Pád rímskej ríše

Výpravná podívaná bez triků a kouzel a bohužel i bez historické věrohodnosti. 1)  Snímek jsem v dávných dobách viděl v pražském kinu Alfa na Václavském náměstí a dodnes si pamatuji, jak mě oslnil. Obrovské masové scény překonala v mých očích jen konkurenční Kleopatra (zvláště její příjezd do Říma). Pád však nabídl tehdy nevídaný závod dvojkolek a srdcervoucí závěrečnou dražbu funkcí. Odcházel jsem oslněn americkou kinematografií. Bylo mi 15 nebo 16 let._____ 2)  Velkorysé (a také drahé) masové scény jsou působivé i dnes. Jednoduchý a nekomplikovaný děj v interiérech je naproti tomu těžkopádně nudný - zejména v první polovině filmu._____ 3)  Dílo obsahuje množství chyb, často velmi bizarních. Věku 34letého (1963) Kanaďana Christophera Plummera se skutečný Commodus po 12 letech své vlády nedožil. Timonides nosí křesťanský kříž, což je zřejmý ahistorický nonsens. Okolnosti Aureliovy smrti jsou nejasné, ale nejspíš vůbec nebyl zavražděn. Postava Lívia je patrně zcela vymyšlená._____ 4)  To jsou ale jen detaily. Více mě irituje používaná terminologie a uvažování 20. století. Lehce archaická vázaná řeč mi ale nevadí, je rozhodně lepší, než mluva současných teenagerů._____ 5)  Filmy z antiky raději sleduji v českém dabingu než ve zcela nepatřičné angličtině. Ovšem oslovení Můj pane Césare mě bude strašit i ve spánku._____   6)  Ani ocenění hudby na festivalech nechápu. Mně přišla jako z laciného melodramatu._____ 7)  Výstižný koment: sportovec**, OwenBobby**. (07.02.2022)

Několik historických faktů, v porovnání s tímto jinak ve skrze docela solidním velkofilmem. Samozřejmě jistá srovnání a návaznost na oskarového Bena Hura, tu samozřejmě inspiračně nejspíš byla, a to tedy přímo v té aréně, kde by to bez Commoda snad ani nešlo. V roli Commodovy (Christopher Plummer) sestry Lucilly se blýskla krásná Sofia Lorenová. Dokud se bojuje s Germány, je vše v pořádku. Pak už následovali jen nepřesnosti a výmysly. Těžce nemocný císař Marcus Aurelius (Alec Guinness) chce do čela říše dát místo svého nezdárného syna Commoda vojevůdce Livia (nejspíše smyšlená postava-Stephen Boyd), do kterého je mimochodem zamilovaná Marcova dcera Lucilla. Ve skutečnosti právě proto, aby zajistil převzetí trůnu bez otřesů v říši, rozhodl se Marcus pro dynastický princip, byť si byl určitě vědom nedostatků svého syna. Commodova reakce je rychlá, a tak Marcus umírá kdesi v pohraničí prostřednictvím otráveného jablka, podaného slepým sluhou. Dnes se zdá nejpravděpodobnější a alespoň se to i uvádí že Marcus zemřel na rakovinu či mor (na vojenském tažení poblíž Vindobony-dnešní Vídeň) arozhodně tedy ne rukama stoupenců Commodových. Livius rozumně ustoupí Commodovi a umožní tak jeho krutovládu, která se mu ale časem přestane líbit a stane se císařovým nepřítelem. Vše vyvrcholí závěrečným soubojem Commoda s Liviem, což je samozřejmě nesmysl. Commodus byl napřed otráven ale když to nemělo účinek tak nakonec odpraven profesionálním zápasníkem Narcisusem, kterého najala jeho milenka Marcia, o které tu není také žádná zmínka. Zde bohužel byla historická fakta podřízena fabulaci, což je u tohoto jinak pěkně zpracovaného filmu škoda. Addition: Sám Commodus-megaloman, byl jeden z nejhorších tyranů jaký Řím poznal, podobně jako třeba Caligula jehož snad dokonce i předčil, i za jeho dvanáctileté především despotické a utlačovatelské policejní vlády docházelo k podobným excesům jako např. k zabírání majetku vlivných, znepřátelení senátu a aristokracie, přejmenování Říma na svou osobní kolonii, kult zbožštění za živa, hromadu nesmyslných rozsudků smrti, konfiskací, perzekucí, udávání, korupce ap. Mínusy: Nepřesná historie faktu, pomalé a nudné počáteční tempo, některé vedené a řekl bych že i smyšlené dialogy, herci až na Stephana Boyda a Ch. Plummera a dlouhá stopáž. Plusy: Jak už to tak u těchto druhu filmů bývá tak především bych zde vyzdvihl jeho rozmanité exteriéry a interiéry, pestře barevnou barvu, slušnou výpravu, kostýmy, hudbu a kameru. (18.05.2007)

Přehnaně ambiciózní, úmorně rozvleklé, historicky nesmyslné a ukázkově prodělečné je jedno z posledních epických historických dramat, příznačně pojednávající o pádu Římské říše. Stejně jako se mocné impérium zhroutilo vlastní vahou, i velkofilm Anthonyho Manna přecenil své síly a fatálně zklamal především ty, na nichž ve výsledku záleželo nejvíc. Diváci se nedali zlákat sliby jenž studio nedokázalo splnit, a svou důvěru vložili do jiných filmů. Režisér tak nechtěně dosáhl stejného efektu, jakého dosáhli neschopní císařové pozdního iméria. Tenkrát ve čtvrtém století padla antická civilizace, ve století dvacátém se zhroutila jen menší produkční společnost. (17.04.2022)

Zub času sa tu poriadne podpísal. Čo je tu skvelé, tak to sú dekorácie a prostredia v ktorých sa film odohráva, tie sú nadčasové. Na svoju dobu sú tu aj slušne realistické bojové scény. Barbari (Germáni) sú správne špinavý a scény na ich území patria k najlepším vo filme. Bohužiaľ celkom slušný (aj keď historicky málo pravdivý) scenár je pokazený prílišným moralizovaným a zbytočne naťahovanými dialógmi. Sophia Loren je tu skôr otravná a jej vymyslenému romániku s generálom je venované príliš veľa priestoru. Celkovo si novší a známejší film Gladiátor požičiava s tejto starej klasiky až príliš veľa, a bohužiaľ kopíruje aj zbytočnú a nezmyselnú scénu boja Lívia s cisárom Commodom v aréne. Záver s upálenými Germánmi je však správne patetický a v poriadku... Po vláde Marca Aurélia totiž skutočne začala Rímska ríša pomaly upadať, aj keď to trvalo ešte 200 rokov... (29.12.2008)

Tak už vieme, kde sa objavila predloha skvelého Gladiátora, ale „pôvodná“ verzia, z ktorej Ridley Scott asi čerpal, je omnoho suchšia, nevýrazná, bez tej krásnej zimmrovskej hudby, so slabšími hercami i dejom, len tá Sophia Loren vyzerá dobre. Ale tri hodiny na snímok tejto kvality je strašne veľa. Aj v porovnaní s podobnými historickými filmami tej doby vôbec neobstojí. Inak je to historická fikcia, kde nie je skoro nič pravdivého okrem toho, že Marcus Aurelius i Commodus naozaj existovali. (11.11.2017)