Midsommar

Druhý Asterov film mi prišiel ešte viac odvážnejší a vyspelejší ako Hereditary a to je čo povedať! A napriek tomu, aký dlhý je, prijal by som ešte dačo navyše. Preto keď vidím, že existuje Director´s cut dlhší o 23 minút, mám chuť si ho ihneď pozrieť. Každopádne hustý psychologický nátlak silný nielen úvod, ale aj záver. Ari Aster je jeden z mála režisérov do 40, ktorých sa oplatí sledovať. Rozhodne točí originálne a pamätaniahodné filmy. Tento mi z hlavy neodišiel a ani neodíde. A mimochodom, Florence Pugh je tu geniálna. (27.11.2023)

Další vítězství formy nad obsahem aneb prostě jiná kultura. Slunovrat je moc hezky natočený film s několika opravdu úžasnými sekvencemi (klíčová dírka a následný panický atak!!) a momenty. Florence Pugh jsem viděl poprvé a z té holčiny jednou vyroste superhvězda. Bohužel příběh se potácí příliš jednosměrně, navíc na konci je už citelně znát vykrádání určitých starších snímků. Paradoxně mě nejvíce bavil začátek filmu. Zde režisér Ari Aster vyplýtvá i svou nejlepší nervydrásající scénu. Dá se říci, že i přes delší stopáž se příběh okolo pohanské švédské komunity nedokázal pořádně "rozkvést". Jak pomalá byla první půlka, tak ta druhá mi přišla moc rychlá. Říct, že konec jsem čekal, by bylo chvástání. Jen jsem při postupném mizení hrdinů doufal v odlišnější pointu. A ta, která přišla, prostě neklapla. (01.08.2019)

Už od začiatku je cítiť tá ťaživá atmosféra typická pre mnohé severské filmy. Tá vydrží takmer až do konca (možno do 80% stopáže). Tempo je pomalé a spolu s plíživými melódiami a za zvukov prírody a najmä švédskej osady čakáte kedy to prepukne. Prekvapivo tam sú aj úsmevnejšie momenty, najmä vďaka Willovi Poulterovi. Mŕtve telá mi pripadali dosť vierohodne, emócie zanechal film dostatočné, takže výsledných 7,6/10. (01.08.2019)

Nejsem žádný neandrtálec, ale ARTem pro mě zůstanou Nerudovi Písně kosmické, a ne tenhle okultní SHIT. Švédsko, nebrat. Náboženství (jakékoliv), nasrat. Svět se řítí do sraček. Připadám si jako by mě Ari Aster znásilnil. (05.08.2019)

Nějak nevím...proč vlastně tvůrci takové filmy točí a proč zase znovu a znovu na podobné filmy chodím, když nebude trvat ani tak dlouho, jak dlouhý film byl (za mě přepálená stopáž, která by se dala zkrátit na polovinu a nic by se nestalo), abych ho v klidu pustila z hlavy. Přitom prvních dvacet minut jsem si říkala, jak se to slibně rozjíždí, v očekávání trochu hlubší sondy do komplikovaných vztahů dnešních mladých. Kluk, co vlastně už dávno svou holku nemiluje, ale pořád se s ní nerozchází (z pohodlnosti, soucitu, setrvačnosti?), jeho holka, která si prochází rodinným traumatem (hlavní hrdinkou skvěle zahráno) a partička ignorantských kámošů, co už se vidí na orgiích ve Švédsku. Vlastně mě to bavilo do jejich odjezdu...A mimochodem, orgie, co nakonec přijdou, vyvolávají spíš záchvaty smíchu, než cokoli jiného .-). Zbytek mě neuchvátil, nepostrašil (že prý horor!), nepřekvapil...Dobrý vizuál, dobrá kamera, výborná muzika, ale jako celek vyšumí dřív než řekneš švec... (11.08.2019)

Bravúrne stupňovaná atmosféra stále viac a viac divnejšie pôsobiacich členov malej uzavretej komunity Švédov oslavujúcich letný slnovrat, priam excelentne napísaných a zrežírovaných 60 až 70% filmu, nádherná kompozícia kamerových záberov, kamerových náletov a použitých hrejivých farieb, bohovsky skomponovaná hudba. Skutočne, prvé tri štvrtiny filmu sú za 10/10. Lenže potom si divák uvedomí, že sa to vlastne ani nikde neposúva.MOZNY SPOILER. Hlavné postavy vlastne nezistia nikdy nič, divák necíti žiadne zadosťučinenie z odhalenia úchylných švédskych bastardov. Úmrtie vedľajších postáv - Američanov (a Angličanov) - príde . Aj keď postavy uvidia extrémne násilnú smrť dvoch starcov, až na dvoch z nich, sa nikto ani len neporúča utiecť, či zavolať políciu. To ich fakt presvedčili kecy starej Švédky o tom, že sú to proste ich tradície? Film sa doslova viac zaoberá o tom, ako mladá nadržaná Švédka chce dostať do postele fešného Američana, než aby bližšie rozvíjal narastajúce podozrenie hlavnej ženskej predstaviteľky. Ono sa to vlastne po tých 70% filmu ako keby sekne a všetko to budované zrazu začne stagnovať. Nastane nepochopiteľný prerod charakterov hlavných postáv (ktoré prežili), zistenie, že úvodné scény filmu nemajú so zvyškom absolútne žiaden súvis a nakoniec ešte neuspokojivý záver, ktorý nechá na jazyku diváka nechutný pocit. KONIEC MOZNEHO SPOILERU. Film nie je v žiadnom prípade pre slabé povahy, tie Slnovrat v žiadnom prípade nerozdýchajú. Ari Aster sa ale od takej polovice mal podľa mňa uberať o niečo iným smerom. 7/10 (12.08.2019)

