Pád říše římské
The Fall of the Roman Empire
Réžia:
Anthony MannKamera:
Robert KraskerHudba:
Dimitri TiomkinHrajú:
Sophia Loren, Stephen Boyd, Alec Guinness, James Mason, Christopher Plummer, Anthony Quayle, John Ireland, Omar Sharif, Mel Ferrer, Finlay Currie, Andrew Keir (viac)Obsahy(1)
Císař Marcus Aurelius (Alec Guinness), který cítí blížící se smrt, určí věrného Livia (Stephen Boyd) svým nástupcem. Livius chce pokračovat v jeho zásadách v naději, že nastolí nekonečný mír. Ovšem ještě je tu syn Marca Aurelia, Commodus (Christopher Plummer). Jeho stoupenci zavraždí Marca Aurelia dříve, než oficiálně prohlásí Livia svým nástupcem a tím zajistí Commodovi trůn. Krutý Commodus se ujímá vlády, vyžene svou setru Lucillu (Sophia Loren) a Livia z Říma a svými činy vyprovokuje vzpouru východních provincií. To je začátek pádu Říše římské… (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (93)
Neskutečné zklamání. Sice je to Super Technirama 70, ale to samo o sobě prostě nestačí. Výprava je boží, téma vlády Marca Aurelia a Commoda, tedy 16. a 17. císaře římské říše, je velmi atraktivní. Ale herecky je film úplně mimo, jeden z nejhorších výkonů předvádí Lorenka, která i vypadá jak z jiného filmu ze součastnosti. Frašku pak dokonává ochotnický výstup Omara Sharifa... a tempo je úplně zpomalené. Škoda mluvit o parodii na Ballomara. Celkově jsem ráda, že se téže látky chopil po 40 letech Ridley Scott a dopřál nám díky Gladiátorovi zapomenout na tento historický omyl. ()
Patřičně velkolepě pojaté, nicméně ve výsledku takové nějaké upachtěné ... a tím pádem i rozvleklé. Krom toho ... při vší úctě ke všem přednostem Sophie Loren ... s trochou ženské škodolibosti musím podotknout, že bych si ji dokázala představit spíš jako manželku Marca Aurelia nežli jako jeho dceru. Co se týká poselství filmu, líbí se mi, o tom žádná, nicméně zdá se mi poněkud naivní až utopické. Nevěřím, že pokud člověk obdrží římská či jakákoli jiná lidská práva - a k tomu třeba i půdu nebo nějaké další hmotné statky, přejdou ho navždycky válečnické a dobyvačné choutky a on si bude spokojeně žít v klidu a míru a pospolitosti se všemi svými sousedy. Co světlo světa spatřila lidská rasa, klid a mír byly vždycky jenom dočasné - a nebýt jaderných zbraní, které svými účinky vcelku spolehlivě odrazují od velkého ozbrojeného konfliktu, měli jsme tu dávno třetí, a dost možná i čtvrtou světovou. Takhle si velké i menší mocnosti poměřují síly "jen" prostřednictvím regionálních zástupných konfliktů, kde se angažují na té či oné straně barikády - jak jim velí jejich vlastní strategické a finanční mocenské zájmy. Ve výsledku jejich hrátky bohužel neznamenají menší utrpení, jen se odehrávají na menších a především na CIZÍCH územích. ()
Tak už vieme, kde sa objavila predloha skvelého Gladiátora, ale „pôvodná“ verzia, z ktorej Ridley Scott asi čerpal, je omnoho suchšia, nevýrazná, bez tej krásnej zimmrovskej hudby, so slabšími hercami i dejom, len tá Sophia Loren vyzerá dobre. Ale tri hodiny na snímok tejto kvality je strašne veľa. Aj v porovnaní s podobnými historickými filmami tej doby vôbec neobstojí. Inak je to historická fikcia, kde nie je skoro nič pravdivého okrem toho, že Marcus Aurelius i Commodus naozaj existovali. ()
Přehnaně ambiciózní, úmorně rozvleklé, historicky nesmyslné a ukázkově prodělečné je jedno z posledních epických historických dramat, příznačně pojednávající o pádu Římské říše. Stejně jako se mocné impérium zhroutilo vlastní vahou, i velkofilm Anthonyho Manna přecenil své síly a fatálně zklamal především ty, na nichž ve výsledku záleželo nejvíc. Diváci se nedali zlákat sliby jenž studio nedokázalo splnit, a svou důvěru vložili do jiných filmů. Režisér tak nechtěně dosáhl stejného efektu, jakého dosáhli neschopní císařové pozdního iméria. Tenkrát ve čtvrtém století padla antická civilizace, ve století dvacátém se zhroutila jen menší produkční společnost. ()
