Lovec ľudí

Vynikající a nedoceněné dílo, které v roce 1986 zapadlo v kinech, ačkoliv vzniklo na základě bestselleru Thomase Harisse, jehož následující adaptace (SILENCE OF THE LAMBS) patří mezi celosvětové kasovní trháky. Michael Mann zde pracuje se svými typickými prosředky, do detailu studuje řemesla postav, zaplavuje nás svými namodralými odstíny, stylovostí, díky které jen dostává snímek určitou nadčasovost - jednoznačně ho zařadit do běžné produkce let osmdesátých nelze. Specifická mannovská atmosféra je zde ještě podržena (jako obyvkle) skvělým výběrem hudby, mimo jiné např. Klaus Schulze, spoluzakladatel mannovým miláčků z Tangerine Dream. Díky Brianu Coxovi dostala postava Hannibal Lectera pro jednou nádech slabosti. (07.09.2016)

Shrnuto v jedné větě: je na co se DÍVAT. Viděla jsem původní verzi s podělaným "happy end" závěrem (director's cut se liší v několika scénách včetně závěrečné a vyznění filmu je temnější). Hned na začátku mě dostala mrazivá úvodní scéna...slušně mě roztřásla. Vizuál, který je sám o sobě fascinující, už jen pro něj stojí film za vidění. Původně jsem měla pocit, že důraz kladený na vizuální stránku je v nepoměru s pozorností věnovanou obsahu - scénáři, po druhém zhlédnutí už si to nemyslím. Hlavní důraz je sice kladen na atmosféričnost, ale nevyváženost není natolik výrazná, aby měla tendenci pohřbít celý film. Mannův vytříbený styl mi nesedí vždy, podobně jako třeba u Terry Gilliama. Terryho filmy mám moc ráda, ale občas se jeho fantazie "utrhne ze řetězu" tak, až mi vadí přílišná nerealističnost. U Manhuntera jsem si uvědomila, jak Mann onu fantastičnost zvládá vybudovat z reálného základu (míst, lidí) a že je pro mě jednodušší naladit se na stejnou vlnu. První polovina je lepší, s nástupem Francise Dollarhydea osobně na scénu se napětí začne vytrácet. Největším překvapením byl pro mě Brian Cox. Mohl být skvělý Hannibal Lecktor, jen nedostal šanci to naplno ukázat. Využil omezeného prostoru a přinejmenším vypadá přesně tak, jak jsem si Lecktora představovala (srovnání s Hopkinsem postrádá smysl, tomu patřil celý film). Hudba: tak napůl - Rubiniho skladby jsou výborné (hutné syntezátorové zvuky, to je moje), zbytek soundtracku už dost vyčpěl. Nepřesvědčivý je ale jen při samostatném poslechu, ve filmu funguje docela dobře. (13.07.2013)

Ačkoliv je jméno Hannibala Lectera spojováno s Anthony Hopkinsem a oskarovou klasikou "Mlčení jehňátek" málokdo ví, že tento známý vrah se ve filmové podobě ukázal o 5 let dříve ve snímku, který svým názvem (tím méně používaným) poukazuje na poslední díl známé Lecterovské trilogie a první knihu o tomto slavném "gurmánovi". Ve své době ne tolik známý Michael Mann obsadil ještě méně známého (po přidání několika kil jistě poznají fanoušci CSI svého oblíbeného hrdinu) Williama Petersona, který pátrá po psychopatickém vrahovi, který vyvražďuje rodiny. Na pomoc navštíví "starého známého" Hannibala Lectera, kterému propůjčil démonickou tvář Brian Cox. Až mě překvapilo jak moc je zřejmá podoba s novějším Ratnerovým filmem, který se tak stal remakem. Ratner film okopíroval obraz po obraze a slovo po slovu jen s malými kosmetickými změnami jako byl drsnější hlavní hrdina, menší prostor pro Lectera i samotného vraha a největší změnou prodělal jinak pojatý a méně napínavý konec. Celkově mi však více seděla novější verze, která má větší tempo, zajímavější obsazení a lepé natočené nejzásadnější scény. V mých očích se jedná o ojedinělý případ, kdy remake překonává originál. (15.04.2010)

Pochválil bych kameru a jistou atmosféričnost, ale příběh mi byl dost jedno. A z Coxova Lecktora sice je cítit inteligence, nadřazenost a hrozba, ale ne děsivě uhlazená démoničnost, kterou později Lectera obdařil Hopkins. Ve stejném roce měl premiéru i Henry: Portrét masového vraha a ten mi přijde mnohem zajímavější. (27.08.2023)

Mann dobre postrehol, že vzťah hlavného hrdinu so ženou je dôležitým prvkom príbehu (aj keď v knihe mu je venovaných len pár strán). Lenže nepochopil (alebo skôr producenti nepochopili?), že ak zmeníte záver, pár vecí stratí zmysel (v podstate aj účasť Lectera). Ale napätie funguje, finálny policajný zásah je správne mannovský, výber hudby i "vangelisovkské" tóny výborné... Keby mal Mann k dispozícii digitálnu kameru a voľnú scenáristickú ruku, verím, že by toto mohol byť dosť originálny film... Ale režisér zjavne nemal ani jedno... (22.07.2013)