Ali

Mann se svázal okovy životopisného filmu, ze kterého na nás ale po celou dobu pomrkává jeden hulvátský rváč z italské čtvrti. Zatímco formálně je opět Mann sympaticky svůj (kamera, hudba), v dialozích a tempu mu chybí Scorseseho výbušnost a doba se odráží docela matně. Tematicky si toho film naložil opravdu hodně (osobní výpověď, sportovní drama, agitace za rasovou snášenlivost), aby nakonec nevyřešil nic ani na dvouapůlhodinové ploše. Krutě promarněná šance. (29.02.2008)

Aliho jsem viděl poprvé asi před čtyřmi roky, kdy jsem se snažil nakoukat právě objeveného Manna. Bohužel jsem si sehnal italskou verzi a film mi znechutilo i neustálé přečasovávání titulků. Po časem jsem se k Alimu vrátil a udělal jsem dobře. Film totiž patří mezi to nejlepší, co jsem zatím od Manna viděl. Nebojím se říct, že jsem u filmu prostě slintal blahem, sušil oči a třásl se husí kůží. Každý záběr je promakaný, každé slovo přesně načasované, všechno do sebe zapadá. Mann mě zkrátka opět přesvědčil o své genialitě. HUDBA: Vím už dlouho, že co se týče hudby, nemá Michael konkurenci. U Aliho to platí obzvlášť - hudba se tu stává nositelem příběhu, emocí i působení na diváka. Nejlépe to vynikne u soubojů, hudba vyjádří podvědomý triumf, ponížení, strach, bolest i lásku. Perfektně vybrané písně černošských interpretů jsou skvěle doplněny originální hudbou Lisy Gerrard a Pietera Bourkeho. Lisa v několika písních předvádí vskutku něco neuvěřitelného a potvrzuje tak svou nepopiratelnou pozici v mém srdci. Více to však vynikne na prakticky nesehnatelném soundtracku (ne na OST, kde je pouze See the Sun). (15.09.2011)

Nemám rád Willa Smithe a Muhammad Ali je mi dost ukradenej, takže je asi moje blbost, že na takovej film vůbec koukám. Ale v komentářích se tu nad tim plno lidí úplně rozplývá, tak jsem to zkusil. A "překvapivě" mě to vůbec nebavilo. Snad akorát ta epizodka, když Muhammad Ali odmítá jít válčit do Vietnamu, byla celkem zajímavá. Na 2,5-hodinovej film je to dost málo. (22.02.2022)

Inšpiratívny film o tom, ako je niekedy ťažké ísť si svojou vlastnou cestou... Vzhľadom na pomerne veľkú stopáž je tu však niekoľko hluchých miest, ktoré ma až tak nebavili - príliš veľa nudných rečí a politizovania. Našťastie je tu aj dosť zaujímavých scén, ktoré sú prínosom i svojou informačnou hodnotou. Tiež ma bavili boxerské scénky, ktoré boli celkom slušne spracované a tak správne športovo napínavé. Síce som nespadol na zadok, ale celkom spokojnosť. Nadpriemer. 75/100 (20.10.2017)

Životopis podle mého gusta. Málo biografických plků a hereckého exhibování, zato hodně hudby a dokonale zinscenovaných bitek v ringu. V málokterém filmu hraje tak výraznou úlohu muzika, která kupříkladu sama táhne celou první půlhodinku, do níž Mann neskutečným způsobem stříhá výjevy z Aliho života. V tomhle filmu stačí jeden úder pěstí a zpomalený běh Kinshasou k vyjádření desítky myšlenek. Úžasná práce mistra Manna a zejména úvodní bitka s tepajícím klavírem nezapomenutelná. (18.04.2005)