Lovec ľudí

Teprve nedávno jsem se dověděl, že tohle je první verze Červeného draka, kterého později natočil Bret Rattner. Díval jsem se bohužel jen v angličtině, protože CZ titulky nejsou k sehnání, ale byl jsem provedením docela nadšen. Zaujalo mně zpracování a neobvyklá hudba. Teď už vím kdo je Michael Mann... Jenom škoda že tenkrát na Hannibala neměli Hopkinse, Manhunter mohl být nadprůměrný horor/thriller, který mohl být klidně i na úrovni Mlčení jehňátek. Dnes, po natočení Červeného Draka a prakticky celé série Hannibal už tenhle film nemá šanci..:( (06.11.2006)

Mann dobre postrehol, že vzťah hlavného hrdinu so ženou je dôležitým prvkom príbehu (aj keď v knihe mu je venovaných len pár strán). Lenže nepochopil (alebo skôr producenti nepochopili?), že ak zmeníte záver, pár vecí stratí zmysel (v podstate aj účasť Lectera). Ale napätie funguje, finálny policajný zásah je správne mannovský, výber hudby i "vangelisovkské" tóny výborné... Keby mal Mann k dispozícii digitálnu kameru a voľnú scenáristickú ruku, verím, že by toto mohol byť dosť originálny film... Ale režisér zjavne nemal ani jedno... (22.07.2013)

Červený drak má vcelku slušně našlápnuto na to, být dobrým thrillerem, v tom ho však dost viditelně brzdí množství pomalu plynoucích a nezáživných scén. William L. Petetersen je sympaťák a Brian Cox jako Lecter byl taktéž poměrně přesvědčivý, ale jeho postavě bylo věnováno minimum prostoru, což je dost škoda. Zajímavá je též hudba, které se během filmu vystřídá spousta různých melodií. Zvláště závěrečná píseň od Iron Butterfly se k dotyčné scéně příjemně hodila. Pokud bych měla srovnat s novější verzí Červeného draka, tak lepšího zpracování se dostalo, a víc na mne zapůsobila právě tato z roku 2002. Co jsem však u Lovce lidí uvítala, byl, sice nijaký, ale zato nehollywoodský konec bez známého klišé "on se vrátil", které je obsaženo v remaku. Po celou dobu sledování mi vrtalo hlavou, odkud znám hereckého představitele onoho šíleného vraha, Toma Noonana. A pak, najednou mi to blesklo hlavou. Z krátkometrážního snímku The Moving Finger, podle krátké povídky mistra hororu Stephena Kinga. Zde ztvárnil postavu muže, jež se musí vypořádat s nezvaným hostem z koupelnové výlevky:) (23.03.2010)

Mannovo pomalejší vedení filmu spolu s ne vždy vhodně zvolenou hudbou u Lovce lidí částečně nabourává jinak tvrdě thrillerovou atmosféru, která by mohla být ostřejší, agresivnější, a/nebo tíživější. A Apel na rodinné hodnoty se zase opírá o trochu triviální charaktery (snad vyjma toho hlavního, ale to jen díky zajímavé minulosti), ovšem kromě toho jde o dobře vyřešenou adaptaci, která má své působivé i chytré momenty. Líbila se mi fungující krimi zápletka a dobře zvolený moment odhalení vraha, kdy divák má dost času na to, aby tápal, ale přitom mu nebyl upřen náhled z druhé strany (aneb Mannův "férový" přístup). 6/10 (24.08.2009)

Vynikající a nedoceněné dílo, které v roce 1986 zapadlo v kinech, ačkoliv vzniklo na základě bestselleru Thomase Harisse, jehož následující adaptace (SILENCE OF THE LAMBS) patří mezi celosvětové kasovní trháky. Michael Mann zde pracuje se svými typickými prosředky, do detailu studuje řemesla postav, zaplavuje nás svými namodralými odstíny, stylovostí, díky které jen dostává snímek určitou nadčasovost - jednoznačně ho zařadit do běžné produkce let osmdesátých nelze. Specifická mannovská atmosféra je zde ještě podržena (jako obyvkle) skvělým výběrem hudby, mimo jiné např. Klaus Schulze, spoluzakladatel mannovým miláčků z Tangerine Dream. Díky Brianu Coxovi dostala postava Hannibal Lectera pro jednou nádech slabosti. (07.09.2016)