Život je krásny

Navýsost nerealistický, ale příjemně sentimentální, hluboce lidský snímek o dětství prožívaném v nelidsky kruté době. Scénář je chytře postaven na vzpomínkách malého chlapce. Jak známo, má lidský mozek jedinečnou léčebnou schopnost odfiltrovat z naší paměti to nepříjemné, takže i takto zidealizovaná podoba minulosti je přijatelná a má své opodstatnění.Díky tomu je možné i živoření Židů v koncentráku podat jako hrabalovsky pábitelskou hru a snít spolu s hlavním hrdinou. Celkový dojem 85 %. Benigni se překonal jako herec, scénárista i režisér. (14.07.2008)

Komediálne drámy mám nesmierne rád, pretože netlačia na city ako čistokrvné dramatické ciťáky s tragickými koncami, a ani nie sú čistým komediálnym úletom. Je to taký smiech cez slzy, ktorý je zaslúžený práve silným príbehom, dokonalým hereckým prejavom a umnou réžiou. Dať dokopy koncentračný tábor s humorom nie je práve najľahšia úloha a je to prechádzka po veľmi tenkom ľade, ktorý sa mohol pod Benignim kedykoľvek prepadnúť. Jeho cit pre dokonalú súhru komédie, fantázie a tragédie sa ukázal ako zlomový a ukážkový. Ale ak sa niekto snaží zhodiť film tým, že sa mu zdá zobrazenie koncentračného tábora málo podobné realite, tak si asi neuvedomuje zmysel filmu a jeho hlavnú pointu. Život je krásny práve s takýmto typom filmov. 95%. (07.12.2013)

Je zvláštní, že zrovna film s názvem Život je krásný nám po většinu času ukazuje pravý opak. Nikdy by mě nenapadlo, že bych se mohl smát, když se jedná o takové věci, jako jsou koncentrační tábory, ale Roberto Benigni mě vyvedl z omylu a ukázal mi, že i na tom nejvíce nelidském, nejhnusnějším a nejodpornějším místě lze najít útěchu v podobě smíchu a hravosti. Při konci jsem opravdu zadržoval slzy, což se mi už dlouho nestalo… Ne život, ale tenhle film je krásný. Gratuluji Robertovi k zasloužené výhře Oscara. (13.07.2010)

Roberto Remigio Benigni natočil v roku 1997 film "Život je krásny". Je to príbeh o židovi, ktorý je schopný predstierať veselú náladu a radosť aj v koncentračnom tábore, aby tak ochránil od neutešenej reality svojho päť ročného syna. Na jednej strane je to zaujímavý námet a celkom podarená filmárčina, no na strane druhej je to len hlúposť, ktorá lacným spôsobom citovo vydiera diváka. Za viac ako tri hviezdičky to nestojí. Avšak obrezaným členom americkej akadémie filmového umenia sa to tak velice páčilo, že tomu udelili troch Oscarov. *** (13.11.2017)

Tak a teď musím přemýšlet, zda jsem někdy viděla krásnější film, dlouho mě něco takhle nedostalo. Nikdy by mě nenapadlo, že může fungovat spojení komedie a drama z koncentračního tábora. U první části jsem se opravdu hodně smála, humor mi velmi sedl, u té druhé části už jsem musela každou chvíli utírat slzy, zároveň mi však nezmizel úsměv ve tváři. Ve svém jádru je ten film neskutečně upřímný a opravdový, prostě krásný. Ta závěrečná scéna mi nedá spát, skutečně jsem nevěděla, jestli se mám teď hodně silně rozplakat, nebo se jen upřímně pousmát. Takové filmy se točí jednou za pár let. (17.11.2013)