já jsem naštěstí nešel na akademickou přednášku o teorii dokonalosti, nýbrž na letní filmovou jednohubku, čili se tady teď nemusím v ničem šťourat jak bába v koksu. Takovouhle bejkárnu jsem v kině zas nějakou tu chvíli neviděl, podobně svérázně si třeba Guy udělal posledního Artuše, ale tím přehlídka originality pomalu končí. Fór je v tom, že teprve až když si něco uděláte po svým tak jak vy sami chcete, může to za něco stát. Edgar se rozhodně s ničím nepáral a naservíroval mi tak dokonale rytmickej biják, že Rytmus by se měl přejmenovat na Fibliraci. (20.08.2017)

Edgar Wright je borec. To, co natočil dřív, je jedna věc, ale on tím svým zbrkle vychytaným střihem a láskou k muzice dokázal natočit jednu z nejlepších gangsterek za poslední dobu. A během sledování mi opravdu bylo hodně jedno, jak je film místy dost nelogický. Užíval jsem si totiž po technické stránce tak bravurní akční komedii, že pochybuju v podobný zážitek v nejbližších minimálně pěti letech dokud Edgar nepřijde s něčím novým. Dojde Vám to totiž v momentě, kdy Vám muzika bude hrát kvalitní tóny na střelbu z ryzího kulometného hnízda. Také to ale určitě zaregistrujete v momentě, kdy muzika bude intenzivnět ve chvíli, kdy dojde k životnímu smyku Ansela Elgorat. To, že je to dvacet tři let starý mentol dementol je sice jedna věc, ale po asi půl hodině oťukávání jsem si na něj přeci jen dokázal zvyknout. Za tou hrubou vrstvou drsnosti a aroganci se totiž skrýval kluk, který si odžil opravdu dost. A tím vlastně směřuju i k příběhové stránce, která není kdovíjak silná. A já to po tvůrcích ani nechci. Tenhle film se totiž točil na efekt a chtěl jím vědomě poděkovat všem gangsterkám nejen Guye Ritchieho. Kdyby v hlavní roli byl Simon Pegg a Nick Frost, tak si myslím, že se jedná o další film Cornetto série. Takhle je to "jenom" jednoduchý, ale silně efektivní film. Tedy přesně to, co jsem od Edgara Wrighta čekal a co jsem dostal. Díky za super zážitek. Chvílemi jsem si říkal, že v rámci akce v dnešní době nic lepšího neseženu. Ten střih v kombinací s dobrou muzikou? Ten je prostě boží! (21.08.2017)

Talentovaný mladý řidič Baby (Ansel Elgort) obstarává zločincům bezpečný odjezd z loupežných přepadení, která plánuje Doc (Kevin Spacey). Jako malý přežil autonehodu, ale od té doby mu zvoní v uších a proto poslouchá muziku na svých iPodech. Život se mu změní ve chvíli, kdy do něho vstupuje okouzlující servírka Debora (Lily James)... Je neuvěřitelné jak lze sladit probíhající děj na plátně nebo v případě domova na Tv s hudbou. "What's his deal? Baby? Full cut, same as everyone. No, Doc, I mean is he, uh, retarded? "Retarded" means slow. Was he slow? No. Then he don't sound that retarded to me. He's a good kid and a devil behind the wheel." (17.10.2017)

Už dávno mi žiadny film neurobil takúto radosť. Niektorí diváci tvrdia, že pod nalešteným povrchom nič nie je. Čože? Je tam ohromne sympatický a zároveň veľmi cool hrdina (ako si tam furt s tmavými okuliarmi počúva muziku a tí drsní gangstri sa z neho idú posrať od nervozity, to nemá chybičku). Je tam jeho frajerka Lily "Popoluška" James, ktorú by som si najradšej natrel na hrianku a pomaly chrumkal. Je tam celá zbierka zloduchov, z ktorých každý by stačil na samostatný film (dobrý zloduch je dnes vzácnosť a tu sú hneď traja skvelí). Má to kopu milých osobných momentov a príbehov, takže vám na hrdinoch naozaj záleží, smejete sa s nimi, bojíte sa s nimi a na konci som sa pristihol so slzou na krajíčku. Hlavne je to ale fantastická akčná jazda, vedľa ktorej je Rýchlo a zbesilo iba Mľandravo a znudene. Prakticky celý film (fakt úplne celý, aj dialógové scény) je nastrihaný na hudbu. Keď gangster strieľa na ulici do polišov a výstrely idú presne na bicie vypaľovačky Brighton Rock od Queenu, tak som si skoro cvrkol. Spočiatku je to vtipné, skoro komédia, potom to poriadne stemnie a dokáže to byť napínavé, že som sa až ošíval. A ešte je to aj R-ko, takže Jamie Foxx môže dávať motherfuckera (vie ho snáď ešte lepšie ako SLJ) a keď sa strieľa z brokovnice, tak čliape červená. U mňa dokonalá letná zábava. (29.07.2017)

Momenty, kdy se ten hnusáček vlní v rytmu pamuziky (nebo vynikajících The Damned!) asociují nesnesitelnou lehkost bytí. Významově, od Kunděry jen vykradeno. Pokud tedy překlenete nutkavou potřebu přišlápnout Elgortovi ohryzek, je k vidění solidní, akcí nabitý film dle ověřeného mustru, jehož některé výseče však působí až uhrančivě, když se barvy, pohyb i muzika snoubí do dokonalých celků. (23.10.2017)