Film má vyvolávat emoce. Slunovrat asi největší překvapení měsíce. (14.08.2019)

Rozhodli jsme se zajít na film Slunovrat. Jsem zvyklý na taškařice Davida Lynche i na emočního ždímáka Larse von Triera. To co nám předložil režisér zmíněného filmu, to byl velmi, velmi podivný trip na sever Švédska. Když říkám podivný, tak tím myslím podivnější než podivný. Snímek je bezesporu originální a svým pojetím i jedinečný, kde forma i obsah mají jedno společné. Nic bizarnějšího jsem velmi dlouho neviděl. Po slibném začátku, kdy tíživá a mmch. vynikající hudba na vás doléhá ze všech stran a již v prvních záběrech víte, že sledujete něco výjimečného. Po celkem pomalé a klidnější části začne něco, co se dá nazvat psychedelicko uchylná a ujetá šílenost. V několika scénách, které vyvolají absolutní pocit hnusu, záhy střídá velmi intenzivní smích a za další chvilku vám také velmi rychle ztuhnout rysy. Sečteno a podtrženo, kdo má rád novou vlnu podivných hororů a originalitu daného žánru, na film rozhodně běžte. Kdo máte rád spíše klasickou hororovou linii, vás toto dílko bavit nebude. Kdo dává přednost televizní zábavě, dělejte že film neexistuje a v době promítání tyto kina obejděte obloukem a běžte raději na Toy Story 4. (14.08.2019)

Na druhýkrát oveľa lepší dojem. Hlavný problém Slnovratu je škatuľka horor. Neberte to ako horor, vykašlite sa na žánrové schémy a očakávania, užívajte si atmosféru a vizuál. Skúste sa vžiť do jednotlivých postavičiek, nenechajte si ujsť projekciu na veľkom plátne a dostanete zaujímavý a výnimočný cinefilný zážitok. (16.09.2019)

What a mindfuck! (25.09.2019)

Stejně jako minule předvádí i tentokrát Ari Aster skvělou práci s kamerou a hudbou, takže výsledkem jeho snažení je opět funkční napínavá nebo mysteriózní atmosféra. Na to, že je tempo vyprávění pomalý a stopáž hodně dlouhá, nudy zase tolik nebylo. Ale obecnýmu nadšení recezentů i tak příliš nerozumim. Hlavně jsem postrádal něco "šokujícího", což bylo slovo, který se objevilo snad v každý recenzi. Spíš než hororem je totiž pro mě Slunovrat pokusem o psycho thriller, kterej se ještě tak trochu spolíhá na místama lobotomický chování postav (někdo se ztratil a pokud to vůbec přišlo někomu divný, spokojil se s chabym vysvětlenim ze strany člena sekty popř. svýho kamaráda). Finále a pointa se snaží být originálnější než minule, nicméně do kalhot jsem si z toho necvrnknul a spíš jsem si při závěrečnejch titulcích řikal "A to je jako všechno?". Třetí hvězda za filmařinu a atmosféru. (29.09.2019)

Ari Astera budu rád sledovat v další tvorbě, protože už s Děsivým dědictvím mě odrovnal, viz recenze. No a tady u Slunovratu se opět ukázaly jeho nápady,vize a traumata u rozchodu. Originální kousek a ukázka toho, že i za slunce to může být pořádnej horor :D Ani mi nevadilo, že to bylo tak moc roztahané, bavilo mě koukat na všechny ty barevné výjevy, tripy a runy.. 8/10 PS.: Občas mi šel i mráz po zádech. (01.10.2019)

Zvyky jsou důležité. Nazismus. Gore. Nevěřím tomu co vidím. Bad trip. Lidská zkaženost. Posednutí kolektivním nevědomím. No, Ari Aster fakt není v pořádku člověk. Ale tohle si musím pustit ještě jednou. Jakoby vzal to nejlepší z Hereditary, Witch a Get Out a ještě tomu znásobil znepokojivost a nepříjemnost. Prostě nádhera. Tak krásně špatný pocit jsem dlouho neměl. (07.10.2019)

