Midsommar

Technická zručnosť a originalita hororu je tu úplne na mieste. Kritickým pohľadom si počína lepšie než predošlý film tvorcov, no viac sympatickejšie budovanie atmosféry a celkovo obsah pre mňa ponúka prekliate dedičstvo. (29.09.2019)

Doprdele pseudo umělecký hovno bez akce náboje nebo chemie (05.10.2019)

Jsem rad, ze jsem vydrzel s projekci na Directors cut. Dostal jsem to co jsem ocekaval a co uz bylo zrejmy z traileru. Skvelou psychedelickou atmosferu pohanskyho kult-hororu. Mimochodem ma to krasnej obraz a dobry ozvuceni. Ke konci to sice trochu ztracelo dech, ale jinak slusny. V ty letosni mizerii jasnej film roku 2019. Rad bych videl puvodni 4h cut. Aster je borec, umi to chytre podat. Treba ta uvodni scena jak vola rodicum. Sem si rikal co to je za blbost, ze je to nevzbudi, kdyz maji ten telefon u hlavy. A pak ty vole AHA! A gore na plny koule, pekne realisticky vyobrazeny. Bal jsem se jestli vyborny Hereditary nebylo jenom dilem nahody, ale nebylo. Ser do me dalsi horor Astere! (28.10.2019)

Slunovrat moc s hororem společnýho nemá (pokud si taky nedáte útrpně dlouhou tříhodinovou prodlouženou verzi jako já) a Aster po Hereditary dokazuje svoji přeceňovanost (ale i originalitu). Prakticky si o obou filmech myslim to samý, jen v případě Midsommar tu je ještě bonus v castingu, odpornej W. Poulter. (05.11.2019)

Není to horor, není to Hereditary a není to pro mainstream publikum. Už u Hereditary se ukázalo, že lidi vesměs nedokáží skousnout a mít trpělivost pro atmosferické psycho filmy, u kterých musí přemýšlet. Já můžu jen děkovat pánu bohu, že v dnešní době remakeů, prequelů a neustálého omílání toho samého, se stále najdou jedinci, kteří chtějí točit originální příběhy a nenechávají se odradit veřejným názorem. K samotnému filmu, Ari Astar má prostě neuvěřitelně jedinečný styl. Jeho filmy jsou nasáknuté hutnou atmosférou, která se drží až do konce, kdy člověka neustále nutí k zamýšlení se jak nad postavami, tak k celkovému hádání, co se z toho vlastně bude. Je to opět nádherně natočené, tady ještě zvýrazněné překrásnou krajinou, skvěle odehrané a ten soundtrack je opět něco neskutečného (začáteční a závěrečná scéna!). Musim říct, že jsem tenhle film nedokázala vypustit z hlavy minimálně 2 týdny poté. (09.11.2019)

Drsný úvod v ktorom hrajú prím výfukové splodiny v dobre izolovaných miestnostiach mi pripomenuli, že toto je film od režiséra Prekliateho dedičstva, ktorý s drastickými scénami nemá problémy. Keď potom príde na rad slávenie slnovratu v svojráznej švédskej komunite, tak je jasné, že hostí z Ameriky čakajú ťažké chvíle. A to čo príde je presne podľa žánrových očakávaní. Atmosféra je síce hutná, folklórny fanatizmus mrazivý, ale... na kieho Boha to muselo mať dve a pol hodiny? Určite nie kvôli príbehu, lebo ten je banálny a na jeho vyrozprávanie by pokojne stačilo ubrať hodinu, ktorá padla predovšetkým na ukojenie režisérových umeleckých ambícii. Každopádne zaujímavý zážitok. 6+/10 (26.02.2020)

Parta studentů s IQ nadprůměrných Američanů mezi setměními za polárního dne soutěží o krále a královnu majálesu. Čekali spíš Ikeu a masové kuličky ale trocha mrtvol nevadí, je to totiž tradice a pořád je to zdravější než na majáles poslouchat Richarda Krajča. Do děje nezapomeňte skočit snožmo. (30.03.2020)

Znáte takový ten cringe pocit, kdy je Vám trapně i za tvůrce? Tak tady jsem ho měl hned několikrát. Z hereckého obsazení mi není nikdo sympatickej a vlastně od začátku si tak nějak přeju, aby co nejrychleji už umřeli a nahradil je někdo jiný. Bohužel se to nestane. (01.04.2020)

