Neľútostný súboj

Kriminální akční drama, to jsou slova vystihující tenhle film. Vlastně ne tak úplně, ještě tam chybí pár slov jako "skvělé", "božské" a tak. Michael Mann vytvořil výborný příběh o zásadovém poldovi a sympatickém zločinci, skvěle ho obsadil, herci ho výborně zahráli, a všichni odešli domů s oprávněným pocitem perfektně odvedené práce. A opovažte se držkovat proti stopáži. U mě už víc než deset let na plných 100%. (05.05.2003)

Očekáváný útok na moji Top 10 se rozhodně nekonal. Tempo nebylo tak vražedné, jak tady mnozí tvrdí. Jason Bourne mi to jistě potvrdí. Technicky je to dokonalost sama, hvězda vedle hvězdy, ale šílená stopáž by měla nabídnout rozhodně víc než jeden rozhovor v restauraci. Na rozdíl od většiny jsem měl celou dobu jasno, komu fandím. De Niro tady byl až příliš tuctový, zatímco Al Pacino naprosto strhující. Bohužel český název slibuje trošku víc než může splnit. (29.10.2010)

Tohle žeru. Famózně postavený scénář, který nedělí dobro a zlo. Protichůdci pro sebe mají největší pochopení a divák nemusí nutně zaujímat stanovisko podle morálky a neslučitelných principů. Dva démoničtí vyděděnci, zcela oddaní svému poslání. Shodou okolností na sebe míří zbraněmi. Mann táhne film svojí precizní režií, která má neskutečně podmanivé tempo a načasování dramatických vrcholů. Závěrečná scéna: minimalistická, geniální. Přesně vyladěný soundtrack. V každém detailu dotažené obsazení a trefené herecké výkony. Všechno štymuje, akce, psychologie, zápletka. Jestli má nějak vypadat dobré kriminální drama, tak takto. (26.08.2008)

Naprosto bezchybný snímek (ač skoro tříhodinový) s perfektní režií Michaela Manna, kamerou Dante Spinottiho a hudbou Elliota Goldenthala.Skvělé výkony tu podává snad úplně každý, od DeNira, Pacina, přes Treja až po Fichtnera. Samotný závěr filmu je sice výborně natočený, což ale nemění nic na tom, že mi dost vadí to, jak to skončí (leč to prostě jinak ani skončit nemohlo) a taky třebas i to, že příběh některých postav zůstává nedořčený. (04.06.2002)

Arcidílo. Každý záběr je geniální, každý do posledního - jak inscenačně, tak opticky. ____ Domnívám se, že za kvalitu a specifičnost filmu můžou především uměle prodlužované záběry, konzervující v sobě dění jako mouchu v jantaru. Mann nechává kupř. po každé replice ještě chvíli běžet čas a občas počká, než dá druhé postavě příležitost zareagovat. Jako by film neustále meditoval a běžel v nepřiznaném spirituálním módu. Dopomáhá tomu i zvolený OST. ____ S Heat se vážou mj. mazaný přechody mezi scénami. Kupříkladu (i) hrdina odchází z letiště – střih – záběr na jeho boty – střih – hrdina vchází do budovy vzdálené od letiště desítky kilometrů. Nebo (ii) hrdina odchází po dialogu a nasedá do auta – střih – záběr na auto – střih – v autě sedí někdo jiný a rozvíjí se zas další scéna. Nebo (iii) zlomení vazu – střih – otvírání flašky. Později tyhle mazaný přechody vymizí, jelikož příběh už je částečně vybudován a zmonolitněn. Ale je to zkrátka zajímavější než tuctový řetězení scén. ____ Dále mi v hlavě uvízlo kočkování u kontejnerů na konci, kde se přepíná mezi hledisky obou postav. Chvíli sledujeme dění očima De Nira, chvíli očima Pacina. Ono totiž Mann divákovi neposkytne celkový pohled na situaci, a stejně jako nevědí oba hrdinové, kde je s bouchačkou ukrytý jejich sok, neví to ani divák. Přitom na scéně je všehovšudy pět kontejnerů, není to prostorová hádanka. (24.05.2008)