Lovec ľudí

Miluju Harrisovu předlohu a o existenci téhle adaptace jsem se dozvěděl teprve nedávno díky výbornému (a tematicky spřízněnému) seriálu Mindhunter. Knihu to opisuje celkem zdařile, avšak po řemeslné stránce to bohužel není žádné terno a za mladší Ratnerovou verzí to notně pokulhává. Petersenův agent Graham toho Nortonova sice přehrává o celou délku, vše ostatní je však jaksi "bakelitovější". Ústřední vrahoun je jak figurína z výkladní skříně, slepá oběť Joan Allenové zde připomíná děsivě ochotnické kořeny a i ten Brian Cox má k charismatickému Hannibalovi na míle daleko. A to nezmiňuju ozvučení, kameru a další prazvláštní aspekty, které Michael Mann vypiloval až s dalšími snímky. Tohle je přesně ten příklad filmu, co umřel s érou videokazet. (25.07.2018)

V 80. rokoch nebol divák ešte zrelý na takto pojatú kriminálku. Dusno a ponurosť tohto prepisu známeho románu zrejme spôsobili, že snímok v Amerike prepadol. V kinách vtedy vládli kulturisti a v televízii MIAMI VICE ( rovnako od Manna ) a tak pre tento ( takmer ) špičkový thriller nezostalo v diváckych peňaženkách miesto a pre ich intelekt záujem. (06.07.2017)

Téměř v každém krimi-thrilleru od M. Manna lze poznat jeho charakteristickou režii. Chladná atmosféra, temný styl, výrazná hudba umocňující poutavost. Červený drak je tentýž případ, i zde jsou prvky Heatu či Collataralu, ovšem tady celkový dojem dost kazí nesympatie Williama Petersena a Toma Noonana. Tím nenaznačuji, že bych místo nich obsadil známější tváře, jen mi zkrátka nepadly jejich postavy do oka. A Brian Cox mohl dostat více prostoru. 60% (23.10.2010)

Vizuálně pěkná, ale jinak utahaná kriminálka s průměrnými herci a mizivým napětím. Nečekal jsem, že Červený drak od Ratnera bude místy až natolik doslovná kopie ( scéna s tygrem, novinářem ). Hannibal Lecter tu má minimální prostor a jeho kreace v podání Briane Coxe nestojí za řeč. Mannovi tady chybí zajímavé postavy a i více akce, téměř dvě hodiny jsou bez těchto elementů neůnosné, budování napětí mu taky příliš nejde a jen s temnými syntetizátory to celý flm neutáhne (06.08.2006)

Jedna kniha, dvě takřka shodné adaptace i stopáže a přesto tolik rozdílné zážitky. Mannova verze má na své straně Williama Petersena, Joan Allen a mnohem (ale mnohem) lépe zvládnutou scénu s tygrem. "Klasický Mann" je z toho ovšem cítit snad jen ve scénách mlčenlivých pohledů na deštivé noční město a v momentech kdy dění podbarvují padnoucí písničkové songy. Celé to brzdí zbytečná utahanost se spoustou scén, které měly skončit na podlaze střižny a nulové napětí. Ratnerova verze má zase hollywoodské parametry. Takže o něco (ne o moc) lepší tempo, pohlednou výpravu, jakés takés náznaky napětí, úvodní scénu a výborné obsazení naprosto všech rolí krom těch zmiňovaných výše. Oba počiny to tedy dotáhly do ranku "dobrý film", ale ani o píď dál. PS: Komentář je zkopírovaný záměrně. (19.05.2009)