Příběh je dobrý a trochu děsivý, pořád jsem si ovšem musel klást otázku, proč raději neodjeli nebo nějak neutekli? A to jim už při příjezdu nebylo divné, že tam něco nesedí? Navíc stopáž byla zbytečně moc dlouhá, některé scény se rozhodně daly vypustit. (13.04.2020)

Já vlastně vůbec nevím, jak mám tohle zhodnotit. Jsem ohledně tohoto počinu zcela rozpolcená, na jednu stranu to ve mě zanechalo opravdu silné dojmy, což je dobře. Nebaví mě filmy, na které se podívám a řeknu si, jo tak jsem to viděla, dobrý a hned poté se mi vykouří z hlavy. Je to asi jeden z nejujetějších filmů vůbec a po dosledování ve mě vířily všechny možné pocity, nejvíce by přítomný "wtf efekt". Co se každopádně filmu vytknout nedá je zapomenutelnost. Na tohle zcela jistě nezapomenu. (19.04.2020)

No... Po zhlédnutí druhého filmu tohoto režiséra jsem o to více přesvědčená, že jeho tvorba mi nesedí, ale musím uznat, že tento film mě chytl o něco víc, než Hereditary, po kterém jsem měla chuť se zabít minimálně ještě další měsíc. Midsommar není sám o sobě špatný film, ale už jen ta délka je velký problém. Je strašně dlouhý, nepřirozeně dlouhý, až tak moc, že jsem v půlce nevěděla, co se stalo na začátku. Dlouhé filmy mi nevadí, pokud mají pořádný děj, který se dá užít celou dobu, jenže tady to prostě není. Na 2* to je, ale více bych nedala, ani kdyby mi někdo zaplatil. Navzdory tomuhle všemu, komunita byla zvrácená dost, takže se na to nějak dalo dodívat, avšak jednou asi stačilo. (07.06.2020)

Tak tohle byla prvotřídní pohanská jízda ze severu a to bez debat. Prvotřídní spojení rituálů, perverze, brutality a všemožných horrorových odkazů a naprosto dokonalou atmosféru. Tajemné pohanské společenství se ztvárnit povedlo výborně až člověk žasne. Několik scén je opravdu hodně drsných, moje Topka je obětní skokani a velký závěr. Jako fanoušek filmů s pohanskou tématikou jsem naprosto spokojen a to i pro někoho s premrstěnou stopaží. Pro mě velké překvapení a mohu jedině doporučit i když přiznávám, že to není pro každého a hodně lidí to prostě odstřelí, ale nedejte na ně, stojí to opravdu za to. (23.06.2020)

Děsivé dědictví se mi dost nelíbilo, nechtěl jsem však hned odsoudit Ari Astera jen kvůli jednomu filmu, a proto jsem mu dal druhou šanci a zkusil jeho druhý film Slunovrat, který se mi zdál nápadem zajímavější. Zase jsem se nechal zlákat tím, že až tak špatný to nebude, ale bohužel opět dávám odpad, protože se mi film opět vůbec nelíbil. Asi bych měl začít nějak pozitivně a napíšu sem některé plusy na Slunovratu :). Do té doby, než přišli do vesnice, se mi film líbil a říkal jsem si, že film zatím působí dobře po psychologické stránce a bavil mě. Říkal jsem si, že Děsivé dědictví byl jen takový přešlap a tohle se konečně povede. Bohužel po příchodu do vesnice se film sklouznul rychlým sešupem dolů, ale o tom povím za chvíli, tohle přeci mají být plusy :). Druhým plusem byla sympatická hlavní hrdinka a její problémy, kterých měla hafu. Posledním plusem byla kamera, ale v dnešní době je dobrá kamera skoro samozřejmostí, tak si to přeberte, jak chcete. A teď proč se mi film vůbec nelíbil a dávám mu odpad. Všichni tam brali drogy, jako by to bylo normálně legální a mluvili takový zhulený kecy, především ten vyhulenej kámoš, který do tý sekty patřil. Po příchodu do vesnice šel film sešupem dolů. Bylo to čím dál tím nudnější a zdlouhavější. Postavy se začaly chovat jako kokoti a čím lidé z vesnice byli divnější, tím mě víc s*ali. Rituály ve vesnici byly dost úchylný a opravdu nemám potřebu koukat na nějaký nahý lidi. Po 1 hodině a 30 minutách jsem film jen tak různě přeskakoval až do konce. Nepochopil jsem, že nikomu nebylo divný, proč ,,turisti'' z vesnice mizí. Fakt takový dost hloupý, nevím no :/. Konec ,,opravdu parádně vygradoval'' a fanoušci se z něj mohli posrat. VYHODNOCENÍ: NA DALŠÍ FILM OD NĚJ SE PĚKNĚ VYSE*U, BYLA BY TO PRO MĚ OPĚT ZTRÁTA ČASU!!! (24.06.2020)

