Baby Driver

Navoněná popová eskapáda s docela fungujícím rytmem střídání dynamických a konverzačních scén, jejíž největší devízou je promyšlená střihová skladba a pohyb kamery i postav po mizanscéně, díky čemuž i ty zdánlivě pomalejší scény nevybočují z nastoleného tempa. Ale aby se tu našla jediná pasáž, kterou bych si chtěl v budoucnu zopakovat, nebo jediný zvrat, který by mi přišel zajímavější než jízda osobákem po našich dálnicích, to ani náhodou. Nejlepší postavou jednoznačně hláškující Spacey (nuceně cool Fox se nechytal), nejvtipnější scénou zřejmě ta nejstatičtější - obhlídka místa činu s osmiletým klučinou. Wright to má možná řemeslně v malíku a jednotlivosti promyšlené, ale tentokrát prostě nebaví příběhem ani postavami. 65% (05.01.2018)

Bejby Drivera bych směle zařadil vedle Atomickou Blonde a Zabijáka & bodyguarda do škatulky sezónních, jednodušších akčňáků, které se však jakýmsi záhadným způsobem docela povedly. Od příběhu nečekejte víc než pár stylových loupeží s frajerskými postavami a cool hláškami. Co se týče ryzí akce, tak vítězí Atomic Blond, co se týče humoru, tak vítězí Zabiják & bodyguard, nicméně i Baby Driver se svou chytlavostí a esem v rukávu v podobě Jamieho Foxxe dokázal přehoupnout přes laťku čtyř hvězdiček... 7/10 (26.09.2017)

Prosím víc takových popkornů. Stylový, nabouchaný, svěží, divácky vděčný, skvěle obsazený, inteligentní vůči minulosti, nepřiposraný, exploatační a (k mé extra radosti) s puncem mad lovers romance. Takhle si představuju akční krimi nový generace, který sice stojí pár desítek mega, ale nedělá z nás pičky a nebojí se bezhlavě šlápnout na plyn. To by v tom byl čert, aby nelajkoval i Tarantino... "I can’t wait until the day when it’s just us, music and the road." (13.09.2017)

Jak mě potěšily Dobrý časy, kde hudba žene film zběsile dopředu, tak mě zklamal Baby driver. Úvodní automobilová honička je super, pak se na scéně objeví ONA a.. pak až do konce to kdovíjak zajímavé nebo strhující není. Píšou to tu všichni, ale je to tak, chybí propracovanější příběh, výraznější postavy i ten nadhled, proboha. Občas sice potěšilo nastříhání na hudbu či zvukové efekty, ale to byly jen momenty, čekal jsem toho víc. (06.07.2017)

Momenty, kdy se ten hnusáček vlní v rytmu pamuziky (nebo vynikajících The Damned!) asociují nesnesitelnou lehkost bytí. Významově, od Kunděry jen vykradeno. Pokud tedy překlenete nutkavou potřebu přišlápnout Elgortovi ohryzek, je k vidění solidní, akcí nabitý film dle ověřeného mustru, jehož některé výseče však působí až uhrančivě, když se barvy, pohyb i muzika snoubí do dokonalých celků. (22.10.2017)