Ali

Není žádným překvapením, že Mannů boxerský film je opět více o lidech, resp. o člověku, než o boxu, Aliho postava se za ty monstrózní 2,5 hodiny pěkně vyprofiluje, takže pocit biografického zadostiučinění nemůže být jinak, než úplný. Vlažné tempo a slabší důraz na celkovou gradaci však u sportovního filmu nelze omluvit režisérovým "stylem", Mann, byť odvádí skvělou práci, na svůj přístup poměrně doplácí a zážitek z jeho filmu se nemůže rovnat vypravěčské slasti Zuřícího býka, emocionální náloži Těžké váhy, ba dokonce ani civilnímu Rockymu. Přesto za pár poctivých zápasů a kvalitně zpracované téma se nakonec přikloním k těsným 4*. 7/10 (15.08.2009)

Film se do ringu vplížil otravnou úvodní pětiminutovkou divných pohledů, aby následovala slušná série lehkonohého baletu a tvrdých ran, kterými je deklasován první oponent (samozřejmě strašně zlý, unfér podvodník). Následují poněkud chaotické direkty převážně mimo tuto nehodnou divačku: momentky ze života - nějaké ty stížnosti na bílý útlak, první šuk, čuramedánské náboženské bláboly, stížnosti na bílý útlak, náboženské bláboly, šuk, stížnosti, bláboly, potom přichází povedený hák v podobě dalšího sugestivně nasnímaného zápasu. Vše je ještě před polovinou ukončeno drtivým K.O. reklamního bloku, probouzí mě po několika hodinách až kočka svou oblíbenou noční hrou - drnkáním na žaluzie a mé nervy. Asi není vyloženě košer hodnotit film, který jsem neviděla do konce, musím však přiznat, že mě ta zbývající hodinka a půl nijak neláká. Ono je to řemeslně vymazlené, Smith hraje jak o život, jenže to je lejno platné, když vás prakticky všechny postavy serou. Nesnáším nafoukané frajery, náboženské fanatiky a rasisty... a tady člověk pořád akorát poslouchá Aliho nabubřelé chvástání, v přestávkách se má nasoukat do černého pytle od hlavy až po paty, číst korán a sypat si popel na hlavu kvůli své hříšné světlé pleti. Polibte mi laskavě drdol! Dokoukání se nebudu vyhýbat, ale aktivně ho vyhledávat také ne. Zatím 66,6%. (23.12.2011)

Box mi je ukradený, nejsem fanoušek Aliho, přesto se mi Ali moc líbil a přikládám to právě Mannově režii, kterou tu tolik kritizujete. Maximálně mi vyhovovalo jak tempo, tak i fakt, že to není film o boxu, ale o člověku, který měl dar, notnou dávku sebedůvěry a píle, sociálního cítění, touhu po respektu .... na druhé straně v něm přetrvával jistý mindrák, náboženský zmatek, přelétavost. Tím, že Mann ukázal Aliho jako křehkou člověčí nádobu nikoli jako stroj, u mě zabodoval. A pak i Will Smith, Jamie Foxx a John Voight. (27.09.2006)

Aliho jsem viděl poprvé asi před čtyřmi roky, kdy jsem se snažil nakoukat právě objeveného Manna. Bohužel jsem si sehnal italskou verzi a film mi znechutilo i neustálé přečasovávání titulků. Po časem jsem se k Alimu vrátil a udělal jsem dobře. Film totiž patří mezi to nejlepší, co jsem zatím od Manna viděl. Nebojím se říct, že jsem u filmu prostě slintal blahem, sušil oči a třásl se husí kůží. Každý záběr je promakaný, každé slovo přesně načasované, všechno do sebe zapadá. Mann mě zkrátka opět přesvědčil o své genialitě. HUDBA: Vím už dlouho, že co se týče hudby, nemá Michael konkurenci. U Aliho to platí obzvlášť - hudba se tu stává nositelem příběhu, emocí i působení na diváka. Nejlépe to vynikne u soubojů, hudba vyjádří podvědomý triumf, ponížení, strach, bolest i lásku. Perfektně vybrané písně černošských interpretů jsou skvěle doplněny originální hudbou Lisy Gerrard a Pietera Bourkeho. Lisa v několika písních předvádí vskutku něco neuvěřitelného a potvrzuje tak svou nepopiratelnou pozici v mém srdci. Více to však vynikne na prakticky nesehnatelném soundtracku (ne na OST, kde je pouze See the Sun). (15.09.2011)

"Nejmenuju se Cassius Clay, to je otrocký jméno a já jsem svobodnej. Jsem Muhammad Ali." Veršující muslimský rohovník tmavé pleti narozený jako Cassius Marcellus Aladdin Mulligan Montmoreney O'Toole Clay bezesporu prožil zajímavý život mezi nataženými špagáty a evidentně se nenudil ani mimo ně. Já jsem si, s lehkostí sobě vlastní, čas na nudu dokázal bez větší námahy najít, takže, i když jsem se Smithovým výkonem tradičně spokojen, tak mi docela chybělo pořádné dunivé mlasknutí po řádně trefeném úderu. Já mám totiž raději box než muslimy. (15.07.2012)