Objektivně se tomu filmu dá vyčíst lecos, ale proč být hnidopich, kdy můžete ujíždět na té intenzivně tíživé a skličující atmosféře? Skvěle hrající Florence Pugh a netradiční prostředí je jen třešnička na dortu. (17.10.2022)

"Život je pro nás kruh. Recyklace..." Nebyly tam ty podprahové děsy z Kruhu, žádná temná zákoutí, vše se odehrávalo za slunných dní a s folklórním hudebním doprovodem... avšak pro mne to byl dlouhohrající klip od Healung, tedy ta jedna hvězda chybí za to, že tvůrci nepoužili jejich rituální muzicírování. Protože jinak to byla bizarní podívaná, která si u mne nezadala s Lynchem nebo Kubrickem, ale na jiném způsobu, ne vyprávěním, ale příběhem a chováním lidí. V době, kdy spousta lidí podléhá lehce různým druhům dezinformací, je to i aktuální... (29.06.2023)

na tomhle filmu jsem měl rande.... nevyšlo to a kromě sebe z toho viním i ten film.... na další rande jsme šli s odstupem na Titan.... víckrát jsme se už neviděli... (01.11.2023)

Druhý Asterov film mi prišiel ešte viac odvážnejší a vyspelejší ako Hereditary a to je čo povedať! A napriek tomu, aký dlhý je, prijal by som ešte dačo navyše. Preto keď vidím, že existuje Director´s cut dlhší o 23 minút, mám chuť si ho ihneď pozrieť. Každopádne hustý psychologický nátlak silný nielen úvod, ale aj záver. Ari Aster je jeden z mála režisérov do 40, ktorých sa oplatí sledovať. Rozhodne točí originálne a pamätaniahodné filmy. Tento mi z hlavy neodišiel a ani neodíde. A mimochodom, Florence Pugh je tu geniálna. (27.11.2023)

Další vítězství formy nad obsahem aneb prostě jiná kultura. Slunovrat je moc hezky natočený film s několika opravdu úžasnými sekvencemi (klíčová dírka a následný panický atak!!) a momenty. Florence Pugh jsem viděl poprvé a z té holčiny jednou vyroste superhvězda. Bohužel příběh se potácí příliš jednosměrně, navíc na konci je už citelně znát vykrádání určitých starších snímků. Paradoxně mě nejvíce bavil začátek filmu. Zde režisér Ari Aster vyplýtvá i svou nejlepší nervydrásající scénu. Dá se říci, že i přes delší stopáž se příběh okolo pohanské švédské komunity nedokázal pořádně "rozkvést". Jak pomalá byla první půlka, tak ta druhá mi přišla moc rychlá. Říct, že konec jsem čekal, by bylo chvástání. Jen jsem při postupném mizení hrdinů doufal v odlišnější pointu. A ta, která přišla, prostě neklapla. (01.08.2019)

Už od začiatku je cítiť tá ťaživá atmosféra typická pre mnohé severské filmy. Tá vydrží takmer až do konca (možno do 80% stopáže). Tempo je pomalé a spolu s plíživými melódiami a za zvukov prírody a najmä švédskej osady čakáte kedy to prepukne. Prekvapivo tam sú aj úsmevnejšie momenty, najmä vďaka Willovi Poulterovi. Mŕtve telá mi pripadali dosť vierohodne, emócie zanechal film dostatočné, takže výsledných 7,6/10. (01.08.2019)

Nejsem žádný neandrtálec, ale ARTem pro mě zůstanou Nerudovi Písně kosmické, a ne tenhle okultní SHIT. Švédsko, nebrat. Náboženství (jakékoliv), nasrat. Svět se řítí do sraček. Připadám si jako by mě Ari Aster znásilnil. (05.08.2019)