Ali

Mann opět exceluje se svým režijním stylem, který důsledně kombinuje epické vyprávění s intimními scénami. Mistrovský je už úvodní desetiminutový prolog, kde je v kondenzované formě obsaženo Aliho dětství a kde jsou předestřeny palčivé černošské otázky. Boxerské zápasy ve filmu fungují jako rytmizační prvky příběhu, který se primárně zabývá Aliho kontroverzí a jeho černošsko - islámským sebeurčením. Malcolm X je tak daleko důležitější postavou než Joe Frazier... Jako řada jiných životopisných filmů, i Ali je narýsován podle křivky vzestupů a pádů, proher a come-backů. Will Smith neruší, Aliho chvástání a boxerská slam poetry jsou mu šity na míru... Za zmínku ještě stojí několik silných nočních scén, ve kterých je Mann opravdovým maestrem (viz Heat či Collateral). (14.07.2006)

"Lietam ako motýľ, pichám ako včela". Aj Rocky Balboa sa týmto nechal inšpirovať...Cassius Clay chcel byť moslim, preto prijal meno Muhammad Ali a moslimsky začal i myslieť, preto sa často zdá, že mu to prerastá cez hlavu. Sebavedomie mu nikdy nechýbalo a so slovami a veršíkmi mu to tiež išlo dobre. Will Smith myslím veľmi dobre obsadený, trošku mi tam chýbalo detstvo, viac súkromných problémov i celkovo širší pohľad na jeho život no a nakoniec i viac boxérskych zápasov, hoci i kratších, pretože z 2 a pol hodinového filmu sa zdá, že Ali boxoval iba 3-4 zápasy a nič medzi tým. Hudba hrá v tomto filme veľkú úlohu a aj vďaka nej sú niektoré scény výborné. Celkovo M. Mann v dobrej forme, ale nie vo vrcholnej. 70%. (29.04.2012)

Mann se svázal okovy životopisného filmu, ze kterého na nás ale po celou dobu pomrkává jeden hulvátský rváč z italské čtvrti. Zatímco formálně je opět Mann sympaticky svůj (kamera, hudba), v dialozích a tempu mu chybí Scorseseho výbušnost a doba se odráží docela matně. Tematicky si toho film naložil opravdu hodně (osobní výpověď, sportovní drama, agitace za rasovou snášenlivost), aby nakonec nevyřešil nic ani na dvouapůlhodinové ploše. Krutě promarněná šance. (29.02.2008)

Aliho jsem viděl poprvé asi před čtyřmi roky, kdy jsem se snažil nakoukat právě objeveného Manna. Bohužel jsem si sehnal italskou verzi a film mi znechutilo i neustálé přečasovávání titulků. Po časem jsem se k Alimu vrátil a udělal jsem dobře. Film totiž patří mezi to nejlepší, co jsem zatím od Manna viděl. Nebojím se říct, že jsem u filmu prostě slintal blahem, sušil oči a třásl se husí kůží. Každý záběr je promakaný, každé slovo přesně načasované, všechno do sebe zapadá. Mann mě zkrátka opět přesvědčil o své genialitě. HUDBA: Vím už dlouho, že co se týče hudby, nemá Michael konkurenci. U Aliho to platí obzvlášť - hudba se tu stává nositelem příběhu, emocí i působení na diváka. Nejlépe to vynikne u soubojů, hudba vyjádří podvědomý triumf, ponížení, strach, bolest i lásku. Perfektně vybrané písně černošských interpretů jsou skvěle doplněny originální hudbou Lisy Gerrard a Pietera Bourkeho. Lisa v několika písních předvádí vskutku něco neuvěřitelného a potvrzuje tak svou nepopiratelnou pozici v mém srdci. Více to však vynikne na prakticky nesehnatelném soundtracku (ne na OST, kde je pouze See the Sun). (15.09.2011)

U mňa je často podstatou, keď si prostredníctvom životopisných filmov môžem priblížiť zákulisné, rodinné a iné udalosti, ktoré sfilmovaná postava prežíva. Napríklad spojitosti s Malcolmom X a inými témami mnohí určite ani netušili. Tie ale idú popri boxerských záležitostiach mierne do úzadia, čo mi ale teraz tiež až tak nevadilo, keďže tento šport (aspoň keď bol ešte v pomerne čistej forme) ma baví. Mann si zvolil Willa a urobil dobrú voľbu. Aj keď pri postave Muhammada a jeho telesných proporcií si veľmi vyberať nemohol. A Will zase dokázal, že nie len vďaka nim sa mu to oplatilo. 85%. (29.10.2007)