Galéria (71)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (26)
- Rekvizity trvalo postavit 7 měsíců, během kterých bylo zhotoveno 27 budov včetně 350 soch. (Jimmy15)
- Časti kulís z tohto filmu boli znovu použité vo filme Cestou na fórum se stala divná věc (1966). (Arsenal83)
"Velka civilizace nebyva zevne premozena driv, nez se sama znici zevnitr." Pravdiva myslenka a jedna z mala chvil (ktere bych spocital na prstech jedne ruky), kdy mi tenhle film neprisel jako ztrata casu. Jinak je to v 95% utrpeni az na pudu. Od filmu, ktery je defacto predlohou "Gladiatora" (2000) jsem cekal zatracene vic. Ale ten rozdil neni propastny. Ty dva filmy jsou jak z uplne jinych galaxii! A nezachranil to ani Alec, ani Sophie. Dokonala ukazka toho, jak je moderni filmozrout (tim myslim i sebe) odlisny od divaka poloviny 20. stol. Dneska se BOHUDIK toci velkofilmy jinak. Tohle je velkofim jen co do poctu komparsistu a koni, jinak jsem absolutne necekal, ze snimek ze zlateho veku Hollywoodu bude tak priserny. Charakterizuje ho jedno slovo. TEZ-KO-PAD-NY. Tak jak ho pisu. Misty jsem si az trhal vlasy (a musel si dat 2x pauzu), jak neskutecne natahovane (nekolik minut) byly sceny ruznych pruvodu, pochodu, pohledu nebo i bitek. A do toho zadny dialog, zadne drama, zadna velka akce. I bitvy vypadaji jak kdyby se kluci mlatili klackama. Sophie celou dobu jen pouli oci a dela dojemny plac, az jsem si rikal, proboha tohle ma byt ta slavna Lorenova? I Alec nestoji za nic, jeho myslenkovy rozhovor pred smrti absolutne nedaval smysl. Podobne scena s povozy, kdy se Commodus a Livius bicikuji (doslova). A bylo toho spousta, kdy jsem si rikal "WTF! proc to tam vlastne je". V deji jsou navic zretelne casove skoky, ale nikde neni hlaska typu "Po xx letech". Takze behem peti minut posle cisar Livia kamsi k severni hranici, kde probehne opet nesmyslny monolog k barbarum, aby byl opet Livius povolan do Rima. V jinych scenach zase neni patrne, kde se dej odehrava. Rise rimska se rozprostirala na trech kontinentech, ale reziser divakovi neda jediny napis "tady onde v tuhletu dobu" jako v jinych filmech a navic to casto vypada, jako kdyby vsichni byli od sebe co by kamenem dohodil - hlaska typu "jedu do Rima, pokud se nevratim do vecera, posli armadu" vyzniva trapne v dobe, kdy kun denne zdolal max par desitek kilometru. Pritom se dej odehrava v Rime a pak na samotnych hranicich, cili presuny musely trvat tydny. No proste traparna. Cely dej pusobi jak rozplizle bahno, ale casove zlomy a transporty jsou v radu sekund. Zadne emoce ve mne nevzbudil ani ustredni vztah Livia a Lucilly. Hudba je take uz hodne retro (zlaty Zimmer!) a tak jedinou hvezdu (kterou silou vule davam, abych to nezatratil do odpadu) je napr. za ten proslov v senatu (kde jsou ty myslenky celeho filmu vlastne hezky v jedne scene) a za dobre kulisy (dunajske opevneni, Forum Romanum...) - kde je ale proboha Koloseum?? - to mi nikdo uz nepovi. Kdyz jeste vzpomenu zaverecny souboj s Commodem, jehoz choreografii byl asi poveren nejaky hodne letity chory kmet, a kdy jsem nechapal, proc se nebiji alespon meci, ale temi nemotornymi kopimi, tak proste na tomhle Mannove filmu neshledavam absolutne nic, co by mohl divakovi v 21. stoleti nabidnout. At zije Ridley Scott!! ze nas remakem zachranil od smrti nudou! () (menej) (viac)