Život je krásny

Robert Benigni je podstatně lepší režisér než-li herec. Zatímco z pozice režiséra se mu podařilo snímku vtisknout velmi pozitivní a "lidskou" náladu, tak z pozice herce selhává a to tak, že je sice jediným, ale zato pořádným záporem filmu. Jeho Guido má být sympaticky upovídaný optimistický snílek, ale ve výsledku je zabití hodný kecálista, který mele a mele a mele. Vše ostatní se vydařilo na výbornou od scénáře, přes technickou stránku až po herce ve vedlejších rolích... a mele a mele. (30.01.2007)

Někdy i věčný optimista jako já dospěje do fáze života, kdy ho nebaví žít, nebaví ho předstírat, že je v pohodě, když je ve skutečnosti vyrvanej z těla, někde mimo tenhle svět. Nebavilo mě sledování filmů, kniha pro mě byla něčím, co mi odvedlo myšlenky, ale ne na dlouhou dobu. Moje komentáře mě nebavili a svět totálně za plexisklem. Rezignoval jsem... to asi souvisí s věkem. Život je krásný jsem viděl jako malej kluk. Nelíbil se mi, a popravdě jsem to, podobně jako Giosué, nepobíral. Jenže člověk míní, život mění a já, teď už životně obroušenej, chápal. Benigni na předávání Oscarů předvedl svou italskou krev. Pro sošku si doskákal přes hlavy diváků. Divák nevěřícně kouká, stejně jako u závěru filmu, akorát s tím rozdílem, že až nyní jsou vaše oči už notně obrečený, neschopný zaostřit. Zažili jste někdy pocit, že vám něco uniká, že to musíte dohnat i za cenu toho, že zemřete? Já ano. A Robertovo suprová báseň mi ukázala, že přání nemusí znamenat utopii. Jasně, teď se ptáte, kde jsem k tomu přišel, když film o tom vlastně nevypovídá, ale já vidím věci jinak, odlišně. Při pohledu na padající list si neřeknu: "Ty vole, zase podzim." Ale spíš mám chuť vzít plnou hrst a rozhazovat je. Prostě si užít tu změnu, která se nabízí. Tenhle film byl silný presso, který mi srdce rozbušilo a vyplavilo z těla. A i když vím, že žít věčně nebudu, že to přijde co nevidět, tak budu konat. To mi řekl Benigni, tak jsem to pochopil... (07.10.2009)

Díky tomu, že film je celkově laděn jako komedie vyzní prostředí kde se odehrává mnohem tragičtěji, než kdyby to bylo od začátku srdceryvné jako například Šedá zóna. S postavami se člověk mnohem lépe sblíží a jejich tragický osud na něj tak dopadne velmi silně. Roberto benigni dokázal natočit úžasné lidské dílo, které nemá a nebude mít v jeho tvorbě konkurenci. Tragikomedie přímo ukázková. (23.05.2006)

Originální a vtipný. Umístit komedii do prostředí rasového útlaku nebo dokonce koncentračního tábora, je značně troufalé a dopředu to zavání průšvihem a odsouzením. Režisér Benigni ale ukázal, že má pro toto téma cit a v kontextu dějové zápletky vytvořil velice citlivě vybalancovanou tragikomedii. Změny nálady přichází tak náhle. Chvíli byste se smíchy roztrhali a pak hned zas trnete, co strašného se může stát. Nikdo jiný než Guido by vás nedokázal provést po takových místech a zároveň vás rozesmát. On svým životním optimismem a šťastnou povahou po celou dobu chránil před depresí ne jen svoje blízké (zejména syna), ale i diváka. Alespoň se mnou se mu to podařilo a to považuji na celém filmu za to nejcennější. Je to klíč úspěšnosti filmu. Jistě. Věci jsou někdy zkreslené a často příliš vzdálené realitě. Snímek se ale nesnaží o reálnou výpověď. To od začátku není jeho cílem. Jde o jinou formu pohledu na svět. O tu šťastnou plnou naděje, v místech, kde by člověk naději ani nehledal. My můžeme být rádi, že jsme si mohli vyzkoušet ten svět takto vnímat. Netřeba režisérovy zazlívat, že si pro tyto účely ten svět trochu upravil. Nakonec který režisér to tak nedělá. Takových zas tolik není a je to vlastně dobře. ŽIVOT JE KRÁSNÝ si svoje ocenění vysloužil zcela právem. Benigni koncem 90. let znovu vztyčil prapor italské kinematografie a nechal ho vlát v místech nejvyšších. 87% (31.01.2011)

Nemám slov. Kouzelné, originální, vtipné, slzy produkující a vzhledem k tomu, že se klidně mohlo jednat o reálný příběh, také šílené. Obrat z romantické pohádky na drsné drama z prostředí koncentračního tábora je až nečekaně silný, stejně tak onen hořko-sladký závěr. Benigni je génius, kterého už nikdy nepřestanu obdivovat, a to ani jako herce, ani jako scénáristu nebo režiséra. A co se tématu týče, pro mě absolutní top... 100% je málo. (03.10.2008)