Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Císař Marcus Aurelius (Alec Guinness), který cítí blížící se smrt, určí věrného Livia (Stephen Boyd) svým nástupcem. Livius chce pokračovat v jeho zásadách v naději, že nastolí nekonečný mír. Ovšem ještě je tu syn Marca Aurelia, Commodus (Christopher Plummer). Jeho stoupenci zavraždí Marca Aurelia dříve, než oficiálně prohlásí Livia svým nástupcem a tím zajistí Commodovi trůn. Krutý Commodus se ujímá vlády, vyžene svou setru Lucillu (Sophia Loren) a Livia z Říma a svými činy vyprovokuje vzpouru východních provincií. To je začátek pádu Říše římské… (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (93)

Z0oMb3E 

všetky recenzie používateľa

Tri hodiny umierania! Asi hodinu a pol umiera cisár, dvadsať minút umierajú vojaci a umierajúci diváci počas celej projekcie si želajú, aby umrela neznesiteľne otravná Lorenka. Dokonca i v názve je zakomponované umieranie ríše. Pustiť toto nejakému dôchodcovi s vedomím, čo bude nasledovať, sa dá kľudne klasifikovať ako pokus o vraždu! ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Neskutečné zklamání. Sice je to Super Technirama 70, ale to samo o sobě prostě nestačí. Výprava je boží, téma vlády Marca Aurelia a Commoda, tedy 16. a 17. císaře římské říše, je velmi atraktivní. Ale herecky je film úplně mimo, jeden z nejhorších výkonů předvádí Lorenka, která i vypadá jak z jiného filmu ze součastnosti. Frašku pak dokonává ochotnický výstup Omara Sharifa... a tempo je úplně zpomalené. Škoda mluvit o parodii na Ballomara. Celkově jsem ráda, že se téže látky chopil po 40 letech Ridley Scott a dopřál nám díky Gladiátorovi zapomenout na tento historický omyl. ()

Reklama

plechulka 

všetky recenzie používateľa

Obvykle jsem srozuměná s tím, že starší (nejen) historické filmy jsou pomalejší, ale tady bych se nerozpakovala vystříhnout klidně i hodinu. Mám pocit, že produkce chtěla hlavně ohromit megalomanskými stavbami a množstvím koní, které určitě vytrénovat na jízdu s římskými vozy nebyla krátkodobá záležitost... ()

B!shop 

všetky recenzie používateľa

Klasickej starej velkofilm, takze minimum akce, spousta kecu, nuda. Je fakt, ze kdyz je na scene nejakej vetsi dav nebo armada, tak film pusobi hezky velkolepe a bitvy jsou natoceny docela slusne, ale bohuzel nejakejch akcnejsich scen tu je naprosty minimum. Vetsinou postavy jen kecaj a ty dialogy co rikaj, sou misty pekne debilni a navic se nejak divne preskakuje v deji a film je pak zmatenej. Fakt jsem se dost nudil a tentokrat to nezachranili ani herci. ()

pakobylka 

všetky recenzie používateľa

Patřičně velkolepě pojaté, nicméně ve výsledku takové nějaké upachtěné ... a tím pádem i rozvleklé. Krom toho ... při vší úctě ke všem přednostem Sophie Loren ... s trochou ženské škodolibosti musím podotknout, že bych si ji dokázala představit spíš jako manželku Marca Aurelia nežli jako jeho dceru. Co se týká poselství filmu, líbí se mi, o tom žádná, nicméně zdá se mi poněkud naivní až utopické. Nevěřím, že pokud člověk obdrží římská či jakákoli jiná lidská práva - a k tomu třeba i půdu nebo nějaké další hmotné statky, přejdou ho navždycky válečnické a dobyvačné choutky a on si bude spokojeně žít v klidu a míru a pospolitosti se všemi svými sousedy. Co světlo světa spatřila lidská rasa, klid a mír byly vždycky jenom dočasné - a nebýt jaderných zbraní, které svými účinky vcelku spolehlivě odrazují od velkého ozbrojeného konfliktu, měli jsme tu dávno třetí, a dost možná i čtvrtou světovou. Takhle si velké i menší mocnosti poměřují síly "jen" prostřednictvím regionálních zástupných konfliktů, kde se angažují na té či oné straně barikády - jak jim velí jejich vlastní strategické a finanční mocenské zájmy. Ve výsledku jejich hrátky bohužel neznamenají menší utrpení, jen se odehrávají na menších a především na CIZÍCH územích. ()

Galéria (71)

Zaujímavosti (26)

  • Rekvizity trvalo postavit 7 měsíců, během kterých bylo zhotoveno 27 budov včetně 350 soch. (Jimmy15)
  • Pro film byla rekonstruována největší filmová stavba - starověké Forum. Měřilo 1312 x 754 stop. (Sinecod)
  • Film bol zámerne zamýšľaný jeho autormi ako propaganda v prospech zákona o prisťahovalectve a národnosti z roku 1965, ktorý sa John F. Kennedy a Lyndon B. Johnson snažili presadiť cez Kongres. (Arsenal83)

Reklama

Reklama