Hloupá pohádka o primitivní lesní komunitě :D. Předvídatelné a úmorně dlouhé. (09.10.2019)

Ari Aster je můj nový nejoblíbenější tvůrce. Zatímco nás v Hereditary vzal na dokonalou projížďku skrze symboliku k branám Pandemonia, zde nám runami a legendami Skandinávie zpodobňuje psychedelickou procházku rozpadem nefunkčního vztahu. Vyšperkovaný obraz, výtečná Florence Pugh (na jejíž kariéru se budu muset v budoucnu zaměřit), nekonečný slunečný den a fantastický servis severské mytologie a symboliky, dělá ze Slunovratu jedno z mála příjemných překvapení tohoto roku. A já se bál, že zůstane jen u Jokera. Skoll! (09.11.2019)

Velice bizarní podívaná.. Většina filmu je zkreslená narkotiky, většinu scén provází psychedelická hudba. Chování postav je iritující svojí nelogičností, což mohlo být celkem snadno změněno kdyby se na to tvůrci více zaměřili. Nebál jsem se, takže jako horor zklamal, nebyl jsem napjatý (jelikož pointa je jasná už chvíli po začátku filmu), takže i jako thriller zklamal. Jediné, co je z filmu znát je zmatení, pocit hnusu a pěkná kamera. To je ovšem dost málo a v kombinaci s úmornou stopáží je výsledkem film, který hodnotím 2/5 (05.01.2020)

Ari Osteoporóza, to je fakt pašák. Příběhem sice na branku netáhne, protože pokud člověk viděl alespoň jeden film o nějaké laskavé uzavřené komunitě, tak je mu jasné, co se bude dít. Ale Ari Osteoporóza, to je fakt pašák, a rozhodně k této látce nepřistupuje jako nějaký nedoučený kuchař/číšník z Platinum Dunes, naopak předvídatelnou dějovou kostru ověnčuje vzletnými metaforami, vizuálně střídmými, ale opojnými žaluziemi, které spolu se skvělou a neortodoxní kamerou vytvářejí kýžený a pod kůži zalézající dojem návštěvy stáda zfanatizovaných postihů. Jsou to právě neotřelé scénáristické nápady a jejich vizuální podání, co dělá ze Slunovratu už na první pohled velmi prémiový produkt. Samozřejmě podpořený skvělými herci a dokonalou Florence Pugh, kterou úplně miluju. (12.02.2020)

Další nudná ártová sračka. Prý horor, to ani omylem. Vleče se to jak mazlavé hovno na provázku. Jediný co bylo fajn, tak skákání důchodců ze skály a umlácení palicí. To bych zavedl i u nás a pro cigány zcela zdarma. (01.03.2020)

Jedna z nejhorších a bez smyslu plných sraček poslední doby. Tento film je vskutku o ničem a rozhodně to není horor. Vždyť se ani vteřinu nebojíte, ani jednou se neleknete, atmosféru to sice má, ale ta je celá zfetovaná, protože máte halušky. Na začátku si aktéři dají tripa a pak se celý film nese v duchu feťáka. Skandinávští, to je banda okultních dementů, který maj stupidni zvyky a celé to podkresluje neustálá hostina, tanec a opravdu příšerná hudba a to je vše. V půlce filmu 2 starci skocej ze srázu, protože dosáhli maximálního povoleneho věku :D a na konci jednoho z aktérů paralyzují a oblečou ho do kostýmů medvěda a proč to neprozradim, kdyby jste se na to chtěli podívat. Nicméně to je absolutně vše, co se ve filmu stane. 5 min zajímavých scén, zbytek jsou trapné žvásty, otravné rituály, a stupidni hudba. Absolutní ztrata času, stejne se nedozvite proč a nejdůležitější otázka vás napadne v prvnich 10 min. filmu. No. Pak se na to zapomene, ve skandinavii se na to zapomene znovu a pak to skončí :D a jeste k tomu to se slunovratem má společnýho jednu větu. No prostě tragédie.. (14.09.2020)

Ari Aster se rozhodl místo laciných triků a stupidních jumpscares pomalu budovat velmi hutnou a nepříjemnou atmosféru za denního světla a podařilo se mu to přímo dokonale. Z malé komunity zdvořilých vesničanů se pomalu vyklube šílený kult a bezmocnost postav šla cítit i přes obrazovku. Skvěle je vyobrazen toxický vztah mezi hlavní dvojicí a jak děsivě dokáže kult zmanipulovat člověka, který na tom zrovna není psychicky dobře. Děsivá atmosféra smíchaná s drsnou brutalitou a hodně divnými nahými scénami vyústí ve skutečně mrazící finále, na které budu vzpomínat ještě dlouho.  Film se určitě nebude líbit každému. (30.03.2021)